Přežil vlastní smrt. Beznohý Alexej Petrovič Maresjev se přesto stal sovětským stíhacím esem

Přežil vlastní smrt. Beznohý Alexej Petrovič Maresjev se přesto stal sovětským stíhacím esem
Autor: Screenshot YouTube|Popisek: Alexej Petrovič Maresjev
11 / 12 / 2018, 13:00

Sovětský pilot Alexej Petrovič Maresjev se stal leteckým esem, i když přišel při vážné nehodě o obě nohy.

Tento článek je o jednom z tísíců sovětských pilotů. Onen pilot se jmenoval Alexej Petrovič Maresjev a byl výjimečný tím, že létal a sestřeloval letadla nepřítele i přesto,že byl těžce hendikepovaný. Měl totiž amputovné obě nohy. Tak jako britské RAF mělo svého Douglase Badera, tak i letectvo Sovětského Svazu mělo svého hrdinu. I když je třeba přiznat, že v řadách sovětského letectva létali i další piloti s amputovanými končetinami. Údajně mělo jít o 8 letců.

Alexej Petrovič Maresjev se narodil 20. května 1916 ve městě Kamyšin v dnešní Volgogradské oblasti. Když ukončil školní docházku, vyučil se zámečníkem a svářečem. Toužil stát se letcem a to se mu vyplnilo.Původně sloužil u 12.pohraničního leteckého oddílu na ostrově Sachalin a později nastoupil k leteckému výcviku do Batajského leteckého učiliště, které ukončil v roce 1940. Dosáhl hodnosti poručíka a v tomto učilišti zůstal jako učitel létání až do vypuknutí války. Na frontu Maresjev odjel v srpnu 1941 a byl přidělen na Ukrajinu k 296.IAP (Istrebitělnyj aviacyjnyj polk), jehož velitelem byl major Nikolaj Ivanovič Baranov. Tento pluk byl vyzbrojen tak jako většina sovětských stíhacích pluků Polikarpovy I 16 a náležel do letectva Jižního frontu.

psali jsme: VIDEO: Před 95 lety se narodil ,,Černý ďábel" Erich Hartmann, nejúspěšnější letecké eso druhé světové války

K první bojové akci vzlétl Maresjev 23. srpna 1941 a jednalo se o bitevní útok na pozemní jednotky Wermachtu v oblasti města Krivoj Rog. S tímto plukem Maresjev ustupoval a sváděl tvrdé boje proti Luftwaffe a i proti Wermachtu. U tohoto pluku Maresjev žádného sestřelu nedosáhl. V březnu 1942 byl Maresjev převelen k 580. leteckému pluku, kterému velel major Muchin. Tento pluk operoval v rámci Severozápadního frontu v Děmjanské oblasti a byl vyzbrojen v té době asi nejlepšími letouny, a to stíhačkami Jakovlev Jak 1. Jak víme, tak v takzvaném Děmjanském kotli byli Němci v obklíčení a Luftwaffe zásobovala obklíčené německé vojáky ze vzduchu.

A pak přišel osudový 4. duben roku 1942. Toho dne startoval k eskortní akci, ale dostal se do vzdušného boje s německými stíhači od III.skupiny stíhací eskadry JG 3. Jeho Jak 1 byl v boji v oblasti Staraja Russa sestřelen,motor selhal a Maresjev klouzal k zemi a snažil se najít vhodné místo pro přistání. Nakonec nouzově přistál do zamrzlé zasněžené bažiny obklopené stromy. Jenomže toto přistání bylo opravdu ,,nouzové” a skončilo těžkou havárií, při které byl pilot vymrštěn z kabiny a při dopadu ztratil vědomí. Život mu zachránily větve stromů a sníh, který ztlumil jeho pád. I přesto byl Maresjev zraněný, jelikož si zlomil kosti v chodidlech obou nohou. Maresjev se probral z bezvědomí a chtěl se dostat ke svým.

V ukrutných bolestech a bez jídla, v teplotách pod bodem mrazu se Maresjev trmácel k sovětským liniím. Projevil skutečně udivující míru psychické a fyzické výdrže, v níž jsou ruští vojáci pověstní. Zkoušel jíst kůru a šišky. Putoval tak 18 dní, když se dostal, aniž to věděl, na takzvané území nikoho,kde ho vyčerpaného nalezli dva chlapci. Ti upozornili rodiče jednoho z hochů. Nějakou dobu zůstal Maresjev, který byl transportován do jedné vesnice, v jejich opatrovnictví, ale pilotův zdravotní stav se prudce zhoršoval a potřeboval urgentně lékařskou péči. Vesničané upozornili sovětské vojáky a na začátku května přistál u vesnice známý Polikarpov Po - 2 Kukuruznik” v jehož kabině seděl Maresjevův kamarád a velitel jedné z letek 580.stíhacího pluku kapitán Andrej Nikolajevič Dechtarenko. Marejsev byl kamarádem dopraven na přífrontové letiště a potom sanitním letadlem letěl až do Moskvy na ošetření.

V moskevské nemocnici nedávali lékaři pilotovi, který měl sněť v obou končetinách a otravu krve, mnoho šancí na přežití. Naštěstí si nebohého letce všiml profesor Terebinskij, který zařídil jeho rychlou operaci, kde byly Maresjevovi amputovány obě omrzlé a snětí prolezlé nohy pod koleny. Pro Maresjeva to byla velká rána, ale znova se u něho projevila jeho velká psychická síla a odhodlání. Začal cvičit a pomalu chodit na protézách. V září roku 1942 byl poslán do sanatoria do vesnice Sudakovo nedaleko od Moskvy. I když měl ze začátku velké bolesti, přesto se Maresjev nevzdal a na protézách se naučil dobře chodit.

Počátkem roku 1943 úpěšně prošel lékařskou prohlídkou a byl poslán do pilotní školy. Svůj vlastně první let na protézách absolvoval v únoru 1943. Ve výcviku dál pokračoval u 11.záložní letecké brigády.

V červnu 1943 se Maresjev dostal na frontu. Konkrétně k 63.GIAP (Gardový stíhací pluk), který působil u Brjanského frontu. V té době se už připravovala známá bitva u Kurska jejíž součástí byl i onen pluk, který už byl vyzbrojen vynikajícími stíhačkami Lavočkin La 5 F.

Maresjev to u pluku neměl ze začátku vůbec jednoduché. Velitel pluku- podplukovník Nikolaj Ivanov nechtěl nechat ohrozit své piloty ,,nějakým invalidou" a proto Maresjevovi ze začátku neumožnoval zúčastnit se bojových akcí. Maresjev tak pouze hlídkoval nad letištěm a kryl přistávající kamarády proti německým stíhačům. Naštěstí se Maresjeva ujal velitel letky kapitán Alexandr Michajlovič Čislov, který ho začal brávat do vzduchu jako svou dvojku. Postupné obavy začaly opadávat a Maresjev se stal právoplatným stíhačem.

psali jsme: Zapomenuté sovětské letecké eso. Ivan Nikitovič Kožedub dokázal sestřelit 62 nepřátel

V době do jeho sestřelu v dubnu 1942 měl mít na kontě 4 sestřely,všechny na stíhačce Jak 1. Další sestřel přidal dne 6. července 1943, údajně měl sestřelit Messerschmitt Bf 109 verzi G. Podle jiných zdrojů to však měla být bitevní stuka Ju 87, ale ne 6. července, nýbrž 19.července. Hned druhý den, 20. července 1943, se Maresjev blýskl a v těžkém leteckém boji sestřelil 2 německé Focke Wulfy 190.V červenci 1943 byl Alexej Maresjev povýšen na gardového nadporučíka a stal se zástupcem velitele letky.

24. srpna 1943 byl dekorován Leninovým řádem a také nejvyšším sovětským vyznamenáním Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu.

Poslední Maresjevův zdokumentovaný letecký boj se odehrál 15. prosince 1943. Tento den 8 sovětských lavočkinů svedlo souboj se 6 stíhačkami FW 190 a 25 Ju 87. Během tohoto boje Maresjev sestřelil jednu Stuku, ale mezitím co dorážel střemhlavý bombardér, tak dvojice FW 190 napadla Maresjevovo číslo. Maresjev svého kamaráda varoval rádiem a ihned mu vyrazil na pomoc. Musel jít ovšem do nebezpečné čelní zteče, čímž byl jeho lavočkin zasažen do motoru. Maresjevovi se nakonec z boje podařilo odpoutat a s letadlem přistál na mateřském letišti.

Maresjev dál létal u 63.stíhacího pluku během bojů v Pobaltí. Létal už na vylepšeném lavočkinu LA 5 fn. U tohoto pluku setrval až dubna 1944. V červnu tohoto roku byl povýšen na gardového majora a byl převelen jako pilot -inspektor do týlu.

Během války Maresjev absolvoval 87 bojových vzletů.Údaje o setřelech se různí. Údajně sestřelil celkem 11 letadel, z toho 7 posvém zranění.

Alexej Petrovič Maresjev, pilot, který přežil svou smrt,  zemřel 18.května 2001 ve vysokém věku 85 let.

Zdroj: vojna.net

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace