foto: Autor neznámý, public domain/SS Baron Gautsch
SS Baron Gautsch byl luxusním parníkem, který však v srpnu 1914 potkala katastrofa.
Baron Gautsch byl rakouský parník, který byl pojmenovaný po předsedovi vlády Paulu Gautschovi von Frankenthurn. Loď, která byla postavena na zakázku pobočky rakouské společnosti Lloyd, byla spuštěna na vodu v roce 1908 v loděnici ve skotském Dundee, a ve stejném roce i uvedena do služby. Parník o délce 84,5 metru mohl plout rychlostí 17 uzlů a poháněly jej tři parní kotle. Výtlak činil 2069 tun.
Psali jsme
Přesně před 107 lety, 15. 4. 1912, po druhé hodině po půlnoci, zmizelo pod ledovým Atlantikem největší plavidlo své doby, chlouba tehdejší...
Baron Gautsch měl i dvě sesterské lodě Prinz Hohenlohe a Baron Bruck. Druhá jmenovaná loď posléze patřila Itálii a byla přejmenována na Friuli. Obě sesterská plavidla však byla méně výkonnější než Baron Gautsch, protože měla pouze dva parní kotle a dva lodní šrouby. Baron Gautsch byl v červnu 1908 nasazen se svými sesterskými loděmi na lince podél Dalmácie, o měsíc později si parník pronajalo rakousko-uherské válečné loďstvo, které jej v právě propuknuvší válce využívalo na přepravu posil do Boky Kotorské na Jadranu. Parník v rakousko-uherském nájmu uskutečnil čtyři cesty, při nichž urazil 1 810 námořních mil a přepravil 2 855 osob.
11. srpna 1914, tedy jen dva dny před blížící se katastrofou, pak bylo plavidlo vráceno společnosti Lloyd. Baron Gautsch vyplul z Boky Kotorské zpět do přístavu Terst, kde nabral na palubu uprchlíky z Bosny a Hercegoviny a turisty z Dalmatských ostrovů. Před odplutím dostal parník potřebné instrukce ohledně minových polí, které námořnictvo kladlo na obranu dalmatského pobřeží. Instruktáž však v tomto případě bohužel příliš nepomohla, protože loď nabrala špatný kurz, kdy se pohybovala daleko blíže břehům, kde se právě nacházely miny.
13. srpna 1914 se tak vydal Baron Gautsch směrem k chorvatskému přístavu Pula vstříc námořní katastrofě. Zhruba 7 námořních mil severně od Brionských ostrovů najel parník v plné rychlosti do minového pole, které tam právě položila minonoska SMS Basilisk. Ta se snažila ještě vyslat varovné signály, ale těm nikdo včetně kapitána Wintera nevěnoval pozornost. Přišlo tak nevyhnutelné - dvě exploze prorvaly na levoboku do trupu díru a Baron Gautsch se během pouhých šesti minut potopil.
245 lidí nalezlo smrt v hořícím oleji, nebo se utopilo, 159 pasažérů bylo zachráněno. Tragédii přežil kapitán Winter a první důstojník Luppis, druhý důstojník Tenze spáchal pod tíhou okolností sebevraždu. První dva zmiňovaní pak byli zažalováni za nedbalost při výkonu služby a byli uvrženi do domácího vězení. Společnost Lloyd se k odškodnění obětí tragédie stavěla nejprve liknavě, až později bylo poškozeným vyplaceno přes 200 tisíc korun.
Jadranská katastrofa parníku Baron Gautsch dnes zůstává ve stínu větších námořních tragédií, ale na začátku první světové války jakoby předznamenala příští události, které nakonec, jak víme, nedopadly pro Rakousko-Uhersko vůbec dobře.
Zdroj: history.com
Tagy