Douglas A-3 Skywarrior - Americká velryba sloužila skoro 40 let u amerického námořnictva

Strategický bombardér Douglas A-3 Skywarrior byl navržen pro americké námořnictvo a patřil mezi nejdéle sloužící palubní proudová letadla ve službě. Přezdívalo se mu kvůli rozměrům příznačně ,,Velryba".

Proudový bombardér Douglas A-3 Skywarrior byl významnou součástí výzbroje amerického námořnictva téměř 40 let. Bombardér byl používán k rozmanitým účelům a můžeme říct, že ve všech ohledech obstál. Není bez zajímavosti, že se jednalo o největší a nejtěžší letoun, který kdy startoval z letadlové lodi. Celkem bylo vyrobeno 282 tohoto stroje. Američané začali přemýšlet o koncepci nového proudového letounu během druhé světové války, který by byl schopen operovat z letadlových lodí a plnit roli strategického bombardéru.

                                   

                                                                          Video: YouTube

 

Po druhé světové válce se věci daly do pohybu a v roce 1948 americké námořnictvo stanovilo požadavky na strategický bombardér dlouhého doletu. Následně byl uzavřen kontrakt mezi US Navy a společností Douglas Aircraft Company, která se pustila do vývoje nového stroje. Důležitým aspektem při konstrukci letounu bylo stlačit váhu na únosnou míru, aby mohl bombardér bez problémů startovat z letadlových lodí třídy Essex. Nicméně vývoj však v určité fázi ustrnul a opožďoval se kvůli motorům pro bombardér. První let Skywarriora se uskutečnil v říjnu 1952 a o čtyři roky později byl zařazen do služby, v níž měl strávit dlouhou dobu.

Pohon nového stroje zajišťovaly dva proudové motory Pratt & Whitney J57-P-6, maximální rychlost činila 1 007 km/h, dolet 4 963 km. Skywarrior byl vyzbrojen dvěma leteckými kanony M3L ráže 20 mm a mohl nést až 5 806 kg bomb. Posádku stroje tvořili tři lidé. 

        Letoun EA-3B přistává na letadlové lodi USS Kitty Hawk (Foto: PH3 Hanselman, USN, volné dílo)

 

Letoun měl rozměrný celokovový (hliníkový) trup. Ovládání letounu bylo hydraulické, obě křídla a svislá ocasní plocha byly sklopné pro úsporu místa na letadlové lodi. Velké palivové nádrže letounu umožňovaly dlouhý dolet. Skywarriory se výrazněji ukázaly ve vietnamské válce, kde bombardovaly vytipované cíle a byly použity ke kladení min. Dále se uplatnily v roli tankovacích letounů, používaly se pro fotografický průzkum (Verze A-3B, která byla modifikována na verzi RA-3B) i elektronický boj.

Modifikace letounu EA-3 byla velmi užitečným nástrojem pro velení flotily, byla používána v důležitých misích elektronického zpravodajství z palub letadlových lodí, a tak doplňovala ze břehu působící letouny EP-3. Verze EA-3B byla upravena pro elektronickou zpravodajskou činnost proti státům Varšavské smlouvy. Poskytovala své výjimečné schopnosti v elektronickém průzkumu během mnoha konfliktů v době studené války včetně již zmíněné války ve Vietnamu.

Modifikovaný letoun Skywarrior sloužil i u USAF až do začátku 70. let pod názvem Douglas B-66 Destroyer (,,Ničitel"). ,,Ničitel" byl dvoumotorový proudový víceúčelový letoun, konstrukčně odvozený z bombardéru Skywarrior. Celkem se vyrobilo 294 Destroyerů. Ač si to někteří vrcholní představitelé US Navy zpočátku nedokázali představit, Skywarriory sloužily spolehlivě až do roku 1991.

Poslední z 282 vyrobených letounů byl vyřazen 27. září 1991. Zkušební letky umístěné na základnách Point Mugu a China Lake se pokoušely o uchování svých zkušebních letounů A-3 v provozu. Tento plán ale selhal, když viceadmirál Richard Dunleavy, zástupce náčelníka námořních operací pro vzdušný boj, sám původně bombometčík/navigátor letounu A-3, učinil konečné rozhodnutí o definitivním vyřazení tohoto typu letounů.

 

Zdroj: history.com, Wikipedia

Tagy