Autor fotografie: By U.S. Army Signal Corps - This image is available from the United States Library of Congress's Prints and Photographs divisionunder the digital ID cph.3b15312.This tag does not indicate the copyright status of the attached work. A normal copyright tag is still required. See Commons:Licensing for more information., Public Domain|Popisek: Oklamaný velvyslanec stojí za Churchillem
Turecko bylo během druhé světové války neutrální a nashromáždilo obrovské zásoby zlata díky spolupráci s oběma stranami konfliktu. Velká Británie i Německo měly své ambasády v tureckém hlavním městě Ankara, která se brzy stala semeništěm špionážních aktivit.
Německé velvyslanectví mělo v kanceláři britského velvyslance ,,krtka". Jmenoval se Elyesa Bazna a Němci mu říkali Cicero. Bazna byl řidičem a komorníkem sira Hughe Knatchbull-Hugessena, britského velvyslance v Turecku.
Když byl Elyesa Bazna poprvé představen britskému velvyslanci v Turecku, zdál se dokonalý. Měl skvělé doporučení, mluvil francouzsky, byl dobrý řidič a mechanik a měl skvělé reference od amerického vojenského atašé v Ankaře a velvyslance Jugoslávie.
Knatchbull-Hugessen ho na místě najal jako svého komorníka. Později byl velvyslanec, který miloval hudbu, přesvědčen, že se rozhodl správně, když zjistil, že jeho nový sluha skvěle zpívá a dokonce měl jednou i profesionální koncert.
Knatchbull-Hugessen měl ve zvyku brát důvěrné dokumenty z velvyslanectví domů a pracoval v noci. Bazna měla přístup do čítárny velvyslance, kde fotografoval tajné dokumenty a od roku 1943 je předával Němcům, za což mu Němci štědře platili falešnými britskými librami z operace Bernhard. Za své první předané dokumenty, které ofotografoval 25. října 1943 si řekl tehdejšímu velvyslanci Německa v Turecku Franzi von Papenovi o 20 000 liber. Za každou další sadu dokumentů dostával 15 000.
Bazna, který neuměl anglicky, hrál na jistotu a fotil vše, co mu přišlo pod ruku, „od velvyslancova vánočního seznamu až po soukromou korespondenci s králem Jiřím VI. Postupně předal Němcům stovky fotokopií dokumentů, které obsahovaly informace o britské politice na Středním východě, o snaze dostat Turecko do tábora Spojenců, informace týkající se konference v Teheránu a otevření druhé fronty v Evropě. O vylodění Spojenců v Normandii měl ale k dispozici jen kusé informace.
Byl odhalen Němkou jménem Nella Kapp, která pracovala na německém velvyslanectví a špehovala právě pro Spojence (konkrétně Američany), protože nenáviděla nacistický režim. Američané předali informace o Baznovi Britům, ale špiónovi se podařilo v roce 1944 uprchnout.
Když po konci války zjistil, že mu Němci platili falešnými librami, zažaloval Německo, ale nebyl úspěšný.
S Baznou natočil film o jeho životě americký režisér Mankiewicz a sám Bazna posléze vydal knihu Ich war Cicer, tedy v překladu Byl jsem Cicero.
Komorník, který se stal špionem umírá v roce 1970 v německém Mnichově.
Zdroj: ati.com, haberturk.com