Útok, který přišel nečekaně. Kdo chtěl zlikvidovat americkou fregatu USS Stark?

Útok, který přišel nečekaně. Kdo chtěl zlikvidovat americkou fregatu USS Stark?
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: USS Stark (FFG-31)
26 / 08 / 2022, 16:00

USS Stark (FFG-31) byla americkou fregatou třídy Oliver Hazard Perry, která byla vybavena naváděnými střelami.

Pojmenována byla podle Admirala Harolda Rainsforda Starka, který zemřel v roce 1972. Do služby u US Navy byla uvedena 23. října 1982. Dlouhá byla 136 m, široká 14 m a vážila 4200 t. V letech 1984-1987 sloužila na Středním východě a v době incidentu od června 1984 byl jejím velitelem Captain Glenn R. Brindel. Jeho úkolem bylo bránit dopravu v Perském zálivu, především proti útokům íránských člunů. Logicky však musel rovněž bránit útočným operacím Iráku proti Íránu. Loď se nacházela stále v mezinárodních vodách, když se stala terčem útoku iráckého letadla. Ve vzduchu byl v té době i AWACS, který monitoroval situaci.

Ve zprávě z 3. září 1987 bylo konstatováno, že útočícím strojem byl F-1 Mirage, ale varianta F1EQ-5 byla schopna nést pouze jednu protilodní střelu AM-39 Exocet. Zdá se tudíž, že útočit mohl upravený civilní letoun Dassault Falcon 50. Autorem tohoto tvrzení byl Jean-Louis Bernard ve své knize Heroes of Bagdad. Pilotem byl Abdul Rhaman. Odstartoval ve 20:00 z letiště Shaibah. Jakmile loď získala radarový a elektronický identifikační kontakt, prováděl změny kurzu a rychlosti. Každá jej však stále přibližovala k cíli. Když se objevil, tak taktický důstojník (Tactical Action Officer) prostě usoudil, že proletí neškodně kolem ve vzdálenosti 11 mil. I když věděl, že na 38 mil může odpálit Exocet, nevěnoval této možnosti žádnou pozornost. Řídící důstojník se ani neinformoval o situaci, tím méně aby ho korigoval.

Další chybou byla nepřítomnost zbraňového (Weapons Control Officer) a střelbu korigujícího (Fire Control Technician) důstojníka na stanovištích. Automatická detekce na radaru nefungovala, radar pro kontrolu palby STIR byl pouze v pohotovostním režimu. Zbraňový radar MK-92 CAS byl ve vyhledávacím módu a neprovedl žádné zaměření, podobně na tom byly systémy SRBOC a CIWS. Kromě MK92 CAS sledoval letadlo ještě dvoudimenzionální AN/SPS-49. Velící důstojník věděl 50 min. dopředu, že nepřátelské letadlo provádí let z jihovýchodu, který je konzistentní s útočným přiblížením, ale i když byl informován o jeho polohách, nic neudělal.

Již ve 20.15 byl na bojovém kontrolním stanovišti (Combat Information Centre, CIC), kde obdržel informaci o nepřátelském letadle, řekl taktickému důstojníkovi, aby na jižním směrem letící letadlo dohlédl a zmizel. Brindel ve 20.31 dorazil na můstek. Až ve 20.55 se zeptal, proč nemá CIC radarové video iráckého letadla. Odpovědí bylo, že operátor přepnul vyhledávací SPS-49 do módu 80 NM (asi 80 námořních mil) a velitel pak bezelstně ve 20.58 místního času zamířil do své kabiny. Za pár sekund vznesli z lodi dotaz, jestli mají ostatní lodi nějaká data o pohybu iráckého letadla. Odpovědí bylo, že nikoliv.

Ve 21.00 hlásil hladinový kontakt, který byl poté prohlášen za falešný. Ve 21.01 konečně došlo k nahrávání pozičních dat o iráckém letadle. Ve 21.03, když byl letoun vzdálen 43 nm, požádal OS1 Duncan o povolení varovat jej na vojenské frekvenci. V 21.04 se službu konající důstojník na velitelství CMEF dotázal, jestli nahrává detaily o iráckém letounu (trasa 2202), což bylo potvrzeno. Ve 21.05 se letoun obrátil přímo proti fregatě. Vzdálenost byl 32,5 námořních mil. Asi ve 21.07 vypustil první Exocet. Na lodi jej uviděli a zpočátku hlásili jako světelný hladinový kontakt. Ve stejné minutě taktický důstojník povolal kapitána zpět na můstek, protože si všiml zpožděně zobrazené změny kurzu letadla. Navíc přikázal dát iráckému pilotovi varování.

Asi ve 21.08 vypálil druhý Exocet. Ve stejné chvíli mu z lodi hlásili: „Neznámé letadlo, tady je americká válečná loď na vašich 078, vzdálenost 12 mil, požaduji vaši identifikaci. Konec“. Dokonce ani toto varování nebylo podle předpisů. Ve 21.09, když se schylovalo k nejhoršímu z lodi vyslali: „COMINDEASFOR zde je USS Stark, máme zaměřeny dvě…“. K zásahu dvěma raketami došlo z úhlu 270o na pozici 26o47’S, 51o55’V v rozmezí 20-30 sekund. USS Stark nikdy nevystřelil ze svých zbraní, a dokonce ani neprovedl žádnou obrannou protiakci.

Výsledkem bylo 31 mrtvých a 21 zraněných. Z těch jednatřiceti, celkem 8 podlehlo svým vážným zraněním. Jediné správné rozhodnutí provedl kapitán Brindel, když nechal zaplavit pravobok, aby se loď nepřevrátila. Výsledkem vyšetřování byl jeho vyhazov. Irák se oficiálně omluvil a zaplatil odškodné, místo toho ovšem USA z celého incidentu tradičně obvinily Írán.

 

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek

 

Zdroj: history.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace