Utopie, nebo opravdová hrozba? Francie měla zmizet ze světové mapy po masivním útoku Sovětského svazu a účasti Československa

Utopie, nebo opravdová hrozba? Francie měla zmizet ze světové mapy po masivním útoku Sovětského svazu a účasti Československa
Autor fotografie: Pixabay
03 / 05 / 2021, 10:00

Francie měla být vymazána ze světové mapy. Sovětský svaz rozpracoval masivní útok na Francii, kdyby se studená válka náhle změnila v horkou.

Zatímco nacisté dobyli Francii v roce 1940 během šesti týdnů, to samé tažení plánoval v i Sovětský svaz během studené války, pokud by došlo ke krajnímu vyhrocení konfliktu. Jestliže by skutečně studená válka přerostla v ,,horký" konflikt začátkem 60. let, měl Sovětský svaz připravenou ,,v záloze" bleskovou válku proti Francii, na níž se měly podílet i jeho satelity v Evropě včetně Československa. Vyplývá to z plánů Varšavské smlouvy z roku 1964 tak, jak jej odkryly vojenské archivy.

Pro dnešní vojenské experty by šlo o nerealizovatelný plán, nikoliv však pro sovětské velitele, kteří tento plán podrobně rozpracovali. V plánu útoku na Francii by významnou úlohu hrálo tehdejší Československo, z něhož měl vycházet samotný útok. Plán z října 1964 počítal s rychlým překročením Rýna a ovládnutím čáry Langeres – Besancon vzdálené více než 500 km od čs. státní hranice za sedm až osm dnů od zahájení operací. Hlavním úkolem Čs. frontu se stalo zničení vojsk NATO v Bavorsku, ovládnutí norimberské průmyslové oblasti a po překročení Rýna rozvíjení útoku na francouzském území.

V ambiciózním plánu by sehrála důležitou roli první a čtvrtá armáda, která by se přesunula k francouzsko-německé hranici, zatímco sovětská osmá armáda by postupovala na své severní křídlo a maďarská armáda na své jižní křídlo. Parašutisté by se potom zmocnili dlůežiých přechodů mezi řekami Neckar v Německu a Rýnem ve Francii. Tanky a mechanizovaná pěchota by z Československa poté zamířily k francouzskému Besanconu.

Odtud by sovětské jednotky ,,spěchaly" na sever k Paříži a ke středozemním přístavům, jako je například Marseilles.

Tento bezesporu ambiciózní však s sebou nesl značná rizika a nebezpečí. Hromadný útok z Československa směrem na město Besancon by vyžadovalo, aby sovětská vojska urazila denně přibližně 100 kilometrů, což bylo značně nereálné. Dalším problémem byla vzdušná převaha NATO a jejich spojenců a také terén, s nímž by se musely tanky a další těžká technika vypořádat. Nicméně Sovětský svaz by kromě konvenčních zbraní spoléhal i na atomové. Atomovou bombu vyzkoušel Sovětský svaz již v roce 1949 a vyrovnal tak s USA ,,účty". Plán útoku na Francii tak kalkuloval s použitím 131 jaderných raket a bomb.

Zmíněný plán se však naštěstí nerealizoval, protože by znamenal ve svých důsledcích hekatomby mrtvých. Přesto je zajímavé, jak v ,,horké" fázi studené války nejvyšší sovětští političtí představitelé a velitelé uvažovali.

 

Zdroj: nationalinterest.org, Wikipedia

 

Tagy článku