foto: Pixabay
Francie měla být vymazána ze světové mapy. Sovětský svaz rozpracoval masivní útok na Francii, kdyby se studená válka náhle změnila v horkou.
Zatímco nacisté dobyli Francii v roce 1940 během šesti týdnů, to samé tažení plánoval v i Sovětský svaz během studené války, pokud by došlo ke krajnímu vyhrocení konfliktu. Jestliže by skutečně studená válka přerostla v ,,horký" konflikt začátkem 60. let, měl Sovětský svaz připravenou ,,v záloze" bleskovou válku proti Francii, na níž se měly podílet i jeho satelity v Evropě včetně Československa. Vyplývá to z plánů Varšavské smlouvy z roku 1964 tak, jak jej odkryly vojenské archivy.
Psali jsme
Těsně před pádem Sovětského svazu byl komunistický stát už tak zoufalý, že se společností Pepsi vyměnil asi 20 válečných lodí za dodávku...
Pro dnešní vojenské experty by šlo o nerealizovatelný plán, nikoliv však pro sovětské velitele, kteří tento plán podrobně rozpracovali. V plánu útoku na Francii by významnou úlohu hrálo tehdejší Československo, z něhož měl vycházet samotný útok. Plán z října 1964 počítal s rychlým překročením Rýna a ovládnutím čáry Langeres – Besancon vzdálené více než 500 km od čs. státní hranice za sedm až osm dnů od zahájení operací. Hlavním úkolem Čs. frontu se stalo zničení vojsk NATO v Bavorsku, ovládnutí norimberské průmyslové oblasti a po překročení Rýna rozvíjení útoku na francouzském území.
V ambiciózním plánu by sehrála důležitou roli první a čtvrtá armáda, která by se přesunula k francouzsko-německé hranici, zatímco sovětská osmá armáda by postupovala na své severní křídlo a maďarská armáda na své jižní křídlo. Parašutisté by se potom zmocnili dlůežiých přechodů mezi řekami Neckar v Německu a Rýnem ve Francii. Tanky a mechanizovaná pěchota by z Československa poté zamířily k francouzskému Besanconu.
Odtud by sovětské jednotky ,,spěchaly" na sever k Paříži a ke středozemním přístavům, jako je například Marseilles.
Tento bezesporu ambiciózní však s sebou nesl značná rizika a nebezpečí. Hromadný útok z Československa směrem na město Besancon by vyžadovalo, aby sovětská vojska urazila denně přibližně 100 kilometrů, což bylo značně nereálné. Dalším problémem byla vzdušná převaha NATO a jejich spojenců a také terén, s nímž by se musely tanky a další těžká technika vypořádat. Nicméně Sovětský svaz by kromě konvenčních zbraní spoléhal i na atomové. Atomovou bombu vyzkoušel Sovětský svaz již v roce 1949 a vyrovnal tak s USA ,,účty". Plán útoku na Francii tak kalkuloval s použitím 131 jaderných raket a bomb.
Psali jsme
Závody ve zbrojení mezi dvěma supervelmocemi v 60. letech přiměly obě strany využít všechny prostředky, které měly k dispozici, každou taktiku,...
Zmíněný plán se však naštěstí nerealizoval, protože by znamenal ve svých důsledcích hekatomby mrtvých. Přesto je zajímavé, jak v ,,horké" fázi studené války nejvyšší sovětští političtí představitelé a velitelé uvažovali.
Zdroj: nationalinterest.org, Wikipedia
Tagy