VIDEO: Unikátní projekt „Rekonstrukce podoby sv. Zdislavy“

VIDEO: Unikátní projekt „Rekonstrukce podoby sv. Zdislavy“
Popisek: Zdislava z Lemberka
27 / 05 / 2018, 13:15

Paní Zdislava z Lemberka patří nejen mezi významné osobnosti českého středověku, ale zaujímá také výjimečné místo mezi světci. O jejím osobním životě toho mnoho konkrétního nevíme. Pouze dva kronikáři nám zanechali určité údaje. Jindřich Řezbář roku 1300 zmiňuje paní Zdislavu v latinské kronice žďárské a druhý kronikář v Čechách, tzv. Dalimil, připomíná světici v české kronice v r. 1314.

Co tedy o Zdislavě z Lemberka víme? Otcem paní Zdislavy byl jistý pan Přibyslav z Křižanova, jeden z důvěrníků českého krále Václava I. Matka Zdislavy byla paní Sibyla, dvorní dáma z okruhu královny Kunhuty. Zdislava se jim narodila někdy kolem roku 1220 v Křižanově. O dětství světice nevíme prakticky nic. Vzhledem k vřelému vztahu rodičů k duchovnu a katolické církvi vůbec, můžeme uvažovat o její výchově v některém z moravských klášterů, nebo alespoň o jejich vlivu na výchovu mladé dívky.

Ve věku kolem 15 let byla Zdislava provdána za pana Havla z Jablonného, syna děčínského purkrabí Markvarta. Z manželství pana Havla a paní Zdislavy se narodily čtyři děti – Havel, Markéta, Jaroslav a Zdislav. Již za svého života proslula Zdislava svým milosrdenstvím, dobročinností a léčitelskými schopnostmi. Uprostřed samaritánské služby však sama podlehla nemoci a v roce 1252 umírá. Její tělo spočinulo v hrobě, který byl zřízen ještě za jejího života v klášterním kostele sv. Vavřince v Jablonném, který společně s manželem založila. Zvěsti o životě a skutcích paní Zdislavy postupem doby přešly v úctu. Růst kultu nakonec vyústil v roce 1907 v jejím blahořečení a v roce 1995 svatořečením.

psali jsme: Nemilosrdný bigamista kníže Oldřich

V roce 1979 byla z mariánského oltáře v kostele sv. Vavřince v Jablonném vyjmuta prosklená schrána s kosterními pozůstatky paní Zdislavy a převezena do Národního muzea v Praze k odbornému zkoumání. Prof. Vlček, který průzkum vedl, shledal zachovalost kosterních pozůstatků jako špatnou. Z lebky se zachovala jen poškozená kalvárie s porušenou bází v přední jámě lebeční, odlomená křídla kosti klínové a přední část šupiny levé kosti spánkové. Z obličejové kostry se zachovaly jen zlomky obou kostí lícních, nepatrné zlomky obou kostí nosních. Z dolní čelisti existují pouze dva zlomky a 18 zubů. Dle bylo ze skeletu nalezeno 8 obratlů bederních a dolních hrudních a 4 zlomky žeber. Z horních končetin jsou k dispozici ob poškozené kosti pažní a obě vřetenní a pravá kost loketní. Z dolních končetin byla nalezena poškozená pravá kost stehenní a zlomek diafyzy levého femuru, levá čéška, obě kosti bércové a malé zlomky kostí lýtkových.

psali jsme: Ten, který si ,,vyšlápl na Slezsko. Před 963 lety zemřel český Achilles, kníže Břetislav I.

Z antropologického posouzení bylo vzhledem k utváření lebky i ostatní kostry určeno pohlaví jedince jako nesporně ženské. Ze všech zjištění antropolog usuzuje na dožitý věk ženy v rozsahu cca 30 – 35 let. Z dochovaných kostí a zlomků postkraniálního skeletu lze uzavřít, že postava paní Zdislavy měřila 160 cm. Kostra byla štíhlá a graciální se slabě utvářeným svalovým reliéfem. Z kostní tkáně byla zjišťována serologická skupinová příslušnost k systému ABO. U paní Zdislavy byla v ústavu pro soudní lékařství FVL UK v Praze jednoznačně zjištěna skupinová vlastnost A.

Z iniciativy Augustina Karla Andreho Sylora byla lebka světice na začátku roku 2018 metodou vícesnímkové fotogrammetrie naskenována. Vznikl tak maximálně podrobný a přesný digitální model lebky, který posloužil jako základ pro rekonstrukci obličeje paní Zdislavy. Fotografie pro pokročilé analýzy obrazu zajistil Martin Frouz a fotogrammetrické výpočty a 3D modelaci lebky Matěj Šindelář. Výsledný digitální model byl předán přednímu světovému specialistovi na rekonstrukci podoby obličeje z lebky – Cicero Moraes z Brazílie. Dne 26. 5. 2018 byla hotová práce představena veřejnosti při slavnostní mši v kostele sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Poutníci tak mohli poprvé pohlédnout do očí milované světice.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Autor: Jiří Šindelář

 

Fotogalerie

 

Zdislava8

Zdislava7

Zdislava6

Zdislava1

Zdislava2

Zdislava3 

Zdislava4

Zdislava5

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace