VIDEO: Atentát na Reagana - duševně nemocný mladík chtěl udělat dojem na slavnou herečku a zabít prezidenta. Ten pak v nemocnici pronesl slavnou větu

VIDEO: Atentát na Reagana - duševně nemocný mladík chtěl udělat dojem na slavnou herečku a zabít prezidenta. Ten pak v nemocnici pronesl slavnou větu
Autor: Michael Evans, volné dílo|Popisek: Atentát na Ronalda Reagana
13 / 05 / 2022, 17:00

Ronald Reagan se mohl stát po Abrahamu Lincolnovi, Jamesi Garfieldovi, Williamu McKinleym a Johnu Fitzgeraldu Kennedym pátou prezidentskou obětí atentátu v amerických dějinách. Naštěstí pro něho neměla akce duševně nemocného mladíka fatální následky.

40. prezident USA Ronald Reagan byl zvolen v roce 1980 za Republikánskou stranu. V 69 letech se stal nejstarším prezidentem, který se v prvním volebním období ujal úřadu a při druhé přísaze v roce 1985 nejstarším prezidentem uvedeným do funkce vůbec. Reagan vstoupil do dějin především jako politik, který se osobitě vyhranil proti Sovětskému svazu. Krátce po převzetí úřadu však nikdo netušil, že Reagan mohl být další, již pátou prezidentskou obětí atentátu v amerických dějinách.

                                   

                                   

                                                                            Video: YouTube

Jeho osnovatelem se stal 26letý John Hinckley, duševně nemocný muž, který se zhlédl v postavě ze slavného filmu Taxikář, v němž exceloval Robert de Niro. Film viděl opakovaně, asi 15krát. Hinckley chtěl svým činem udělat především dojem na Jodie Fosterovou, která ve zmíněném filmu hrála mladičkou prostitutku. Na začátku 80. let však ještě nebyla tak známou.

Hinckley psal Fosterové dopisy, ve kterých jí vyznával lásku. V jednom z nich však zároveň prozradil, jaký čin chce spáchat, tedy sprovodit ze světa nově zvoleného amerického prezidenta, a také dodal, že počítá s tím, že může při této svévolné akci zemřít. Nicméně se zaobíral tím, že by mohl také unést letadlo, či před Fosterovou spáchat demonstrativně sebevraždu.

Hinckley naplánoval svůj čin na 30. března 1981 a nechtěl nic ponechat náhodě. Zjistil z tisku, že ten den bude Reagan promlouvat ke shromáždění ve washingtonském hotelu Hilton. Plán byl vymyšlen vlastně jednoduše: Hinckley počká na prezidenta před hotelem a zavraždit jej v momentě, když bude vycházet z hotelu. Pak bude buď sám zabit, nebo zpacifikován a odsouzen k mnohaletému trestu vězení. Reagan vstoupil do Hiltonu přibližně ve 13.45, opustil jej zhruba ve 14.30 a chěl nastoupit do přistavené limuzíny.

To byl přesně okamžik, na který Hinckley čekal. Muž vyskočil z davu prezidentových příznivců a vypálil na Reagana v rychlém sledu 6 ran z revolveru Röhm RG-14 ráže .22. Nicméně ne všechny nakonec trefily svůj cíl. První kulka zasáhla tiskového mluvčího Bílého domu Jamese Bradyho, druhá jednoho z policistů, třetí kulka minula, čtvrtá zasáhla agenta tajné služby do břicha, pátá proletěla skrz neprůstřelné okno prezidentské limuzíny, a až šestá, která se odrazila od vozu, prošla Reagnovou plící a zastavila se těsně vedle jeho srdce.

V tu chvíli museli ,,jednat" bryskně členové Reaganovy ochranky, kteří hned Hinckleyho povalili na zemi a sebrali mu zbraň, která měla být vražednou. Po nepřehledné situaci si zprvu nikdo neuvědomil, že Reagana zasáhla jedna z mnoha kulek. To, že utrpěl vážné zranění plíce, dokumentovala pravidelně vykašlávaná zpěněná krev. Limuzína zamířila do Univerzitní nemocnice George Washingtona. Tam museli lékaři rychle konat. Zavedli nitrožilní výživu, odsávání krve z hrudníku, nasadili kyslíkovou masku. Když za Reaganem přijela jeho žena Nancy, pronesl její manžel slavnou větu: ,,„Miláčku, zapomněl jsem se sehnout", čímž myslel kulku, která jej měla usmrtit.

Reagan ztratil zhruba polovinu krve a zraněná hlava státu se musela podrobit nezbytné operaci. Ta trvala 3 hodiny. Pooperační stav pacienta byl zkomplikován horečkou, kterou se podařilo potlačit až za pomoci antibiotik. Prezidentův stav se poté velice rychle zlepšoval a ráno dalšího dne již v nemocnici podepsal několik zákonodárných listin.

A co Hinckley? U soudu, který se s ním později konal, prohlásil, že čin spáchal z lásky k Fosterové, kterou chtěl zaujmout. Dožadoval se toto, aby v soudní síni byla přítomná také Fosterová, jinak nebude s justičními orgány spolupracovat. Soud nakonc neshledal Hinckleyho vinným pro duševní nepříčetnost. Umístěn byl do psychiatrické léčebny, kde trávil čas až do roku 2016. Jeho advokát prohlásil, že jeho klient by si ze všeho nejvíce přál, aby mohl odčinit akt, kterého se dopustil v roce 1981. Hinckley následně žil svou matkou v městě Williamsburg ve státě Virginii. V současné době mu je 66 let.

Zdroj: history.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace