Všeobecná mobilizace 1938 - Rozhodnou vůli Čechoslováků bránit svou zemi zpřetrhal Mnichovský diktát

Všeobecná mobilizace 1938 - Rozhodnou vůli Čechoslováků bránit svou zemi zpřetrhal Mnichovský diktát
Autor: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:N%C3%A1stup_z%C3%A1lo%C5%BEn%C3%ADk%C5%AF_po_vyhl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_mobilizace_1938.jpg|Popisek: mobilizace 1938
23 / 09 / 2018, 10:00

Přesně před 80 lety, 23. září 1938, začala všeobecná mobilizace, která vyslala tehdy jasný signál Německu: Československo se chtělo vojensky bránit proti stále se stupňujícím požadavkům Adolfa Hitlera, který požadoval odstoupení Sudet ve prospěch Německa. Vše o týden později zmařil Mnichovský diktát. Mladý československý stát provedl během necelého půlroku již druhou mobilizaci, tentokrát již všeobecnou. Zářijová mobilizace tak demonstrovala jasnou vůli Čechoslováků se bránit proti nepříteli.

V září 1938 vrcholila krize, kterou vyvolal Adolf Hitler ve snaze připojit sudetské oblasti k třetí říši. Výhrůžky otevřenou válkou a obsazením naší země, pokusy v pohraničí o puč a řádění sudetoněmeckých Freikorpsů již nemohly nechat československé politiky dále nečinnými. 22. září 1938 nastoupila po kabinetu Milana Hodži úřednická vláda generála Jana Syrového, která dávala naději, že Československo bude proti nestoudným Hitlerovým požadavkům za otevřené podpory Velké Británie a Francie bojovat silou.

psali jsme:Mohli jsme se v září 1938 bránit?

Po poradě s Edvardem Benešem bylo rozhodnuto o všeobecné mobilizaci, která byla vyhlášena 23. září dvě hodiny před půlnocí. Muži v záloze ve věku do 40 let se tak museli povinně hlásit do služby. Celkem bylo do zbraně povoláno 1 250 000 mužů, odhodlaných bojovat proti agresorovi.

Československá armáda patřila k v rámci Evropy k těm nejlepším. Disponovala více než 1,5 miliony vojáků, zhruba 600 bojovými letadly a téměř 500 tanky. Měla celkem 21 divizí. I když pohraniční opevnění nebyla zejména v jižní části dostavěna, přesto československá armáda byla připravená po mobilizaci trvající týden k boji s nepřítelem. 

psali jsme: Francie a Československo 1918-1939. Kritická chvíle se blíží

Jenže v boji by stála sama a bez spojenců nejen proti Německu, ale také proti Polsku i Maďarsku, zemím, které měly také své dlouhodobé územní požadavky. Československo mělo spojenecké smlouvy se Sovětským svazem z roku 1935 a Francií z roku 1924. Nicméně pomoc Sovětů byla vázána na pomoc Francie, která byla již dlouhou dobu ve vleku Velké Británie a její politiky appeasementu, tedy ústupků nacistickému Německu. Ani Velká Británie, ani Francie, naši formální spojenci, se nehodlali ve prospěch československé věci nijak angažovat. Bylo tomu přesně naopak - francouzští i britští diplomaté činili na Československo nemístný nátlak, aby přijalo požadavky na své vlastní územní zmrzačení. 

Plány se postavit silnějšímu protivníkovi však přerval vnucený Mnichovský diktát z 29. 9. 1938.

Pokud by Československo, které opustili jeho vlastní spojenci ve snaze zabránit válce, nesplnilo ultimátum o odstoupení Sudet Německu, bylo by jím vojensky bezodkladně napadeno. Prezident Beneš sice nemusel přijmout ultimátum a místo toho zavelet k obraně země, ale byla by to válka předem ztracená, bez spojenců a proti výrazné přesile, s pátou kolonou v zádech a navíc v kruhové obraně. Na druhé straně by Československo prohrálo čestně. 

psali jsme: Čechoslováci proti sudetským Němcům na francouzsko-německé frontě 1940: vojenské archivy promluvily

Všeobecná mobilizace z 23. září 1938 jasně demonstrovala vůli bojovat za svůj stát, mobilizace proběhla během týdne úspěšně, armáda v počtu 1,5 milionů vojáků byla připravená se nepodvolit nepříteli. Mnichovská zrada našich tehdejších spojenců však udělala rychlou a zároveň smutnou tečku za rozhodnou vůlí Čechoslováků bránit svůj stát.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace