Lodě třídy King George V tvořily páteř britského královského námořnictva za 2. světové války. Celkem pět bitevních lodí HMS King George V, HMS Prince of Wales, HMS Duke of York, HMS Howe a HMS Anson bylo postaveno jako náhrada zastaralých bitevních lodí z dob 1. světové války třídy Queen Elizabeth a Revenge.
Lodě se pyšnily výzbrojí 10 hlavních děl ráže 356 mm, které byly uloženy ve dvou čtyřdělových a jedné dvoudělové věži. Protiletadlová výzbroj po hořkém konci lodi HMS Prince of Wales neustále posilovala a na konci války tak lodě nesly až 74 x 40 mm a 36 x 20 mm protiletadlových děl. Všechny lodě třídy King George V byly silně pancéřované, ale jak již bylo špatným zvykem u Royal Navy, byly poměrně pomalé a díky výkonu pouhých 110 000 HP dosahovaly rychlosti jen 28 uzlů. Pro porovnání - německá třída Scharnhorst měla výkon 161 000 HP a rychlost 33 uzlů.
psali jsme: Svědectví po letech: "Pane, Bismarck se vzdává,“ hlásil námořník důstojníkovi. Jeho ignorace zabila 2 000 lidí
Třída King George V byla od počátku války v permanenci a lodě se zapojovaly do bojů s loďstvem hitlerovského Německa. Ještě prakticky nevyzkoušený Prince of Wales se s pýchou Royal Navy, HMS Hood, střetl s Bismarckem a težkým křižníkem Prinz Eugen v bitvě v Dánském průlivu, která ale dopadla pro Brity neslavně - Hood šel ke dnu a Prince of Wales byl poškozen.
King George V ale svou sestřičku pomstil a o pouhé tři dny později ve spolupráci s bitevní lodí HMS Rodney Bismarck potopil.
Další loď této třídy, HMS Duke of York si zase připsala skalp bitevního křižníku Scharnhorst, který potopila v bitvě u Severního mysu. Německý bitevní křižník byl odříznut od návratu na domovskou základnu a díky obrovské britské přesile, na kterou narazil i díky nefunkčnímu radaru, byl po třech hodinách potopen.
psali jsme: Komu připadl sovětský zlatý poklad z britského křižníku HMS Edinburgh?
Další dvě lodě třídy, HMS Howe a Anson se s žádnou velkou hladinovou lodí nepřítele nepotkaly a všechna 4 plavidla byla v roce 1957 prodána do šrotu.
Zdroj: Hubáček Miloš, Moře v plamenech, Wikipedie