Východoněmecká Volksmarine - korvety třídy Parchim (1985-1989)

Východoněmecká Volksmarine - korvety třídy Parchim (1985-1989)
13 / 09 / 2019, 10:00

Koncem 70. let byla v tehdejší Německé demokratické republice pro Lidové námořnictvo (Volksmarine) vyvinuta malá válečná plavidla, korvety označené v kódu NATO jako třída Parchim, určené především k protiponorkovému boji v pobřežních vodách, speciálně proti malým západoněmeckým dieselovým ponorkám typu 206. Ty vstoupily do služby v roce 1973 (a vydržely v ní do roku 2011 v Německu a slouží dodnes v Kolumbii). Část produkce korvet Parchim byla objednána Sovětským námořnictvem - především proto, aby byla snížena jednotková cena korvet. Sověti měli totiž k dispozici výkonnější lodě vlastní konstrukce. Dodnes je v Rusku v aktivní službě šest Parchimů II, a čtrnáct jich provozuje Indonézské námořnictvo.

Korvety třídy Parchim (v německém označení jako Projekt 133.1, v sovětském jako Projekt 1331M, Parchim II) východoněmeckého Lidového námořnictva nahrazovaly od roku 1985 ve službě staré stíhače ponorek U-Boot-Jäger Projekt 12, v kódu NATO třída Hai. Výhodou nových plavidel bylo, že při 800 tunách plného výtlaku si mohly dovolit opustit pobřežní vody a plout na otevřeném moři. Odlišovaly se od staršího typu také na svou dobu pokročilým hydro-akustickým systémem, složeným z příďového a ponorného sonaru, který poskytoval lepší přehled o objektech pod hladinou v okolí korvety.

Proti objeveným ponorkám mohly korvety nasadit účinná 400mm akusticky nebo po drátu naváděná torpéda. Kromě nich Parchimy nesly také dvanáctihlavňové vrhače hlubinných náloží RBU-6000 s dostřelem 350-6000 m, jimiž se mohly mj. bránit před torpédy nepřátelských ponorek, nebo zasahovat ponorky až v hloubce 500 m.

Kromě protiponorkové výzbroje nesly korvety třídy Parchim až 60 min, a hlavňovou výzbroj v podobě dvouhlavňového 57mm kanónu AK-725, 30mm dvouhlavňového automatického kanónu AK-230 a protiletadlové střely 9K32, resp. SA-N-5 (Strela II). Chyběla jim radarem naváděná protivzdušná obrana, a při svém nasazení tedy musely spoléhat na ochranu letectva, pozemní protivzdušné obrany nebo silnějších lodí, zejména fregat třídy Koni, což do jisté míry negovalo výhodu spočívající v jejich schopnosti plout na otevřeném moři.

Šestnáct korvet třídy Parchim zakoupila v roce 1992 Indonésie, kde jich dodnes slouží čtrnáct jako třída Kapitan Patimura. Dvanáct lodí zakoupil Sovětský svaz, jehož motivací byla spíše podpora východoněmeckého loďařského průmyslu, protože disponoval v této kategorii silnějšími loděmi domácí konstrukce, především korvetami Projektu 1124 (v kódu NATO Grisha). Šest jich je dosud ve službě v rámci Baltského loďstva.

Korvety třídy Parchim s osmedsátičlennou posádkou jsou 72 m dlouhé, 9,4 m široké, mají ponor 4,6 m, a pohon o výkonu 14250 k jim dává nejvyšší rychlost 24,7 uzlu.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace