Válčit lze i s namalovanými a dřevěnými děly - druhoválečné mimikry veterána bitvy u Jutska

Válčit lze i s namalovanými a dřevěnými děly - druhoválečné mimikry veterána bitvy u Jutska
Autor: Imperial War Museum, volné dílo|Popisek: HMS Centurion namaskovaný jako HMS Anson
31 / 03 / 2021, 16:00

Britské Královské námořnictvo postupně disponovalo dvěma třídami bitevních lodí, jejichž první jednotky byly pojmenovány po králi Jiřím V., King George V, který vládl mezi roky 1910 a 1936. Krátce po jeho nástupu na trůn vstupují do služby čtyři jednotky starší třídy, které bojovaly v první světové válce, tři přežily a sloužily i několik let poté. Moderní lodě nové třídy pak přicházejí od roku 1940, jednu potopí v roce 1941 Japonci, a ostatní budou sešrotovány koncem 50. let. Kromě jména pojí obě třídy epizoda z dlouhého života starého dreadnoughtu HMS Centurion. V "převleku" za loď modernější třídy se snažil zmást Italy a Němce ve Středomoří a nakonec posloužil jako vlnolam před pláží Omaha v Normandii.

Kýl bitevní lodi první třídy King George V, HMS Centurion, byl založen v lednu 1911, již v listopadu byla válečná loď spuštěna na vodu a do služby vstoupila 22. května 1913, tedy v předvečer první světové války. Čekala ji dlouhá a pestrá služba v mnoha rolích. Jako ve své době moderní dreadnought byla v úvodu své kariéry součástí páteřních sil Královského námořnictva a spolu se svými sestrami se účastnila mj. bitvy u Jutska v roce 1916. Po válce byla převelena do Středomořského loďstva a účastnila se také intervence proti ruským bolševikům v Černém moři, než se stává v roce 1924 vlajkovou lodí Záložního loďstva.

Ve 20. letech třídě rychle ve srovnání s novými projekty docházel dech. Bylo zřejmé, že především hlavní výzbroj tvořená deseti děly ráže 343 mm (13,5 palce) nebude nadále konkurenceschopnou. Vždyť Japonsko již v roce 1920 uvedlo do služby lodě třídy Nagato s nesrovnatelně mocnějšími děly ráže 410 mm (16,1 palce). Ve Spojených státech slouží od roku 1921 lodě třídy Colorado s osmi 16palcovými děly. Královské námořnictvo se svých dočká v roce 1927 úspěšným dokončením pozoruhodného projektu lodí třídy Nelson. Ale nejde jen o výzbroj.

20. a 30. léta se nesou snahou předejít dalšímu konfliktu mj. omezením tonáže loďstev hlavních potenciálních protivníků, a podle Washingtonské námořní smlouvy z roku 1922 nebude pro staré lodě v sestavě prostor než do dokončení lodí třídy Nelson. HMS Audacious se potopila na mině již v říjnu 1914. Ostatní tři slouží ve 20. letech k výcviku a se vstupem moderních plavidel jsou King George V a Ajax prodány do šrotu, ale Centurion tomuto osudu unikne. Námořnictvo potřebuje cílovou loď a semi-dreadnought Agamemnon z roku 1905 dosluhuje. Z HMS Centurion se stává rádiem řízená cílová loď („The Robot Battleship“). Již začátkem 30. let je v důsledku hospodářské krize a hledání úspor vyřazena ze služby. Ukazuje se nicméně záhy, že se bez ní nelze obejít. Již v roce 1933 se tedy vrací a slouží jako terč při výcviku pilotů bombardérů, což si na přelomu let 1934 a 1935 vyžádá po mnoha zásazích cvičnými bombami opravy.

video: youtube

S vypuknutím druhé světové války a při snaze mobilizovat všechny dostupné prostředky se hledalo využití i pro starého Centuriona. Zamítnuty byly projekty přezbrojit jej do podoby protiletadlového křižníku (již jen maximální rychlost 21 uzlů by pro doprovod modernějších plavidel nebyla dostatečná) i vyslání staré a zranitelné lodi k ostřelování Tripolisu - doby, kdy se mohla měřit s nepřítelem, byly dávno passé, a racionální uplatnění bylo nalezeno v roli opravárenské lodě a později vlnolamu, zatím ještě nikoli definitivně potopením.

