VIDEO: C.450 Coléoptère - francouzský stroj měl být průkopníkem vertikálního vzletu a přistání. Inspirace se hledala u nacistického projektu

VIDEO: C.450 Coléoptère - francouzský stroj měl být průkopníkem vertikálního vzletu a přistání. Inspirace se hledala u nacistického projektu
Autor: USN – U.S. Navy Naval Aviation News, volné dílo|Popisek: SNECMA C.450 Coléoptere
28 / 05 / 2021, 13:00

SNECMA C.450 Coléoptère představovala inovativní koleoptéru, tedy stroj, který byl schopný vertikálního vzletu a přistání (VTOL). Projekt nakonec skončil neúspěchem, protože jediná koleoptéra byla zničena při testech.

Nejen Američané stavěli konstruovali za studené války své experimentální letouny, také Francie chtěla přispět svou příslovečnou troškou do mlýna. V éře intenzivní probíhající studené války chtěla vyrobit takový letoun, jež by byl schopen vertikálního vzletu a přistání (VTOL).

Právě Francie kromě USA byla zemí, která se zabývala komplexněji koncepcí VTOL. Taková letadla nepotřebovala žádné přistávací dráhy. V případě nečekaného vojenského úderu ze strany Sovětského svazu, kdy by se první útoky vedly na letiště, by státy Varšavské smlouvy získaly výhodu. Letouny VTOL pak měly tuto výhodu v podstatě eliminovat a zároveň posílit bojeschopnost letectev NATO. Vývoj nového stroje se schopností VTOL dostala na starost firma SNECMA, proslavená hlavně výrobou motorů, například pro letoun Concorde.

                                    

                                                                            Video: YouTube

Zajímavostí bylo, že se konstruktéři hledali mimo jiné inspiraci u nacistického projektu kolmostartujícího stroje Focke-Wulf Triebflügel. Především nákladnost německého projektu vedly nakonec v roce 1944 k neúspěchu a Triebflügel byl odsouzen k nezdaru. Plán francouzských konstruktérů ze společnosti SNECMA byl takový, že letadlo mělo startovat z kolmé polohy (z podvozku na „ocasních plochách“), poté přejít do horizontálního letu a pro přistání se opět překlopit do kolmé polohy a pomalu dosednout na zem.

Mezi hlavními prioritami se objevila potřeba vyvinutí nového proudového motoru. Zde posloužily jako inspirace pro změnu poznatky továrny Bayerische Motorenwerke (BMW) v Rickenbachu, která během druhé světové války vyráběla proudové motory BMW 003. Součást projektovaného letounu tedy tvořil jeden motor SNECMA Atar 101 E5V o tahu 3 700 kp. Předpokládaná rychlost u koleoptéry byla okolo 800 km/h. Na konci 50. let pak probíhala samotná konstrukce nového stroje.

Jednalo se o jednomotorový letoun celokovové konstrukce a vypadal značně nekonvenčně a na dobu svého vzniku možno říci i neotřele. Stroj neměl klasické ocasní plochy, nosnou plochou bylo prstencové křídlo obepínající zadní část trupu. Podvozek byl pevný čtyřbodový s malými koly připevněný vzpěrami k žebrům křídla. Křídlo bylo spojeno s trupem čtyřmi vzpěrami ve tvaru šípových křídel. Na konci křídla se nacházela čtyři trojúhelníková kormidla, která dohromady tvořila jakési ocasní plochy letadla. Tyto plochy doplňovaly dvě malé zatažitelné plošky na přídi, jejichž účelem bylo vylepšovat stabilitu letadla při přechodu z vertikální do horizontální polohy a naopak.

Pilot seděl na katapultovací sedačce, která byla pro zajištění pilotova nejlepšího možného výhledu zavěšena pohyblivě kolem příčné osy a umožňovala náklon -10° až 45°. Pedály soustavy směrového řízení chyběly, jejich funkci přebrala ovládací páka.

V dubnu 1959 se konal dlouho očekávaný první kolmý vlzet na připoutaném stroji. Vše proběhlo v pořádku a mohlo být tedy přikročeno k volnému letu. Ten se uskutečnil o necelý měsíc později, zároveň to byl vlastně ,,let pravdy". Volný let trval asi tři a půl minuty. Poté proběhly v rychlém sledu další lety, ale ten devátý se stal koleoptéře osudným.

Během devátého letu 25. června 1959 pilot Augusto Morel provedl náklon o 36° a vrátil se zpět do svislé polohy do visu. Během sestupu k přistání však letadlo klesalo rychleji, než bylo bezpečné a oscilovalo přitom ve všech osách. Pilot se ve výšce přibližně 75 m katapultoval, stroj narazil do země a byl zničen. Morel přežil, ale byl vážně zraněn. Nehoda letounu však přivodila poměrně rychlý a nekompromisní konec nadějnému projektu.

Následná analýza ukázala na zásadní fakt - že další vývoj letounu by nevedl k vývoji dostatečně bojeschopného letadla. C.450 Coléoptère tak patří do dlouhé řady neúspěšných experimentálních projektů, tentokrát francouzské provenience.

 

 Zdroj: Wikipedia, history.com

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace