Vrahem je komorník, pardon špionem je komorník - příběh Elyesa Bazny

Vrahem je komorník, pardon špionem je komorník - příběh Elyesa Bazny
Autor fotografie: By U.S. Army Signal Corps - This image is available from the United States Library of Congress's Prints and Photographs divisionunder the digital ID cph.3b15312.This tag does not indicate the copyright status of the attached work. A normal copyright tag is still required. See Commons:Licensing for more information., Public Domain|Popisek: Oklamaný velvyslanec stojí za Churchillem
01 / 04 / 2022, 10:00

Turecko bylo během druhé světové války neutrální a nashromáždilo obrovské zásoby zlata díky spolupráci s oběma stranami konfliktu. Velká Británie i Německo měly své ambasády v tureckém hlavním městě Ankara, která se brzy stala semeništěm špionážních aktivit.

Německé velvyslanectví mělo v kanceláři britského velvyslance ,,krtka". Jmenoval se Elyesa Bazna a Němci mu říkali Cicero. Bazna byl řidičem a komorníkem sira Hughe Knatchbull-Hugessena, britského velvyslance v Turecku.

Když byl Elyesa Bazna poprvé představen britskému velvyslanci v Turecku, zdál se dokonalý. Měl skvělé doporučení, mluvil francouzsky, byl dobrý řidič a mechanik a měl skvělé reference od amerického vojenského atašé v Ankaře a velvyslance Jugoslávie.

Knatchbull-Hugessen ho na místě najal jako svého komorníka. Později byl velvyslanec, který miloval hudbu, přesvědčen, že se rozhodl správně, když zjistil, že jeho nový sluha skvěle zpívá a dokonce měl jednou i profesionální koncert.

Knatchbull-Hugessen měl ve zvyku brát důvěrné dokumenty z velvyslanectví domů a pracoval v noci. Bazna měla přístup do čítárny velvyslance, kde fotografoval tajné dokumenty a od roku 1943 je předával Němcům, za což mu Němci štědře platili falešnými britskými librami z operace Bernhard. Za své první předané dokumenty, které ofotografoval 25. října 1943 si řekl tehdejšímu velvyslanci Německa v Turecku Franzi von Papenovi o 20 000 liber. Za každou další sadu dokumentů dostával 15 000.

Bazna, který neuměl anglicky, hrál na jistotu a fotil vše, co mu přišlo pod ruku, „od velvyslancova vánočního seznamu až po soukromou korespondenci s králem Jiřím VI. Postupně předal Němcům stovky fotokopií dokumentů, které obsahovaly informace o britské politice na Středním východě, o snaze dostat Turecko do tábora Spojenců, informace týkající se konference v Teheránu a otevření druhé fronty v Evropě. O vylodění Spojenců v Normandii měl ale k dispozici jen kusé informace.

Byl odhalen Němkou jménem Nella Kapp, která pracovala na německém velvyslanectví a špehovala právě pro Spojence (konkrétně Američany), protože nenáviděla nacistický režim. Američané předali informace o Baznovi Britům, ale špiónovi se podařilo v roce 1944 uprchnout.

Když po konci války zjistil, že mu Němci platili falešnými librami, zažaloval Německo, ale nebyl úspěšný.
S Baznou natočil film o jeho životě americký režisér Mankiewicz a sám Bazna posléze vydal knihu Ich war Cicer, tedy v překladu Byl jsem Cicero.

Komorník, který se stal špionem umírá v roce 1970 v německém Mnichově.

Zdroj: ati.com, haberturk.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.