Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: šéf NKVD Genrich Jagoda (uprostřed)
Sovětské tajné služby představovaly důležitý mocenský nástroj komunistického režimu, nicméně v polovině 30. let v Dánsku zažily fiasko.
To, že rozvědka byla nezbytnou součástí totalitního komunistického režimu v Sovětském svazu, o tom netřeba nijak pochybovat. Postupně se profesionalizovala, získávala technické i personální zázemí a její ,,chapadla" sahala vlastně do celého světa. Vždy tomu tak ale nebylo, jako například v ještě ,,dřevních" 20. či 30. letech.
V dané době v podstatě nebyl rok, kdyby jeden či druhý evropský stát nezatkl sovětského agenta, nevyhostil vojenského atašé či další nežádoucí osoby spojené s rozvědnou činností.
V roce 1935 se dopustila sovětská rozvědka v Dánsku selhání po sérii doslova amatérských chyb, které zanechaly šrámy na její pověsti. A proč se to stalo právě v Dánsku, neutrálním státě, který neměl touhu s nikým bojovat? Samotné Dánsko sice sovětskou rozvědku nezajímalo, nicméně tento skandinávský stát hrál významnou úlohu jako klíčová stanice v přenosu informací z Německa do Sovětského svazu.
Ve zmíněném Dánsku v roce 1935 se tak naplno odhalily sovětské ,,rozvědné" chyby, které byly zpunktovány tamními agenty. Klíčovou postavu ,,dánského selhání" se stal agent Alexander Ulanovskij, který byl rezidentem v USA na počátku 30. let. Jeho skupina měla zachycovat tajné vojenské informace z nacistického Německa.
Ulanovskij alias Nathan Sherman a další pracovníci rozvědky obdrželi rovněž ze sovětského ústředí jasné instrukce, aby nerekrutovali v zemi místní komunisty do svých služeb, protože to znamená bezpečnostní riziko.
Ulanovskij a další se však sovětskými instrukcemi odmítli řídit, a to znamenalo rychlý počátek neúspěchu. Kodaňská policie se navíc dostala na stopu Ulanovského spolupracovníka George Minka, Američana, který povzbuzen Ulanovským využíval služeb místních komunistů pro rozvědné účely.
Policie posléze našla a prohledala Minkův konspirační byt, který byl používán pro tajné schůzky. Velkou chybou, která šla taktéž na vrub Ulanovskému, byl fakt, že na tomto jediném místě se v podstatě shromažďovaly veškeré špionážní aktivity Sovětů v Dánsku - zde probíhalo rekrutování agentů, v bytě, setkávali se zde všichni agenti, právě zde byly archivovány tajné zprávy z Německa.
Policie tak měla nabito a 20. února zatkla Ulanovského, tři důležité agenty sovětské rozvědky a deset zahraničních agentů - dva Američany včetně Minka a osm Dánů. Kodaňská mise tak selhala na celé čáře.
Dánové uspořádali soudní proces s Ulanovským a jeho spolupracovníky. Ulanovskij byl odsouzen k 18 měsícům za mřížemi a nakonec jej deportovali do Sovětského svazu, z dalšího ze zatčených Minka se po trestu stal agent (nyní Alfred Herz) vraždící ve jménu NKVD nepohodlné osoby ve Španělsku.
A jaké byly osudy Ulanovského, na kterého Sověti při dánské akci spoléhali? Agenta si nakonec našla sovětská policie, která ho zatkla a odsoudila k 10 letům těžké práce v gulagu. O dva roky později byla zatčena i Ulanovského dcera Maja. Později byl Ulanovskij propuštěn a v 60. letech měl blízko k disidentským kruhům a jeho dcera se dokonce za disidenta i vdala.
Zdroj: rbth.com