Irena Bernášková - první Češka sťatá německou gilotinou

Irena Bernášková - první Češka sťatá německou gilotinou
Autor: archiv J. Čvančary|Popisek: První Češka popravená ve 2. světové válce sekerou v Berlíně
18 / 10 / 2018, 13:00

Ačkoliv drží Irena Bernášková smutný primát vůbec první české ženy, kterou Němci popravili useknutím hlavy na gilotině za příslušnost k II. odboji, dodnes po ní není v České republice pojmenována ani jedna ulice nebo náměstí.

,,My, příslušníci zahraničního odboje jsme aspoň měli zbraně. Byli jsme ozbrojeni, mohli se bránit a byli jsme součástí armády. Irena Bernášková a spolu s ní všichni příslušníci domácího odboje ale neměli nic, čím by čelili německým okupantům, a stejně do toho šli. Podle mně byli větší hrdinové, než my,“ řekl Vranský při křtu knihy „Zasnoubena se smrtí“ novinářky a autorky literatury faktu Jany Vrzalové. I proto byl podle tohoto jednoho z posledních žijících veteránů 2. světové války domácí odboj důležitější než ten zahraniční.

Přitom jak SECURITY magazín upozornila vydavatelka vlastenecké literatury a spoluzakladatelka Centra české historie Jindra Svitáková, vlast na tuto novinářku - která přitom za ní položila svůj život - zcela zapomněla. „Ačkoliv byla vůbec první českou ženou, popravenou na gilotině, dodnes po ní není pojmenována ani jedna ulice nebo náměstí. Její jméno není dokonce ani uvedeno na pamětní desce umučeným spořilovským sokolům, ačkoliv s nimi Irena Bernášková pravidelně cvičila,“ uvedla Svitáková. Už v září 1938 Bernášková dobrovolně narukovala během mobilizace do československé armády jako zdravotní sestra.

psali jsme: Hvězdná chvíle československého odboje: Před 75 lety byl zlikvidován ,,pražský řezník" Reinhard Heydrich

Dluh České republiky vůči novinářce Ireně Bernáškové potvrdila i autorka knihy Zasnoubena se smrtí, kterou vydalo nakladatelství Jota, Jana Vrzalová. „Je to ostudné. Když jsem se ptala lidí kolem sebe, co jim říká jméno Irena Bernášková, nikdo o ní nic nevěděl. Teprve když jsem řekla její dívčí jméno, Preissigová, tu a tam si někdo vzpomněl na jejího otce, známého autora legionářských letáků v době 1. světové války a na to, že spolu a dalšími spolupracovníky (včetně známého malíře Rychlých šípů Fischera - pozn. red.) více než rok vydávali pravidelně podzemní, odbojové noviny V boj, a pomáhala převádět odbojáře přes hranice. Její osud byl tak tragický, že vám bude při čtení knihy o ní místy běhat mráz po zádech,“ řekla Vrzalová. 

Podle známého publicisty, historika, skauta Foglarovy Dvojky a hudebníka skupiny Taxmeni Jaroslava Čvančary, je ale v poslední době vidět, že se Češi zase začínají zajímat o svou historii a vracet se k tématům 2. světové války a hrdinství svých předků. „Je to vidět i tady na hojné účasti. Češi se bojí toho, co se nyní děje v Evropské unii, hlavně v Německu a Francii,“ řekl SECURITY magazínu s odkazem na vlnu muslimské imigrační tsunami Čvančara.

psali jsme: Atentát, který mohl ukončit válku. Před 73 lety selhala operace Valkýra

Irena Bernášková byla zatčena za podíl na vydávání jediných pravidelně a dlouhodobě vycházejících celostátních ilegálních novin, spolu se svým otcem, známým malířem Vojtěchem Preissigem, příslušníkem I. odboje v době 1. světové války. Během krutých výslechů i později před berlínským soudem na sebe statečně a nezištně brala i vinu svých spolubojovníků. „Prosím, aby mé přítelkyni byl návrh na hrdelní trest pozměněn na žalář,“ prohlásila před berlínským soudem na adresu své spolubojovnice Milady Marešové, čímž jí zachránila život. „Všechno, co jsem dělala, dělala jsem jedině z lásky ke svému národu,“ pronesla hrdě ve své závěrečné řeči.

Německá odplata nemohla být krutější. Za úsvitu 26. srpna 1942 byla Irena Bernášková, ve svých 38 letech jako vůbec první Češka, zavražděna spolu s dalšími 11 mužskými příslušníky protiněmecké resistence gilotinou v berlínské sekyrárně. Její poslední slova před smrtí podle svědectví německého kata byla: „A Československá republika stejně bude!“

psali jsme: Čechoslováci proti samurajům: neznámá, ale slavná historie II. odboje na pacifické frontě

V posledním dopise své rodině pak s černým humorem sobě vlastním napsala: „Sedíte pevně? Odhodlávám se vám totiž konečně oznámit, co jsem se minule odvážila sotva nadhodit. Jsem zasnoubená od 5.3. se smrtí. Sice nedobrovolně, ale když jsem s ní tolik koketovala při své činnosti venku, není divu, dělá-li si na mne nárok, že?“

Podle úředního rozhodnutí gestapa nedostala rodina zpět ani její bezhlavé, dekapitované tělo. „To bylo odesláno na rozřezání do anatomického ústavu berlínské univerzity a tak je možné, že se dodnes v depozitářích nachází vnitřnosti této statečné české vlastenky, která naprosto vše nezištně obětovala pro dobro národní věci,“ dodává Jaroslav Čvančara.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace