Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: PzKpfw VI Tiger (P)
Předchůdcem ikonického německého tanku druhé světové války, tedy těžkého tanku Tiger, který si navzdory relativně malému počtu vyrobených kusů a četným technickým problémům, vydobyl na bojištích respekt protivníků, byl projekt VK 4501 (H), kde písmeno H označovalo firmu Henschel. Konkurenčním projektem byl VK 4501 (P) od společnosti Porsche. Lišily se od sebe na první pohled řešením podvozku a umístěním věže. První sériové tanky Tiger (PzKpfw VI Ausf. H1) byly s prototypem H prakticky totožné, zatímco slibnější, ale složitější a nevyzrálý prototyp P se dočkal i krátkého bojového nasazení, a již vyrobené podvozky sériových vozidel byly využity pro těžký stíhač tanků Ferdinand.
Kořeny vývoje tanku Tiger sahají do roku 1938, kdy úřad pro vyzbrojování (Heereswaffenamt) stanovil požadavky na nový třicetitunový tank jako budoucí náhradu za PzKpfw IV, střední tank určený k podpoře pěchoty. U společnosti Henschel vznikl první prototyp označovaný jako VK 3001 (H) dokončený v březnu roku 1941. Měl pancéřování od 20 do 50 mm, hmotnost 32 tun a motor Maybach HL 116 o výkonu 195 kW. Zajímavě řešený byl podvozek s velkými pojezdovými koly na torzních tyčích. Než se požadavky změnily, vznikly čtyři prototypy, na nichž byly zkoušeny různá řešení převodovky a systému řízení, a dva z nich ve finále posloužily pro konstrukci stíhačů tanků známých jako Sturer Emil s nástavbou pro kanón 12,8 cm K L/61. O obě tato vozidla (nazvaná Max a Moritz) přišli Němci v lednu 1943 u Stalingradu, jeden z nich je uchován v tankovém muzeu Kubinka. VK 3001 (H) by nesl podobně konstruovanou věž jako tanky Panzer IV, s kanóny ráže 75 nebo 105 mm s krátkou hlavní. Šesti vyrobenými věžemi byly osazeny bunkry Atlantického valu, a s jednou z nich se utkali vyloďující se Američané na pláži Omaha.
Na prvotním projektu podle původního zadání z roku 1938 nepracovala ovšem jen společnost Henschel. Vznikl také prototyp VK 3001 (P) u firmy Porsche. Byl také označován jako Typ 100 a říkalo se mu "Leopard". Ten měl pancéřování 26-50 mm, hmotnost 30 tun, dva spalovací motory o výkonu 154 kW poháněly dva generátory pro dva elektromotory, které poháněly pásy. Bylo to nezvyklé a zajímavé, ale pro polní nasazení poněkud překombinované řešení. Stejně jako konkurent měl i tento tank nést upravenou věž pro Panzer IV s možností zabudování 105mm kanónu s krátkou hlavní. Vznikly dva podvozky, ale to již byly na stole zmíněné změny požadavků reagující na problém, který Panzerwaffe měla se sovětskými středními tanky T-34 a těžkými KV-1 a KV-2.
Již než k přímému střetnutí se sovětskou technikou došlo, žádal Heereswaffenamt v květnu 1941 těžší tank s pancéřováním až 100 mm. U Henschela reagovali prototypem VK 3601 (H), který konstrukčně vycházel z typu VK 3001 (H). S hmotností 40 tun byl poháněn motorem Maybach HL 174 o výkonu 405 kW, což mu dávalo na silnici velmi služnou rychlost 40 km/h. Výzbroj měla být stále tatáž, ale to se mělo záhy změnit. Čtyři vzniklé podvozky posloužily později v roli vyprošťovacích tanků u praporů vyzbrojených Tigery.
V reakci na nedostatečnost Panzerů III a IV v boji s odolnými sovětskými tanky vznikl požadavek na zcela novou věž s kanónem ráže 88 mm, který se již v roce 1940 velmi dobře osvědčil v protitankovém boji, a své kvality prokazoval i na východní frontě. "Leopard" od společnosti Porsche se ukázal být pro takovou věž příliš malým, ale u VK 3601 (H) stačily relativně malé úpravy. Tím se Henschel v závodu o to, kdo bude dodavatelem nového těžkého tanku dostal do vedení. Porsche musel přijít s novým řešením, kterým se stane prototyp VK 4501 (P). Nadále využíval komplikovaného systému pohodu jako VK 3001 (P), s ohledem na bojovou hmotnost 57-59 tun s celkovým výkonem 471 kW, což umožňovalo rychlost 35 km/h. Ve srovnání s konkurencí působilo Porscheho řešení méně vyzrálým dojmem, a v soutěži neuspěl. Kromě podvozku a pohonu se lišil umístěním věže, která seděla zřetelně více vpředu, než jak máme zažitou siluetu sériových Tigerů. Dva vyrobené prototypy budou pod označením Tiger (P) nasazeny 503. praporem těžkých tanků k výcviku, a v dubnu 1944 i bojově v sestavě praporu stíhačů tanků 653 na východní frontě (o oba prapor přijde v červenci téhož roku).
Na základě existujících podvozků vznikl zprvu pochybný projekt stíhačů tanků Ferdinand, který se příliš neosvědčil v bitvě u Kurska, a následně po úpravách úspěšnější pod označením Elefant. Také tři vyprošťovací tanky a tři tzv. "Ramm Tiger", tanky vyzbrojené jen kulomety, ale s významně posíleným pancéřováním určené k ničení protivníka nárazem... nesmyslný projekt byl v průběhu roku 1943 zrušen.
Společné testy prototypů od Porscheho a Henschela proběhly 20. dubna 1942. Přes poruchovost, která se stane kromě spojeneckého letectva hlavním nepřítelem tanku v ostrém nasazení, se vítězem stal těžký tank VK 4501 (H). Šlo o mírně upravený podvozek typu VK 3601 (H) s věží od firmy Krupp s vynikajícím kanónem 8,8 cm KwK 36 L/56. Sériová výroba začala v polovině roku 1942.
Zdroj: Ledwoch, Německé tanky 1933-1945