Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Ponorka Delfín
První ruská bojeschopná ponorka se jmenovala příznačně Delfín. Nicméně při cvičném ponoru došlo k tragédii, kterou nepřežilo 24 lidí.
Carské Rusko, stejně jako další západní státy, intenzivně pracovalo na projektech prvních funkčních ponorek. Reagovalo tím především na probíhající výstavbu americké ponorkové flotily a logicky odmítalo zůstat v tomto směru pozadu. Na přelomu 19. a 20. století pak Rusové sami začali pracovat na první bojeschopné ponorce, která by zvýšila námořní kapacity.
Projekt nesl název Delfín a zodpovídal za něj designér I. G. Bubnov, mechanik I. S. Gorjunov a poručík M. N. Beklemišev. Projekt dostal zelenou z vyších míst teprve až v roce 1901 a konstruktéři se mohli dát do práce se zpožděním. Delfín měl mít poměrně skromné rozměry i rychlost. Délka ponorky činila 19,6 m, rychlost 17 km/h na hladině a 8,3 km/h pod ní. Výtlak činil 113 tun a ponorka se mohla ponořit do hloubky 55 metrů. Plavidlo bylo poháněno jedním benzinovým/ elektrickým motorem o výkonu 300 koní, resp. 120 koní. Posádku tvořilo 20 mužů a dva důstojníci.
Práce nicméně pokračovaly rychle: Už v roce 1902 byl spuštěn Delfín na vodu a o rok později plavidlo vstoupilo do služby. Když plavidlo podstupovalo první námořní zkoušky, balastní nádrže se ukázaly být defektní a trvalo 12 minut, než se ponorka ponořila. Nicméně další vývoj poznamenala velká tragédie, která se odehrála v roce 1904 v Baltských loděnicích při 18. cvičném ponoru. Ten měl trvat tři hodiny. Nicméně se tentokrát nepodařilo uzavřít otvor ponorky, dovnitř začala vnikat voda tak intenzivně, že se Delfín potopil. Při tragédii zahynul velitel a dalších 24 mužů a ponorka pak musela být vyzvednuta a opravena.
A incident jakoby se podepsal na dalších osudech Delfínu. V roce 1905 se ponorka potopila znovu, když na palubě došlo k výbuchu. Panovaly obavy o nasaditelnosti" Delfínu do ozbrojeného konfliktu. Ten nejbližší představovala japonsko-ruská válka, která probíhala v letech 1904-1905. Nakonec se jí Delfín přece jen účastnil, kdy na moři strávil 17 dní. Nicméně do reálných bojů plavidlo nakonec nezasáhlo.
Během první světové války v roce 1916 byl Delfín přeložen do Murmansku a sloužil v Severní flotile, Nicméně plavidlo bylo shledáno nevyhovujícím pro bojové operace a v roce 1917 vyřazeno z aktivní služby. Tím byl také zpečetěn jeho osud a rozhodnuto o sešrotování.
Delfín sice představoval první bojeschopnou ponorkou, ale na druhou stranu se nikdy nezúčastnila reálných bojů, jednalo se navíc o nedokonalý design, který byl sužován mnoha nedodělky, což ovšem bylo na přelomu 19. a 20. století, kdy se na ponorce pracovalo, zcela normální. Její vývoj pak poznamenalo několik incidentů, které se promítly do jejího dalšího osudu.
Zdroj: history.net