Souběžně byly uváděny do služby lodě druhé, moderní třídy King George V. První jednotka 1. října 1940. Následoval zřejmě nejznámější Prince of Wales, který se bude podílet na likvidaci německé bitevní lodi Bismarck a v prosinci 1941 podlehne na Dálném východě japonskému námořnímu letectvu. V srpnu 1941 přibyl HMS Duke of York, a byly prováděny dokončovací práce na HMS Anson. Mezi první a druhou třídou King George V bychom žádnou podobnost nehledali. Moderní lodě byly nepoměrně větší (výtlak přes 40 tisíc tun proti 25 u starých lodí, délka 227 m proti 182 m), nesly výzbroj deseti děl ráže 356 mm soustředěných do tří věží proti (již dávno odstraněným) deseti dělům ráže 343 mm v pěti věžích na HMS Centurion.

Přesto se zrodil nápad využít staré bitevní lodi k oklamání a zmatení nepřítele. Starý dreadnought prošel kosmetickými úpravami, díky nimž získal siluetu připomínající dokončovaný HMS Anson. Byl vztyčen falešný komín. Sklady munice byly upraveny jako palivové nádrže ke zvýšení operačního dosahu plavidla. Hangár pro létající čluny Walrus byl postaven ze dřeva. Na jeho bocích byly namalované věže se 6palcovými děly. Tři dělové věže s deseti hlavněmi byly rovněž postavené ze dřeva a z plátna. Výsledek byl uspokojivý a z větší vzdálenosti nyní Centurion opravdu vypadal moderně. S posádkou pouhých 283 mužů vstupuje do služby 26. dubna 1941 (skutečná loď moderní třídy King George V měla posádku 1422 mužů, Centurion během první světové války bezmála 900). Jedinými funkčními zbraněmi byly čtyři protiletadlové Pom-Pomy a čtyři protiletadlové 20mm kanóny Oerlikon.

Cílem bylo vytvořit dojem existence většího množství moderních lodí a přimět nepřítele k tříštění sil. V květnu vyplul Centurion přes Atlantik směrem do Kanady, tři sta mil od cíle však obrátil a o několik dní později zakotvil v Gibraltaru - do přístavu ovšem vplul z důvodů utajení až za tmy. Pokud by byl kdekoli spatřen nepřítelem, ten měl získat dojem, že v té či oné oblasti operuje moderní bitevní loď. Absolvoval cestu do jihoafrického Kapského města, poté do Durbanu. Po hlášení o přítomnosti německého pomocného křižníku bylo učiněno opatření: z Pom-Pomů byly sejmuty stíniče zášlehů, aby v případě palby nabyl protivník dojmu, že loď nese zbraně většího kalibru. Loď pokračovala v cestě kolem Afriky, proplula Rudým mořem. Podnikla několik cest z Adenu. V srpnu 1941 ji zastihl tajfun, který lodi poničil její "makeup" a věž A musela být postavena znovu. Zároveň loď dostala více skutečných 20mm kanónů.

S nepřítelem se utká během června 1942, kdy plula z Alexandrie na Maltu jako součást konvoje devíti obchodních lodí s mohutným doprovodem osmi křižníků a 25 torpédoborců. 14.-17. června byl konvoj opakovaně napadán německým letectvem a Centurion byl zasažen bombou, která explodovala na čáře ponoru, aniž způsobila ztráty na životech nebo vážné poškození. Jednu ze Stuk se osádkám Oerlikonů podařilo sestřelit. Zřejmé bylo, že Italové se ošálit nenechali, protože 16. června přišla zpráva, že konvoji do cesty manévruje svaz italských válečných lodí, což by si v případě přítomnosti moderní bitevní lodi opatrní Italové zřejmě dvakrát rozmysleli. Konvoj ve snaze Italy odlákat od Malty a umožnit tak jinému, který plul z Gibraltaru, ostrova dosáhnout, otočil zpět do Alexandrie.

video: youtube

Další válečné osudy lodi se již obešly bez boje. Poslední užitečnou službu prokázala 9. června 1944, kdy byla potopena jako vlnolam před pláží Omaha, aby tak usnadnila vyloďování posil a zásob.

Zdroj: bbc.co.uk/history/ww2peopleswar/stories; battleships-cruisers.co.uk

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace