Autor fotografie: Collection - Nagasaki atomic bombing / Public Domain / Picryl.com|Popisek: Vlevo: Výbuch atomové bomby Little Boy a Hirošima. Vlevo Fatboy a Nagasaki
Dne 6. srpna 1945 byla na město Hirošima svržena první atomová bomba „Little Boy“, která způsobila nesmírné utrpení a devastaci. Tento čin, stejně jako následný útok na Nagasaki, znamenal nejen konec druhé světové války, ale také novou éru v geopolitice.
Dne 6. 8. 1945 byla svržena na japonské město Hirošima atomová bomba, která měla katastrofální následky. Atomová bomba "Little Boy" byla první ze dvou bomb svržených na Japonsko. V ohnivém japonském pekle způsobeném zbraní, kterou Američané poprvé vyzkoušeli 16. července 1945 v mexickém Los Alamos, zemřelo kolem 80 000 lidí a 35 000 utrpělo různé formy zranění. Další desítky tisíc Japonců pak zemřely do konce roku na nemoci z ozáření. S důsledky ozáření se potýkají Japonci v podstatě dodnes.
.jpg "Maarten Heerlien from Voorschoten / CC BY-SA 2.0 / Wikimedia Commons")
Hirošima a následky atomového výbuchu
Před výbuchem atomové bomby bylo v Hirošimě okolo 90 000 budov, avšak po svržení atomové pumy jich zbylo jen 28 000. Ze zhruba 200 lékařů, kteří pracovali před 6. srpnem 1945 ve městě, jich po výbuchu zůstalo pouhých 20. Z necelých 1 800 zdravotních sester jich po 6. srpnu zbylo jen 150. Síla 12 500 tun TNT měla na město a její obyvatele zničující následky. Z pulzujícího města, které před 6. srpnem 1945 překypovalo životem, se rázem stalo ,,město duchů". Japonsko zaplatilo za jejich oddanost a odolnost nebo možná i pýchu, protože představitelé země odmítali se vzdát i po rozsáhlých konvenčních náletech, která proměnila Japonská města v peklo.
Použít, či nepoužít ? Hirošima byla první jaderná obět
Použití atomové bomby, této nejstrašlivější zbraně, kterou člověk do té doby vyrobil, se stalo v USA výsostnou politickou debatou. Vojenská klika kolem militantního generála Leslieho Grovese požadovala svržení bomby, aby byl urychlen konec druhé světové války, a proto, že další dobývání neústupného Japonska by pro Američany znamenalo další těžké lidské ztráty. Část generality (Douglas McArthur či Curtis LeMay) se naopak stavěla proti použití bomby na civilisty a varovalo před politickými důsledky. Jejich hlas však v této debatě zapadl a nebyl nakonec vyslyšen.
Harry S. Truman byl však chladně uvažujícím pragmatikem, jehož Groves přesvědčil, že svržením bomby se už vlastně ,,dnes" budují nové poválečné pořádky s atomovým monopolem USA, který půjde politicky využít proti budoucímu nepříteli, nyní ale ještě spojenci Sovětskému svazu. Tedy kromě vojenských důsledků bombardování Hirošimy se svržení atomové bomby stalo klíčovým prvkem poválečné politiky. Americký prezident Harry S. Truman považoval použití atomových zbraní nejen za prostředek k ukončení války, ale i jako nástroj k formování poválečného geopolitického uspořádání. Atomový monopol USA měl významně ovlivnit vyjednávání se SSSR, který se stal jejich hlavním politickým rivalem. Tímto způsobem bylo bombardování součástí širší strategie studené války, která se postupně rozvíjela již v průběhu druhé světové války.
Hirošima není jediná, celé Japonsko bylo v plamenech
V rámci druhé světové války bombardovali Spojené státy Japonsko ještě před použitím atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Největší z těchto útoků byl proveden na Tokio v noci z 9. na 10. března 1945, kdy americké bombardéry B-29 Superfortress provedly masivní nálet zápalnými bombami s cílem vyvolat ohnivé bouře. To se ukázalo být extrémně účinné v hustě osídlených městských oblastech Japonska, kde se většina staveb skládala ze dřeva a papíru. Tento útok měl za následek obrovské ztráty na životech a destrukci infrastruktury. Odhady hovoří o zhruba 100 000 mrtvých a zničení přibližně 267 000 budov. Tokio se po této noci ocitlo v plamenech a následky tohoto útoku předčily i účinky jaderných zbraní co do počtu obětí i rozsahu destrukce.
Útoky na Tokio a další japonská města byly součástí širší americké strategie totálního leteckého bombardování, která měla za cíl oslabit morálku japonského obyvatelstva a donutit japonskou vládu ke kapitulaci. Strategické bombardování bylo vedené za pomoci letounů B-29 Superforstress, které byly vybaveny pro dlouhé lety a schopné nést velké množství bomb. Celkově bylo během kampaně zničeno až 67 japonských měst. I přes rozsáhlou zkázu však japonská vláda odmítala kapitulovat, což vedlo k rozhodnutí o použití jaderných zbraní v srpnu 1945. Svržení atomové pumy na Hirošimu a 9. srpna na Nagasaki pak přinutilo císaře Hirohita, aby 15. 8. 1945 oznámil japonskou kapitulaci. Dne 2. září pak byla na lodi Missouri podepsána bezpodmínečná kapitulace Japonska, čímž druhá světová válka definitivně skončila.
Zdroj: www.britannica.com, ahf.nuclearmuseum.org, www.osti.gov