Velký skok Číny do Maovy propasti: Vesničané stavěli vysoké pece na rynku

Velký skok Číny do Maovy propasti: Vesničané stavěli vysoké pece na rynku
Autor fotografie: Washington Area Spark / Flickr|Popisek: Mao Ce-tung
23 / 06 / 2024, 07:00

Čínský komunistický diktátor Mao Ce-tung dal v padesátých letech zelenou k hluboké přestavbě čínské společnosti, která vešla do dějin jako Velký skok. Sociální experiment však skončil katastrofou, za niž zaplatilo svými životy několik desítek milionů lidí.

"Velký kormidelník" Mao Ce-tung byl od vítězství komunistů v čínské občanské válce v roce 1949 vůdčí politickou figurou Čínské lidové republiky. Nesporně rozhlédnutý člověk, který byl spisovatelem, básníkem, revolucionářem, ale i učitelem, však jednoznačně nese hlavní zodpovědnost za to, co se v Číně pod jeho vedením od konce padesátých let do poloviny let sedmdesátých dělo. Jednalo se totiž o dědictví vskutku nezáviděníhodné.

Velkým skokem k utopickému komunismu

 

Mao usiloval o důslednou přestavbu čínské společnosti, která by se přiblížila ideálu komunistické společnosti, v níž by zanikly všechny třídy. Měla vzniknou jakási vyspělá samosprávná společnost, ve které by už nebylo ani bohatých, ani chudých a každý by si bral podle svých zásluh to, co aktuálně potřebuje. Podle čínského diktátora tak měl do popředí vystoupit přísně rovnostářský přístup. Ve světle těchto myšlenek se proto začala rodit metoda extrémního sociálního inženýrství nazvaná příznačně Velký skok, která skončila tragickým rozvratem nejen venkova, ale i hospodářského mechanismu jako celku. 

Mao Ce-Tung v roce 1949

Jedním ze zásadních prvků nové reformy mělo být zásadní přebudování vztahů zejména na venkově. V Čí totiž ve své většině převažoval zemědělský stav. Rolníci se měli sdružit do tzv. lidových komun, kterých byly v zemi desetitisíce. Tato uskupení představovala základní ekonomicko-správní jednotku na venkově. V Čínské lidové republice byl v té době zároveň implementován plán kolektivizace, který se snažil kombinovat sovětské metody se specifickými čínskými historickými zvláštnostmi. V rámci celého procesu však často vznikaly absurdní nápady, které nemohly nikdy fungovat, a to ani v Číně. Lidé tavili ocel v malých tavících pecích s minimem metalurgických a dalších znalostí. Nebyl navíc zajištěn dostatečný přísun potřebných surovin, železné rudy ani paliv. Slepá Maova víra v utopický komunismus ovšem velela, aby experiment pokračoval dál. 

Absolutní fiasko Maova Velkého skoku

 

Výsledek Velkého skoku však nemohl skončit jinak než naprostým neúspěchem, který navíc dokonale rozvrátil nejen tradiční venkovské vazby, ale skončil ekonomickým bankrotem a především tragickým hladomorem, který připomínal ten ukrajinský zpočátku třicátých letech s tím rozdílem, že v čínském případě za neuvážený sociální experiment zaplatilo životem daleko více lidí. V letech 1959-1960 mu podlehlo skoro 30 milionů lidí, nicméně některé zdroje uvádějí i vyšší počet, tedy až 40 milionů. Za tak krátké údobí lze hovořit o cílené státní genocidě vlastního národa. Někteří lidé měli takový hlad, že aby jej utišili, jedli horninu kaolin, která se používá pro výrobu keramiky či papíru.

Plakát vyzývající k Velkému skoku

Katastrofa pramenící z Velkého skoku dokonce přiměla skupinu nespokojených čínských funkcionářů, aby prosadili důslednější revizi ekonomicko-politických plánů, které v praxi žalostně selhaly. V jejím čele stanul ministr obrany Pcheng Te-chuaj, který adresoval Maovi osobní dopis, v němž jej seznámil s katastrofálními následky Velkého skoku. Jak se však dalo předpokládat, "Velký kormidelník" smetl veškerou kritiku ze stolu a namísto alespoň částečné sebereflexe označil projevy ministra obrany jako pravicově oportunistické, tudíž škodlivé.

Maova odpověď nespokojencům byla úderná. Nařídil čistky v armádě, které postihly rovněž Pchenga a další vysoké činitele. Nicméně pod tlakem musel i sám Mao v roce 1960 připustit, že Velký skok nedopadl úplně podle původních představ, což byl značně eufemistický výraz pro rozvrat většiny čínského venkova, který fungoval tradičním způsobem po stovky let. V lednu 1961 Ústřední výbor čínské komunistické strany vzhledem k nepříliš úspěšným výsledkům nařídil zastavení celého experimentu. 

Po čínském Velkém skoku přišla Velká kulturní revoluce

 

Rozhodnutí však pro Maa nepřineslo pouze pozitivní důsledky. Vytvořilo totiž podhoubí pro kritiku čínského diktátora, který přihlížel milionům mrtvých a neudělal nic pro to, aby celý proces ukončil. Ve straně se zvedla kritika ze strany některých funkcionářů, s nimiž si chtěl Mao vyřizovat účty v rámci tzv. Velké kulturní revoluce v letech 1966-1969. Nicméně zde panovalo a postupně se zvyšovalo hmatatelné napětí mezi novou generací čínských komunistů, kteří situaci v zemi viděli jinýma očima než Mao. Ten totiž stále setrvával na rigidních pozicích.

 

Kulturní revoluce byla v řadě ohledů podobná Velkému skoku z konce padesátých let. Také mělo dojít k hluboké transformaci čínské společnosti a zničení dosavadní politické struktury Číny, nicméně rovněž přinesla spíše rozvrat ekonomiky a rodinných vazeb. Důležitou roli měla při přestavbě společnosti hrát ideologicky zmanipulovaná mládež. Takzvaná Rudá knížka měla být jedním z nástrojů politické indoktrinace obyvatelstva. Rudé gardy mládeže pak zahájily stěží uvěřitelný, ba přímo neslýchaný boj proti starému světu, proti "zhýralému" umění, vědeckým dílům i památkám. Rudé úderky se nezastavily prakticky před ničím, ani před ničením kulturních památek a rabováním muzeí.

Země se propadla do nepopsatelného chaosu. Důsledky kulturní revoluce na sebe nenechaly dlouho čekat a počty obětí brzy vystoupaly do milionů. Velké škody zaznamenalo čínské kulturní dědictví. Oba experimenty přinesly Číně obrovské ekonomické i lidské škody. Podaly současně důkaz, že aplikování sovětských metod smísené s čínskými historickými zvláštnostmi a nerozborným přesvědčením o vybudování utopického komunismu mohou mít nedozírné, ba fatální důsledky v čínské společnosti. Mao zemřel v roce 1976 a Čínu už nečekaly velké neuvážené experimenty, ale líté boje o moc.

Autor: Petr Duchoslav 

 

Tagy článku