VIDEO: Šokující vražda jugoslávského krále Alexandra I. v Marseille otřásla světem. Spravedlnost zjednal rozzuřený dav

VIDEO: Šokující vražda jugoslávského krále Alexandra I. v Marseille otřásla světem. Spravedlnost zjednal rozzuřený dav
Autor: Wikipedia, volné dílo|Popisek: Alexandr I. Karađorđević
05 / 08 / 2021, 16:00

Jugoslávský král Alexandr I. Karađorđević se zařadil do poměrně dlouhého seznamu zavražděných hlav státu. O život přišel v Marseille během své návštěvy v roce 1934.

Alexandr I. Karađorđević se narodil v roce 1888 jako druhý syn srbského krále Petra I. Za první světové války bylo Alexandrovi I. svěřeno regentství nad Srbskem, současně zastával funkci vrchního velitele srbských vojenských sil. Během první balkánské války a druhé balkánské války byl velitelem První armády a zaznamenal řadu vítězství. Po smrti svého otce v roce 1921 zdědil trůn mezitím vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jako monarcha se obával růstu vlivu Itálie a restaurace Rakousko-Uherska. Během politické krize se 6. ledna 1929 ujal absolutní moci, změnil jméno státu na Království Jugoslávie a územně ho reorganizoval.

                                     

                                                                               Video: Youtube

Nicméně Jugoslávie byla dlouhodobě trnem v oku ultranacionálnímu chorvatskému fašistickému hnutí Ustaša, jehož předním činitelem byl nechvalně známý Ante Pavelić, za druhé světové války pozdější vůdce loutkového Nezávislého státu Chorvatsko. Cílem ustašovců pak bylo vytvoření samostatného chorvatského státu navzdory Srbům. Ustašovce podporovala Itálie, neboť si od jejich snažení slibovala rozvrat Jugoslávie, čehož se Alexandr I. během své vlády obával. Nicméně obávat se měl jugoslávský král především o vlastní život, protože Ustaša se rozhodla ho v roce 1933 úkladně zavraždit.

V prosinci tohoto roku proběhl na něho atentát při jeho návštěvě Záhřebu, ale neuspěli a Alexandr I. z něj vyvázl živý. To však ustašovce nezastavilo a začali plánovat další atentát, který se měl tentokrát odehrát při Alexandrově návštěvě Marseille. Samotná akce pak byla ,,dílem" Paveliče, který ji dopodrobna naplánoval a za tímto účelem se spojil i s makedonskou revoluční nacionalistickou organizací VMRO. Zbraně atentátníků byly obstarány v Itálii, která, jak už víme, ustašovce podporovala. Na atentátu se podílelo mnoho lidí a jeho příprava byla pečlivá.

Ve Francii se atentátníci rozdělili na dvě skupiny: marseillskou, složenou z Bulhara z VMRO Vlada Černozemského a ustašovce Mija Kralja, a pařížskou, složenou z Ivana Rajiće a Znovimira Pospišila. První skupina se měla pokusit zabít krále ihned po přistání v Marseille, druhá skupina byla v záloze pro případ, že by se atentát nepovedl. Hlavní otázkou pak bylo, kdy atentát na jugoslávskou hlavu spáchat. Příležitost se později naskytla.

                                       černozemski

                                                    Králův vrah - Vlado Černozemski v roce 1934

 

Alexandr I. připlul do Marseille 9. října 1934 v odpoledních hodinách. V přístavu jej přivítal francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Královská ekipa, jejíž součást tvořil také ministr zahraničí Jevtič a ministr královského dvora Antič, se posléze vydala pomalu v automobilech do města. Alexandr I. nasedl spolu s Barthouem do zadní části vozu, která byla zcela nechráněna. Tento fakt byl sám o sobě znepokojující, protože existovaly indicie, že by atentátníci mohli usilovat o Alexandrův život. Přesto můžeme říct i z dnešního hlediska, že bezpečnostní opatření provázející návštěvu jugoslávské hlavy státu byla zcela nedostatečná a v nadsázce řečeno vlastně vyzývala potenciální atentátníky, aby útok provedli.

A to se také přesně stalo. Když automobil s Alexandrem jel z přístavu a chystal se do města, bulharský revolucionář a člen VMRO Vlado Černozemski využil nedostatečných bezpečnostních opatření, přiblížil se rychle k vozu, když vyšel z davu, a několika kulkami směřujícími do oblasti hlavy a hrudníku Alexandra smrtelně zasáhl. Umírající jugoslávská hlava státu měla ještě zvolat: ,,Ochraňujte mi Jugoslávii."

Řidič vozu se snažil atentátníka setřást z auta, ale byl také zasažen kulkou, která ho stála život, stejně jako ministr zahraničí Barthou. Francouzský politik schytal kulku do ramene a sám stačil z vozu vystoupit, ale svému zranění nevěnoval úplně pozornost. Ta byla upřena na umírajícího jugoslávského krále. Nicméně protože Barthuovi nebyla včas poskytnuta lékařská pomoc, o hodinu později sám umírá, protože vykrvácel. Podle některých zdrojů měl Barthou utrpět ještě srdeční záchvat, který byl bezprostřední příčinou jeho smrti.

Černozemski daleko neutekl, i když se o to samozřejmě pokusil. Nejprve se jej snažil zneškodnit jeden policista, který však místo něho zabil dva lidi. Utíkajícího Černozemského však paralyzovala šavle poblíž stojícího kavaleristy, poté byl střelen do hlavy dalším policistou a následně zle bit rozzuřeným davem za přihlížení policistů. Bití rozlíceného davu Černozemského přivedlo na hranu života a smrti, přesto byl převezen na výslech. Vážně zraněný atentátník však nic neprozradil a večer týž den umírá. Stopy atentátu vedly nejenom k Ustaše a VMRO, ale i k maďarské, italské a německé tajné službě, neboť vládám těchto států byla trnem v oku Alexandrova profrancouzská orientace.

Okolnosti atentátu šokovaly svět, protože byly natočeny na filmovou kameru. Světová veřejnost tak mohla vidět smrt hlavy státu doslova ,,v přímém přenosu".

 

Zdroj: history.com, Wikipedia

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace