Video: Hitlerův křižník Blücher a jeho trpký konec v Oslofjordu

Video: Hitlerův křižník Blücher a jeho trpký konec v Oslofjordu
22 / 09 / 2018, 16:00

Těžký křižník třídy Admiral Hipper německé Kriegsmarine si během 2. světové války moc nezabojoval. Ke dnu šel již během svého prvního nasazení během operace Weserübung, když Hitler napadl Norsko.

Křižníky třídy Hipper byly postaveny po nástupu nacistické strany a odvržení  omezeních daných Versailleskou smlouvou. Druhá loď třídy byla pojmenována po Gebhardu Leberechtu von Blücherovi, pruském vítězi bitvy u Waterloo. Loď byla dokončena v září 1939, tedy krátce po vypuknutí 2. světové války.

Sjøsetting av Blücher

Po dokončení série námořních zkoušek a cvičení, byla loď prohlášena za připravenou k aktivní službě dne 5. dubna 1940.

Německá invaze do Norska, tzv. Operace Weserübung začala pro nešťastnou loď v 8. dubna 1940, kdy se stala vlajkovou lodí kontraadmirála Oskara Kummetze a vedla invazní flotilu do hlavního města Norska, Osla. Krátce po 23:00 byla německá flotila spatřena norským hlídkovým člunem. I přes jeho likvidaci ale stihl člun odvisílat zprávu o napadení neznámými loděmi.

psali jsme: Úderná síla německé Kriegsmarine: Bitevní křižník Scharnhorst a Gneisenau

V 23:30 (norského času) pozemní baterie Rauøy zaregistrovala flotilu v reflektoru a vypálila dva varovné výstřely. O pět minut později, děla opět vypálila čtyři náboje na blížící se Němce, ale viditelnost byla špatná a nepovedlo se Němce zasáhnout. Pak ve 23:32 vypálila děla z baterie Bolærne jeden varovný výstřel, ale než mohli Norové opět zamířit, Blücher byl pryč.

28cm gun at Oscarsborg Fortress

Invazní flotila se plížila dál do Oslofjordu rychlostí sníženo na 12 uzlů, německé lodě měly rozkaz střílet pouze v případě, že by na ně vypálili jako první.

V 4:14, norské světlomety znovu osvítily loď a  4:21 spustila děla pevnosti Oscarsborg o ráži 280 mm (děla byla od firmy Krupp) palbu na křižník Blücher na velmi krátkou vzdálenost, čímž začala bitva v Drobak Sound. Dva zásahy udeřily do levého boku německého křižníku. První granát zničil hlavní dálkoměr v horní části bojového stožáru. Blücher měl ale ještě další čtyři hlavní dálkoměry a tak první zásah norských granátů neměl žádný vliv na bojové schopnosti hlavních děl křižníku o ráži 203 mm. Blücher okamžitě opětoval palbu.

psali jsme: Iron dog - postrach a zkáza Royal Navy

Druhý granát ráže 280 mm udeřil poblíž lodního hangáru a způsobil mohutný požár. Došlo k výbuchům uložené pěchotní munice na lodi. Němečtí dělostřelci nebyli schopni lokalizovat pevnost a křižník zvýšil rychlost na 32 uzlů, aby se dostal přes norskou pevnost.

Střelbu ale zahájila i děla 150 mm z Drobaku, některá vzdálená pouhých 370 metrů od německé lodě. Po první salvě odešlo řízení lodi z můstku a loď začala ztrácet rychlost. Ve 4:34 udeřila do boku Blüchera 2 norská torpéda odpálená z pozemních torpédových baterií, ale křižník zónou smrti konečně projel. Se zničenými kotly a stojícími vrtulemi, po ztrátě více než 60% elektrické energie křižník rychle ztratil rychlost a ve 4:50  zakotvil v Askoholmene.

Schwerer Kreuzer Blücher (1937)

Němečtí námořníci začali bojovat s plameny, ale poté co vybuch jeden z muničních skladů s granáty pro děla 105 mm byl dán příkaz k opuštění lodi. Blücher se převrhnul a klesl ke dnu v 7:30 s blíže neurčeným počtem vojáků a námořníků, ztráty jsou odhadovány mezi 600 - 1 000 muži.

Jak mohla celá akce vypadat je možné vidět na ukázce z norského filmu "The King's Choice"...

Technické údaje:

Výtlak: 16.170 tun, plný výtlak 18.200 tun 
Délka: 203,2 m 
Šířka: 22 m  
Ponor: 7,2 m  
Pohon: 3 × parní turbíny Blohm & Voss, 3 × třílistá vrtule, výkon 132.000 SHP (98 MW) 
Rychlost: 32 uzlů (59 km / h, 37 mph) 
Posádka: 42 důstojníků, 1,340 členů posádky 

Výzbroj:

8 × 20,3 cm, 12 × 10,5 cm, 12 x 3,7 cm, 8 x 2 cm, 6 x  torpédomet 53,3 cm  

Pancéřování:

Boky: 70 až 80 mm, paluba: 20 až 50 mm, čelní strana dělových věží 105 mm  

Zdroj: Wikipedie

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace