Vánoční mise ponorkového esa, které si nelámalo hlavu s Dönitzovými rozkazy

Vánoční mise ponorkového esa, které si nelámalo hlavu s Dönitzovými rozkazy
Autor: www.audiovis.nac.gov.pl, volné dílo|Popisek: Albrecht Brandi
18 / 12 / 2020, 10:00

Válka se na svátky příliš neohlíží. Tři dny před Štědrým dnem roku 1942 vyplula z francouzského Toulonu německá ponorka U 617 kapitánporučíka Albrechta Brandiho na svou třetí bojovou plavbu, druhou v prostoru Středozemního moře. Během "vánoční plavby" ji čekala bohatá nadílka. Brandi sám byl jedním ze dvou ponorkových velitelů, kteří získali rytířský kříž s dubovými ratolestmi, meči i brilianty. Byť množství úspěchů, které mu byly připsány, protivník nepotvrdil. Brandi byl kromě toho velitelem, který nedbal diskutabilního Dönitzova rozkazu Laconia.

U 617 byla ponorkou nejrozšířenějšího typu VIIC. Byla postavena v Hamburku a do služby vstoupila 9. dubna 1942. Výcvik posádka absolvovala v sestavě 5. ponorkové flotily. První plavbu v Atlantiku v rámci 7. flotily a vlčí smečky Pfeil mj. proti konvoji SC 100. Námořní poručík Brandi si připsal prvních 14787 potopených tun a povýšení na kapitánporučíka. A to přesto, že porušil tzv. rozkaz Laconia, kterým admirál Dönitz zakázal ponorkám pomoc trosečníkům potopených plavidel.

Rozkaz Laconia byl vydán 17. září 1942, pouhých sedm dní před tím, než Brandi vzal na palubu jediného přeživšího z potopeného belgického parníku Roumanie. Byl Dönitzovou reakcí na případ jiného parníku, RMS Laconia, potopeného 12. září 1942 ponorkou U 156. Protože Laconia převážela množství italských válečných zajatců, kapitán německé ponorky se rozhodl trosečníkům pomoci. Do záchranné operace se zapojily i další ponorky. Celkem čtyři pak vzaly do vleku čluny a na palubu množství trosečníků - byly ovšem záhy napadeny americkým Liberatorem a posléze také několika Michtelly. Ponorky unikly, ale vystavily se záchrannou operací značnému riziku.

Dönitz ponorkám následně zakázal jakoukoli záchranu trosečníků. Rozkaz hovoří o ničení nejen lodí, ale také jejich posádek. Jedinou výjimkou bylo, měli-li trosečníci být zdrojem cenných informací. Připomněl ponorkářům bezohlednost náletů na německá města. Jde o složitou kauzu. U 156 zachraňovala především spojenecké vojáky. Americké letouny útočily de facto oprávněně. Ponorka neměly coby válečné plavidlo právo označovat se červeným křížem. Kvůli spojeneckým vojákům nebo námořníkům by takové riziko jistě nepodstupovaly. Jisté je, že snaha zachraňovat trosečníky vystavovala cenné ponorky značnému nebezpečí. V Norimberku bude Dönitz odsouzen za zločiny proti lidskosti, ale v bodu, který se věnoval rozkazu Laconia byl obvinění zproštěn. Z hlediska válečného práva byl rozkaz korektní.

Korektní byl, ale Albrech Brandi jej nerespektoval za každou cenu, což mu slouží ke cti. Druhá plavba U 617 směřovala již do Středozemního moře a jejím cílem bylo zajištění spojovacích tras do Afriky. Ponorka proplula Gibraltarským průlivem 8. listopadu. Zpozoroval ji přitom britský Sunderland a neúspěšně ponorku napadl hlubinnými bombami. Brandi napadl silný svaz válečných lodí doprovázející velká dopravní plavidla a než jej eskorta napadla a zahnala na ústup snad torpédy několik lodí poškodil. Velitelstvím mu bylo připsáno potopení francouzského křižníku a torpédoborce, ale v tomto případě šlo s jistotou o omyl.

A pak přišla třetí, vánoční plavba. Štědrý večer 1942 oslavila posádka U 617 čtyřicet metrů pod hladinou ve stísněných prostorách svého člunu. První "dárky" rozbalila čtyři dny poté. Napřed malý parník St. Issey o výtlaku 810 tun, a o necelé dvě hodiny později neidentifikované větší plavidlo Brandim odhadnuté na torpédoborec - jehož ztrátu ale spojenci toho dne v této oblasti nezaznamenali. S potvrzením úspěchů byla potíž obecně. Identifikace plavidel při nočních útocích nebyla snadná, ověřovat výsledky nebylo kvůli protiútoku eskorty kdy a jak. Současně mělo velitelství ponorkových operací v oblasti samozřejmě zájem na výsledcích, a proto mělo tendenci ponorkářům připisovat hlášené pravděpodobné úspěchy jako potvrzené.

Během vánoční plavby která s krátkou přestávkou na nezbytné opravy trvala od 21. prosince 1942 do 17. ledna 1943 tak bylo Albrechtu Brandimu připsáno osm dopravních lodí s celkovým výtlakem 41 tisíc tun a jeden torpédoborec. Ač identifikované a potvrzené jsou z nich dodnes jen tři, papírově obrovský úspěch měl okamžitou odezvu: 21. ledna 1943 získal kapitánporučík Albrecht Brandi Rytířský kříž Železného kříže.

A ve velkém stylu, ovšem s rozevírajícími se nůžkami mezi přiznanými a potvrzenými úspěchy, pokračoval až do konce války, během níž postupně ještě velel U 380 a U 967. Oficiálně měl potopit 20 lodí s výtlakem 115 tisíc tun, tři křižníky a těžko uvěřitelných 12 (dvanáct!) torpédoborců. Potvrzené a doložené výsledky jsou o poznání hubenější: 9 lodí s celkovým výtlakem něco přes 26 tisíc tun a tři válečné lodi (minolovku HMS Welshman, torpédoborce HMS Puckeridge a USS Fechteler). S ohledem na oficiální přiznané úspěchy ale dosáhl postupně na dubové ratolesti (11. dubna 1943), meče (9. května 1944) a dokonce brilianty (24. listopadu 1944). Válka pro něj skončila 6. května 1945 v kanadském zajetí na nizozemské základně IJmuiden. Po válce se stane úspěšným architektem.

Zdroj: Kurowski, Velitelé vlčích smeček; uboat.net

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace