Obrovská japonská ponorka měla jako podmořská letadlová loď zlomit vůli Američanů bojovat
Japonské ponorky třídy I-400 byly největšími ponorkami 2. světové války a až do příchodu těch jaderných neměly co se týče velikosti konkurenci. Obrovský stroj,který byl vlastně podmořskou letadlovou lodí mohl nést až 3 bombardéry Aichi M6A Seiran.
I-400 třída byla navržena tak, aby mohla vyrazit na jakékoliv místo na světě a vrátir se zpět do domovského přístavu. V roce 1942 byla naplánována výstavba 18 ponorek a stavba začala v lednu 1943 v Kure. Během jednoho roku byl plán zmenšen na pět, z nichž byly dokončeny pouze tři, I-400, I-401 a I-402, která nikdy nevstoupila do aktivní služby.
Nápad využít ponorku jako nosič letadel se "vylíhnul" v hlavě legendárního admirála Yamamota, který krátce po útoku na Pearl Harbor přikázal vytvoření studie ponorky schopné napadat města podél pobřeží USA. Nenadálé útoky měly zlomit vůli Američanů pokračovat ve válce s císařským Japonskem.
Isoroku Jamamoto věřil, že tyto útoky by byl pro Američany psychologicky zničující. Výsledný návrh předložil Yamamoto velení flotily 13. ledna 1942. Po jeho smrti v dubnu 1943 ale došlo k postuné redukci programu těchto gigantů, a na moře nakonec vypluly pouze I-400 a I-401.
Ponorka měla čtyři motory, každý o výkonu 1 680 kW (2250 k) motory a dostatek paliva na obeplutí celého světa jeden a půl krát. Délka byla více než 120 m a výtlak téměř 6 500 tun, tedy více než dvojnásobek jejich typického amerického současníka.
Průřez tlakového tělesa ponorky měl tvar čísla osm, čímž získal potřebnou pevnost a stabilitu, aby unesl hmotnost velkého hangáru. Výzbroj se skládala z osmi torpédometů, děla ráže 140 mm, jednohlavňového protiletadlového děla ráže 25 mm na můstku a tří trojhlavňových děl stejné ráže. Posádka podmořského monstra mělo mít 21 důstojníků a 174 námořníků.
Po skončení války byly ponorky převezeny na Havaj, kde byly zkoumány americkými specialisty. Aby se zabránilo jejich vydání do rukou SSSR, který požadoval jejich vrácení Japonsku, byly ponorky v roce 1946 torpédovány a potopeny poblíž Oahu, kde byla I-401 objevena v roce 2005 a I-400 v srpnu 2013.
Zdroj: WW2Live
Tagy