Vzácný rozhovor s legendou německé Luftwaffe, pilotkou Hannou Reitsch.
Me-163 Komet byl prvním sériově používaným strojem, poháněným raketovým motorem. Těchto bezocasých středoplošníků se vyrobilo asi 320 kusů a staly se vítanou kořistí mezi Spojenci, po pádu hitlerovského Německa. Jednalo se o nesmírně rychlý (960 km/h), ale také nesmírně nebezpečný stroj na létání. Jeho palivo se skládalo z methanolu alkoholu a peroxidu vodíku. Když tyto látky přišly do kontaktu, došlo k explozi, za což zaplatila řada zkušebních a vojenských pilotů svým životem.
Ani přistávání na odpružené lyži nebyl žádný med...
Psali jsme: Messerschmitt Me 163 Komet
Hanna Reitsch, vystupující ve videu se narodila 29. května 1912 v rodině očního lékaře Dr. Willyho Reitsche a tyrolské šlechtičny Emy Reitsch rozené Helff-Hibler Von Alpenheim v slezském městě Hirschberg, což je dnešní Jelenia Góra v Polsku. Od malička chtěla létat a podřídila této vášni celý svůj život. Dosáhla asi 40 rekordů a velmi ovlivnila bezmotorové létání.
V roce 1934 se Hanna zúčastnila německé výzkumné expedice do Brazílie a Argentiny, která měla za úkol zjistit chování kluzáků v extrémních teplotních podmínkách. Roku 1936 se seznámila s esem Velké války Ernstem Udetem, což velmi ovlivnilo její další profesionální kariéru, když ji Udet ji jmenoval civilní zkušební pilotkou v hlavní výzkumné stanici Luftwaffe v Rechlinu, kde mohla létat prakticky se vším, co Luftwaffe měla k dispozici.
V roce 1940 testovala zařízení montované na bombardéry He 111 a Ju 88 A, které dokázalo přeseknout ocelová balónová lana během bitvy o Británii. V březnu roku 1941 byly vyznamenána Hitlerem za svou oddanost a odvahu Železným křížem II. třídy a několik dní předtím Hermannem Göringem Společným odznakem pro piloty a pozorovatele ve zlatě s brilianty.
Messerschmitt Me 163 Komet začala testovat na podzim roku 1942. V tomto nejnebezpečnějším letounu Luftwaffe ale Hanna při svém třetím letu těžce havarovala. Přežila, ale měla na několika místech rozbitou lebku, poraněný obratel, devastující zranění nosu a utrpěla i další zranění. Prošla několika plastickými operacemi a ztratila smysl pro rovnováhu. Podle doktorů už neměla létat, ale to nehodlal dopustit a trénovala balanc na štítě střechy nemocnice. Od Hitlera osobně dostala Železný kříž I. třídy. 10 měsíclů po nehodě již opět seděla v kokpitu letadla.

Na konci války, když se Rusové blíží k Berlínu, Hanna a nový velitel Luftwaffe, Generaloberst Robert Ritter von Greim odlétají 26. dubna do obleženého města na poslední schůzku s Adolfem Hitlerem. Ten je 28. dubna posílá pryč a start malého letounu Arado je ruskými vojáky zprvu považován za Hitlerův útěk z Berlína.
Hanna je zajata Američany a 18 měsíců je vyslýchána a vězněna, je považována za fanatickou nacistku.
V roce 1947 je oficiálně prohlášena za denacifikovanou a Hanna odchází do Rakouska a vrací se ke své lásce, bezmotorovémů létání. Opět láme rekordy a během let zakládá plachtařské školy v Indii nebo v Ghaně, kde několik let bydlí.
Umírá 24. srpna 1979 a její smrt je dodnes zahalena tajemstvím. Byl to infarkt, nebo kyanidová kapsle, kterou onoho 28.dubna 1944 dostala od Hitlera?
Rekordy Hanny Reitsch:
1932: dámské plachtění - vytrvalostní rekord (5,5 hodiny)
1936: dámské plachtění - délkový rekord (305 km)
1937: jako první žena přeletěla Alpy ve větroni
1937: jako první žena na světě byla povýšena na kapitánku letectva
1937: světový rekord v délce letu v helikoptéře (109 km)
1938: první člověk, který letěl vrtulníkem uvnitř uzavřeného prostoru (Focke-Wulf Fw-61)
1938: vítěz německé plachtařské soutěže Sylt-Breslau (Slezsko)
1939: ženský světový rekord v bezmotorovém létání
1943: první žena - pilotka raketoplánu (ME 163)
1944: první žena na světě, která pilotovala proudové letadlo - Reichlin během zkoušek Messerschmittu Me 262 a Heinkelu He 162
1952: třetí místo na mistrovství světa v plachtění ve Španělsku spolu se svým týmovým kolegou Lisbeth Häfnerem
1955: německá šampionka v plachtění
1956: německý vzdálenostní rekord v plachtění (370 km)
1957: německý výškový rekord v plachtění (6848 m)
1978: světový vzdálenostní rekord v plachtění (715 km)
Zdroj: Worldwarwings, In rebus severis