V roce 1920 měla britská Royal Navy velké plány. Chystaly se mocné bitevní křižníky a bitevní lodě vyzbrojené děly ráže 406 a 457 mm. Projekty G3 a M3 ale zastavila tzv. Washingtonská smlouva z roku 1922. Co tedy z těchto plánů zbylo? Zabiják lodi KMS Bismarck...
Britská admiralita zkombinovala výše uvedené třídy a díky získání výjimky na stavbu bitevních lodí vznikla třída bitevních lodí se jmény slavných britských admirálů - lodě HMS Rodney a HMS Nelson.
Nová třída obdržela děla ráže 406 mm 45 MK I, která byla schopna poslat do vzduchu každých 40 vteřin granát na vzdálenost 38 400 metrů. Sekundární výzbroj tvořila děla ráže 152 mm, kvalitní bylo i pancéřování lodí, které dosahovalo 159 mm nad sklady střeliva, boční pancéřový pás měl až 356 mm.
psali jsme: Chlouby Hitlerovy Kriegsmarine Bismarck, Scharnhorst, Graf Spee na barevných záběrech
Díky mohutné výzbroji a pancéřování se šetřilo na pohonném systému, kdy výkon kotlů měl pouhých 45 000 shp a mohutná loď se tak plížila rychlostí pouhých 24 uzlů (této rychlosti dosáhla loď Nelson během zkoušek v květnu 1927).
Rodney měl kromě obrovských děl i další prvenství, jako první loď Royal Navy obdržel radar typu 79Y.
psali jsme: Komu připadl sovětský zlatý poklad z britského křižníku HMS Edinburgh?
Legendární hláškou se proto stalo prohlášení kapitána Dalrymple-Hamiltona lodi HMS Rodney při pronásledování Bismarcku, kdy se loď snažila držet rychlost s modernější lodí King George V, ale rychlost 22 uzlů se prostě nedařilo udržet. Po půl hodině, kdy se obsluha strojovny Rodneye všemožně snažila dodržet uvedenou rychlost, oznámil kapitán Dalrymple-Hamilton suše admirálovi: „Lituji, pane, ale 22 vašich uzlů je rychlejších než mých!“
psali jsme: Video: Bitevní loď HMS King George V v Halifaxu
Ač pomalá, v roce 1941 byla bitevní loď HMS Rodney a její sestra HMS Nelson jedny z nejsilnějších bitevních lodí, a granáty z Rodney měly velký podíl na potopení Bicmarcku 27. května 1941.
Obě lodi procházely během války úpravami zvyšujícími počet protiletadlových děl, naopak přišly o raketomety a Nelson o torpédomety.
Po válce byly oba kolosy o výtlaku více než 40 000 tun v roce 1946 poslány do rezervy a v roce 1948 sešrotovány.
Zdroj: Válečné lodě 4, Moře v plamenech