V bitvě u Elli školil řecký pancéřový křižník Georgios Averof osmanské ,,kocábky"

V bitvě u Elli školil řecký pancéřový křižník Georgios Averof osmanské ,,kocábky&quote;
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Bitva u Elli
28 / 10 / 2021, 16:30

Legendární řecký pancéřový křižník Georgios Averof hrál jednu z ústředních rolí v bitvě u Elli, v níž se střetli Osmané a Řekové.

V letech 1912-1913 se odehrály balkánské války, jejichž průvodním jevem byla především emancipace balkánských zemí z osmanských okovů. Tyto emancipační snahy vyvrcholily těsně před první světovou válkou střetem Osmanské říše, jejíž pomoc již povážlivě slábla, a blokem balkánských států, mezi nimiž bylo i Řecko. Ústřední osmanská vláda nedokázala zabránit odstředivým tendencím, jež byly ve znamení snah o důsledné politické a hospodářské reformy, které požadovali zejména Mladoturci v poslední třetině 19. století.

Důležité střety v rámci Balkánských válek proběhly také na moři, kde byla Osmanská říše tradičně slabá. Mezi těmito stěžejními námořními konflikty byla i bitva u Elli v roce 1912. Ta byla ,,hvězdnou hodinou" především řeckého moderního pancéřového křižníku Georgios Averof třídy Pisa.

Křižník zapadal do řecké snahy počátkem 20. století vybudovat moderní námořní flotilu. Hlavní výzbroj lodi byla po spuštění lodi na vodu tvořena 4 děly ráže 234 mm, doplněná 8 děly ráže 190 mm, 16 ráže 76 mm a 4 děly ráže 47 mm. Nechyběly ani torpédomety 430 mm. 

Bitva u Elli tak byla nesouměřitelným střetem rychlého a moderního křižníku a zastaralých osmanských plavidel, které již zdaleka neodpovídaly době. Právě Georgios Averof hrál ústřední roli, když jeho rychlost použil řecký admirál Kountouriotis k tomu, aby se křižník dostal za osmanskou linii a zaútočil na vlajkovou loď Osmanů Chajruddín Barbarossa, pojmenovanou podle známého piráta. Spojený útok řeckého loďstva pak donutil osmanské loďstvo se stáhnout, ale Řekové je další dva týdny pronásledovaly.

Řecké síly utrpěly v bitvě u Elli jen malé ztráty - 18 mrtvých a 41 zraněných. Důležitý byl ale výsledek střetu - Řekové obsadili ostrov Lesbos, Chios, Lemnos a Samos. Řekové také dokázali zabránit Osmanům, aby jim byly poslány posily po moři. Vítězství pak stvrdilo další úspěch Řeků v bitvě u Lemnosu, která se odehrála v lednu 1913. Tyto dvě bitvy podaly jasný důkaz o chřadnoucí moci ,,nemocného muže na Bosporu", který se připojil během první světové války k Ústředním mocnostem.

 

Zdroj: warhistoryonline.com

Tagy článku