Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 101I-027-1477-19 / Vennemann, Wolfgang / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Deportace Židů
Adolf Hitler sice nechal postavit mnoho koncentračních táborů, sám však žádný z nich nenavštívil. Jeho vztah k Židům pak velmi dobře vystihuje jedna situace, jež se odehrála na železnici.
Genocida židovského obyvatelstva byla mezi prioritami nacistického diktátora Adolfa Hitlera a jeho souvěrců. Proto bylo postaveno mnoho koncentračních táborů po celé Evropě, první - v Dachau - vznikl dokonce již několik měsíců poté, co se Hitler stal spolkovým kancléřem. Tam byly sváženi odpůrci nacistického tábora, zejména pak komunisté či sociální demokraté a mnozí další.
Co je možná v této souvislosti zarážející, že ač rasově paranoidně nesnášenlivý, Hitler nikdy nenavštívil jediný koncentrační tábor, jak potvrzuje známý britský historik Ian Kershaw. A zajímavé také bylo, že o konečném řešení židovské otázky, na níž se referovalo na konferenci ve Wannsee v lednu 1942, Hitler nemluvil ani v kruhu svých nejbližších. A když už ano, tak ve velmi vágních obratech.
Pokud šlo o program likvidace Židů, dával Hitler od něj jakoby ruce pryč. Nejen Kershaw, ale i další historikové uvádějí, že Hitler nechtěl nikdy být přímo konfrontován se syrovou realitou toho, co se ohledně židovské otázky děje. Chtěl pouze vědět, že tento zvrácený plán na vyhlazení židovské rasy úspěšně probíhá. Lakonicky řečeno, nechával jiné, tedy své koryfeje, aby si sami ušpinili ruce.
Když třeba vlak s Židy mířící do koncentračního tábora zastavil na přilehlé plošině vedle Hitlerova vlaku, tak diktátor zatáhl žalužie, aby to, co se děje venku, neviděl. To na druhou stranu však neznamená, že by nebyl o všem podstatném ohledně židovské otázky důsledně informován.
Ještě pro zajímavost uveďme, že i když Hitler Židy nenáviděl, udělal přece jen v jednom případě výjimku. Eduard Bloch byl rakouský židovský lékař, který se staral o Hitlerovu nemocnou matku Kláru, která zemřela na rakovinu. Když Německo provedlo v březnu 1938 Anšlus Rakouska, dovolil Hitler Blochovi emigrovat do USA. Hitler o Blochovi hovořil jako o ,,šlechetném Židovi", a měl prohlásit, že pokud by byli všichni Židé jako on, neexistovala by žádná židovská otázka.
Zdroj: timesofisrael.com