Vzdušné války - F-86 vs. MiG-15. Stroje, které si zabojovaly v horké Korejské válce (1950-1953)

Vzdušné války - F-86 vs. MiG-15. Stroje, které si zabojovaly v horké Korejské válce (1950-1953)
Popisek: F-86 Sabre vs. MiG-15 koláž
13 / 10 / 2018, 10:00

Dvě známé stíhačky - F-86 Sabre a MiG-15 budou předmětem našeho zájmu v dalším díle seriálu o vzdušných válkách. F-86 i MiG-15 si totiž vydatně zabojovaly v Korejské válce na počátku 50. let. Byl to jeden z přímých střetů stíhacích strojů ve studené válce, která se na tři roky stala v korejském konfliktu horkou. Právě pro proudové letouny, jak americké, tak sovětské, byla Korejská válka prvním ostrým střetem.

V nadsázce bychom mohli říct, že Korea zažila v letech 1950-1953 také ,,proudovou válku", protože F-86 a MiG-15 napsaly významnou kapitolu v proudových technologiích a také nových konstrukčních přístupech.

                                   

Americký stíhací letoun F-86 Sabre nemusíme asi širšímu publiku představovat. Přesto základní fakta: Jednalo se o letoun, který se vyráběl skutečně ve velkém. F-86 byl vyráběn licenčně v Itálii či v Japonsku, jeho uživateli byly například Kanada, Německo, Argentina, ale třeba i barmské či etiopské letectvo. O jeho kvalitách svědčí i fakt, že byl vyřazen až v roce 1980.

psali jsme: Vzdušné války - Su-30SM vs. F- 22. Kdo by koho poslal k zemi?

                                 

11metrový stroj se poprvé představil v probíhající studené válce v roce 1949, první let absolvoval o dva roky dříve. Osádku letounu tvořil jeden pilot. Nejvyšší rychlost stroje byla kolem 1 100 km/h, dolet F-86 činil 2 454 km. Vzletová hmotnost stroje činila 6893 kg, maximální vzletová pak 8233 kg.

Pokud hovoříme o soupeři amerického stroje zejména v Korejské válce, MiGu-15, tento sovětský letoun byl zařazen do služby na počátku 50. let. Jeho charakteristikou byla šípovitá křídla a rourový trup. MiG-15 bychom mohli označit za letoun, který byl jedním z vůbec nejrozšířenějších na celém světě. Celkem bylo vyrobeno kolem 18 000 strojů včetně licencí (i té československé).

psali jsme: Vzdušné války - smrtící F-4 Phantom vs. hbitý MiG-21. Jak by dopadl vzájemný souboj?

Jednomístný letoun byl 10 metrů dlouhý, rozpětí měl také 10 metrů. Byl schopen dosáhnout maximální rychlosti 1076 km/h, tedy podobně jako americký F-86 Sabre. Maximální dolet činil necelých 1 900 km. MiG-15 byl strojem, který se v Korejské válce vyrovnal právě americké F-86. Jeho přítomnost v korejském konfliktu bychom mohli označit jako šok pro Američany, kteří byli překvapeni lehkým, rychlým a velmi dobře vyzbrojeným letounem.

Sovětský stroj měl své nezpochybnitelné kvality a můžeme říct, že právě u něho se konstruktéři vyznamenali. Jeho výhodou ve vzdušných soubojích byl právě jeho rourový tvar a šípovitá křídla, která předčila své západní protějšky s křídly rovnými, dále velmi dobrá výzbroj a manévrovatelnost. Souboje MiGu-15 s F-86 zejména v tzv. Aleji MiGů v severozápadní Koreji, tvořily značnou část přímých střetů sovětských a amerických letounů.

psali jsme: MiG-29 vs. F-16 – který stíhač je lepší?

Když porovnáme charakteristiky i vlastnosti obou strojů, byly v mnoha ohledech srovnatelné, ale některé byly samozřejmě odlišné, dávající výhodu tomu, či onomu stroji. MiG-15 měl například vyšší dostup než F-86 včetně zrychlení, stoupavosti a silnější výzbroje, zatímco americký stroj byl v menších výškách rychlejší než MiG-15, a byl aerodynamicky stabilnější. MiG-15 se také při vysokých rychlostech nakláněl a ,,zatáčel.

Můžeme tedy odpovědět na otázku, který z letounů byl v Koreji lepší či úspěšnější? To je nadmíru těžké rozhodnout, protože vzdušné souboje jsou především doménou zkušených pilotů. I když by se mohlo zdát, že měl Mig-15 celkovou převahu nad americkým strojem, byly na druhou stranu technické kvality amerického i sovětského letounu srovnatelné a oba stíhače se tak nesmazatelně zapsaly do historie vzdušných soubojů v Korejské válce.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace