V ohnivém pekle našli před 55 lety smrt tři američtí astronauti. Kabina se stala důmyslnou pastí

V ohnivém pekle našli před 55 lety smrt tři američtí astronauti. Kabina se stala důmyslnou pastí
Autor: NASA, Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Posádka Apolla 1 - zleva Gus Grissom, Edward White, Roger Chaffee
27 / 01 / 2022, 16:30

27. ledna 1967 zažila NASA, americká i světová veřejnost šok. V rámci zkoušky předstartovních úkonů v kabině vesmírné lodi Apollo 1 zahynuli tři američtí astronauti.

NASA zažila před 55 lety nečekanou tragédii - v kabině vesmírné lodi Apollo 1 našli 27. ledna 1967 smrt tři američtí kosmonauti, když zahynuli v ohnivém pekle, z něhož nebylo v danou chvíli možnost se jakkoli dostat. Pro Chaffeeho se mělo jednat první let do vesmíru, na který se osobně velmi těšil.

Nicméně v projektu Apollo 1 vlastně nešlo od začátku nic podle plánu. V roce 1967 probíhal nevyhlášený souboj o to, která z velmocí jako první ,,usedne" na Měsíci. Když John F. Kennedy oznamoval na počátku 60. let, že jeho cílem je dostat prvního člověka na Měsíc, prohlásil, že USA to nedělají pro to, že to je lehké, ale pro to, že se jedná o obtížný úkol. A měl nepochybně pravdu. Přistání na Měsící se stalo ve vesmírném programu NASA pro USA prioritním úkolem.

Vzhledem k tomu, že vesmírné závody ve zmíněném roce 1967 pokračovaly rychlým tempem, již méně se hledělo ovšem na technickou dokonalost a bezpečnostní standardy. První kosmická loď byla dodána na kosmodrom v srpnu 1966. V překotném spěchu a tlačení na termíny však vznikly některé vážné problémy ohrožující bezpečnost posádky. Konstrukce lodi byla nedotažená, další úpravy se prováděly na poslední chvíli ve značném spěchu.

Posádka ve složení Edward White, Gus Grissom a Roger Chaffee zjistila, že tato kosmická loď rozhodně nesplňuje hlavní bezpečnostní a technická kritéria, která na ni byla kladena. Nicméně to nebylo zdaleka všechno, předzvěstí tragédie totiž byl fakt, že kabina lodi byla plná hořlavých materiálů, našli bychom zde nylon a velcro (suchý zip). Všude po kabině byly poházeny kabely bez uchycení, jen pospojované izolační páskou. Posádka na ně mohla volně šlapat. Nemluvě pak o nevhodné konstrukci vstupního průlezu.

Nasbíraná data a vyhodnocené informace vyprovokovaly jednání s dodavatelem lodi - firmou North American Aviation a NASA. Podle NASA bylo nutné učinit taková opatření, která by vedla k bezpečnosti posádky, nicméně protistrana se bránila tím, protože požadované změny, které NASA urgovala, se rovnaly úplné přestavbě kabiny, která by kromě finančních aspektů přinesla i zpoždění v dodávkách a NASA trvala na dodržování termínů. Materiál proto označili jako uspokojivý a přidali varování, že další požadavky mohou ohrozit termín stanovený prezidentem J. F. Kennedym, a to dopravit Američana na Měsíc do konce desetiletí. Reakce ze strany NASA bylo konstatování, že suché zipy, které „hoří jako papír a prskají při tom na všechny strany“, by v North American mohli odstranit alespoň z blízkosti elektrických rozvodů.

Nicméně jednání katastrofu neodvrátilo, ta se totiž blížila mílovými kroky. 27. ledna 1967 mělo dojít k provedení simulovaného startu lodi a také nácvik jejího nouzového opuštění. Posádka už byla mezitím vybrána a měla ji tvořit již zmíněná trojice astronautů - Gus Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Grissom měl plnit roli velitele, a v osudný den se sám přesvědčil o tom, že loď je v mnoha ohledech závadová.

27. ledna 1967 tak nešlo v podstatě nic podle plánu. Test navíc začal s hodinovým zpožděním. Kabina byla natlakována čistým kyslíkem na 110 % atmosférického tlaku. Toto není normální stav - jednalo se o opatření pro kontrolu netěsností. Raketa nebyla naplněna pohonnými hmotami, a proto nebyly v pohotovosti záchranné složky. Neustále se vyskytovaly problémy se spojením. Časté rušení a praskání statické elektřiny ve sluchátkách dávalo tušit závadu v elektrických rozvodech. Zhruba po třech hodinách v čase T minus 11 minut bylo odpočítávání zastaveno a technici se snažili odhalit závadu na spojových linkách.

V průběhu této přestávky se však již odehrála tragédie. Během simulovaného odpočítávání při výcviku na startovací rampě vypukl dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár a prostor se v mžiku proměnil v ohnivé peklo, z něhož nebylo úniku. Chaffee vykřikl, že je požár na palubě, na to okamžitě reagovali Grissom s Whiem, kteří se pokusili otevřít vstupní průlez. Grissom se snaží otevřít vyrovnávací ventil a srovnat tlak v kabině s tlakem venku, což se mu nepodaří, oheň mu odřízl cestu. Situace se začala vymykat kontrole. Chaffee posléze vykřikl, že na palubě je ,,hrozný požár". Pak došlo o všem ke ztrátě spojení. V tuto chvíli dosahoval tlak v lodi 200-275 % tlaku atmosférického, což znemožňovalo otevření dovnitř otevíraného poklopu.

kabina

                          Pohled do kabiny po požáru (Foto: NASA, Wikimedia Commons, volné dílo)

 

Osud trojice astronautů, kteří se těšili na vesmírnou misi, byl tak zpečetěn, protože neměli možnost, jak se dostat z kabiny. Všichni tři tak během několika minut zahynuli, smrt nastala udušením dýmem. Průlez se podařilo vypáčit až po 5 minutách, to už ale bylo na záchranu mužů pozdě. Pravděpodobnou příčinou požáru bylo poškození izolace kabelu poblíž vstupního otvoru, dalším podezřelým byla kabeláž nacházející se pod sedadlem Virgila Grissoma.

Jakkoli se může zdát katastrofa Apolla 1 šokující, nebyla ojedinělá. Tragédie se ani nevyhnula ani v roce 1967 úhlavnímu rivalovi USA Sovětskému svazu. V dubnu zahynul za tragických okolností při zpáteční cestě z vesmíru Vladimir Komarov. Při nouzovém přistání s téměř neovladatelnou kosmickou lodí, s kterou měl již během letu potíže, se mu zamotal padák a náraz v rychlosti 130 m/s nepřežil. Stejně jako u Apolla 1 byl na vině i u Sovětů nesmyslný spěch a překotné tempo v konstrukci vesmírných lodí, které pak vykazovaly řadu závad, jež byly pro posádku fatální.

Zdroj: history.com, Wikipedia

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace