Větší než Nelsonova loď Victory, královna moří Santísima Trinidad

Větší než Nelsonova loď Victory, královna moří Santísima Trinidad
Autor fotografie: By Fondo Antiguo de la Biblioteca de la Universidad de Sevilla from Sevilla, Espana [CC BY 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/2.0)], via Wikimedia Commons|Popisek: Poslední bitva lodi Santísima Trinidad
17 / 11 / 2019, 10:00

Největší válečná loď věku plachet nebyla kupodivu ani britská, ani francouzská loď. Tou největší byla španělská loď 1. třídy se čtyřmi palubami postavená na Kubě roku 1769 irským stavitelem jménem Matthew Mullan.

3. března 1769 sklouzla na vodu v havanských loděnicích největší válečná loď 18. století, pojmenovaná Santísima Trinidad, postavená na základě královského příkazu z 12. března 1768. Jedna z jejích přezdívek byla La Real.

Svou kariéru zahájila s cca 112-120 děly na 3 palubách, po přestavbě z roku 1795 byl navýšen počet děl na 140 a počet palub na 4, čímž se stala v té době jedinou válečnou lodí se 4 dělovými palubami. Přidaná děla ale negativně ovlivnila její schopnosti plachtit a získala další přezdívku „El Ponderoso“, která měla vystihovat její tíhu a neobratnost.

Poměrně úspěšně se zúčastnila války amerických kolonií o nezávislost, kdy španělské a francouzské lodě podporovaly snahu kolonistů o odtržení od Velké Británie. V srpnu 1780 se zúčastnila úspěšné akce, kdy bylo zajato 55 britských lodí z konvoje o celkovém počtu 63 lodí, doprovázeného řadovou lodí HMS Ramillies a třemi fregatami.

V roce 1782 byla začleněna do Středomořské eskadry, účastnila se druhého obléhání Gibraltaru a bojovala v krátké a nerozhodné bitvě o mys Spartel.

V roce 1797 se stala vlajkovou lodí španělského velitele José de Córdoba y Ramos v bitvě u mysu St Vincent 14. února 1797, kdy byla těžce poškozena a téměř zajata britskou flotilou. Zde se také poprvé setkala s budoucím admirálem Nelsonem, který velel lodi Captain. Dále se střetla s loděmi Culloden, Blenheim, Orion, Irresistible a Excellent. Vážně poškozená, přišla o všechny stožáry a polovinu své posádky. Podařilo se jí uniknout do Cádizu, kde podstoupila nutné opravy.

O osm let později, pod vedením Francisca Javiera Uriarte a kontraadmirála Baltasara Hidalga de Cisneros, se 21. října 1805 zúčastnila bitvy u Trafalgaru jako součásti francouzsko-španělské flotily. Její velikost a pozice bezprostředně před vlajkovou lodí spojeného loďstva Bucentaure z ní učinila cíl pro britskou flotilu a Santísima Trinidad se dostala pod soustředěný útok několika britských lodí. Ztratila stožár a nakonec se vzdala lodi Neptun, které velel kapitán Thomas Fremantle.

Po bitvě byla poškozená obrovská loď vlečena lodí Prince, ale potopila se v bouři den po osudové bitvě.

Tagy článku