Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
Nacisté přišli v tomto případě zkrátka. Chtěli se zmocnit rozsáhlé zásoby diamantů v Nizozemí, ale plán nakonec selhal.
Německo provedlo útok na Nizozemí (a také Francii a Belgii) 10. května 1940 a bylo jasné, že země se nacistické zteči jen těžko ubrání. Nešlo jen o zabrané území, lidské zdroje, ale také o poměrně velké zásoby průmyslových diamantů, jichž se chtěli Němci zmocnit. Zmíněné diamanty mohly okupantům velmi dobře posloužit zejména ve výrobě zbraní, vozidel i ke zkonstruování sofistikovaných technologií.
To by určitě nebyla dobrá zpráva pro nepřátele německých invazorů. Situace se zdála být jasná - Německo obsadí relativně snadno Nizozemí, zmocní se jeho území, zdrojů a právě zásob diamantů. Jenže nic se nejevilo tak jednoduše, jako to vypadalo.
Na scéně se totiž objevují dva vlivní obchodníci žijící ve Velké Británii - Jan Smit a Walter Keyser, kteří nabídli své služby tamní vládě. Smitův otec realizoval své obchodní plány v Amsterdamu a disponoval rozsáhlou sítí kontaktů. Právě Smit byl přesvědčen o tom, že pokud se mu a dalším zprostředkovala bezpečná cesta do Amsterdamu, byl by schopen zajistit, aby se němečtí okupanti k diamantům nedostali a nezneužili je je svým dalším válečným záměrům.
Tajná mise počítala s tím, že se ke dvěma mužům přidá i britský agent Montagu Reaney Chidson, který měl též kontakty na vysokých místech. Plán se dostal až na nejvyšší místa britské vlády a samotnému premiérovi Winstonu Churchillovi, který se stal teprve 10. května 1940, tedy v den německého vpádu do Nizozemí, ministerským předsedou. Churchill dal k dispozici skupině starý torpédoborec z první světové války HMS Walpole, který je měl dopravit do Amsterdamu.
HMS Walpole měl podniknout nebezpečnou cestu, při níž mimo jiné potkal další britskou loď, která evakuovala z Nizozemí členy královské rodiny. Nakonec HMS Walpole dorazil do amsterdamského přístavu. O muže se starala židovská žena Anna, která měla zajistit, aby se na obchodníky ,,nenalepili" němečtí špioni. Skupina se ocitla již na nepřátelském území, protože Němci obsadili Nizozemí během pěti dní a tak museli být na pozoru, protože jejich tajná mise mohla být vpodstatě kdykoliv prozrazena. A na splnění úkolu neměli ani den.
Zde připomeňme, že mnoho nizozemských obchodníků s diamanty bylo židovského původu, a mohli za pomoci úplatků opustit zemi i s jejich zásobami. Nicméně nyní se naskytla šance, jak nepřipustit, aby se diamanty dostaly do nacistických spárů. Obchodníci tak předávali diamanty ve velkém skupině, která je měla odvézt z okupovaného Nizozemí. Skupina se však měla zmocnit během své krátké mise jiné zásoby diamantů, a to blízko amsterdamského tržiště, kde byly uloženy v budově v masivního sejfu. Britský agent Chidson strávil hodiny, aby se do něho dostal a odnesl diamanty pryč. A musel spěchat, protože Němci, kteří se o diverzní akci dozvěděli, už mu byli v patách. Jenže Chidson je předběhl a útěk se mu nakonec podařil.
Skupině nyní tak jako tak docházel čas, protože hrozilo bezprostřední prozrazení mise. Chidsonovi se na vlastní pěst podařilo dostat z Amsterodamu, zatímco Anna, průvodkyně skupiny, odvezela Smita, Keysera a jejich doprovod do přístavu, kde na ně čekal torpédoborec HMS Walpole. To vše se nakonec podařilo a mise tak mohla slavit úspěch, protože velká část diamantů byla ze země vyvezena a nacističtí okupanti se jich tak nezmocnili. Chidsonovy diamanty si pak našly cestu ke královně Vilémíně, která musela narychlo opustit Nizozemí před německou invazí, diamanty, které získali Smit s Keyserem, byly deponovány v Londýně po dobu trvání války.
Zdroj: We Are The Mighty