Vzdušné války - Messerschmitt Me 262 vs. Gloster Meteor. Kdo by vyhrál ,,proudovou bitvu"?

Vzdušné války - Messerschmitt Me 262 vs. Gloster Meteor. Kdo by vyhrál ,,proudovou bitvu&quote;?
Autor: screenshot Youtube|Popisek: Messerschmitt Me 262 vs. Gloster Meteor
17 / 11 / 2018, 10:00

Dnes svede hypotetický souboj německá proudová stíhačka Messerschmitt Me 262 a britský proudový stíhač Gloster Meteor. Kdo by slavil vítězství, pokud by se oba stroje utkaly ve vzduchu? K vzájemnému souboji obou letounů sice nedošlo, ale bylo tomu blízko v březnu 1945, tedy skoro v úplném závěru války.

Představme si stručně jako vždy dnešní ,,hráče". Na konstrukci Me 262 se začalo pracovat již před začátkem druhé světové války, v roce 1938. První zkoušky letounu proběhly v roce 1941, nicméně stroj ještě nebyl osazen proudovými motory, ale se starými pístovými.

První prototyp již s proudovým motorem pak vzlétl v červenci 1942, kdy jej pilotoval Fritz Wendel. Zkušební lety trvaly potom další rok, protože se objevovaly problémy právě s motorem. Nakonec se letoun, který měl podle Němců představovat obrat ve válce, do akce dostal až na jejím sklonku, když již mohl stěží ovlivnit další vývoj. První sériově vyráběné stroje byly dodány Luftwaffe v červenci 1944. Maximální rychlost letounu činila 870 km/h, dostup 11 450 m a dolet 1 050 km.

psali jsme: Vzdušné války - Su-30SM vs. F- 22. Kdo by koho poslal k zemi?

Me 262 měly být nasazovány hlavně proti nepřátelským bombardérům a nutno dodat, že slavily poměrně velké úspěchy. Nicméně v přímé konfrontaci se spojeneckými stíhačkami už to taková sláva nebyla. Stejně jako nasazení počtu Me 262, kterých nebylo nasazeno do přímé akce více než 250. Jednak chyběli piloti, kteří by se ,,odvážili" pilotovat proudový stroj, mnoho letounů bylo zničeno ještě na zemi a jiné zas nestartovaly kvůli nedostatku paliva.

Gloster Meteor byl dvoumotorový britský proudový stíhač, který absolvoval první let v březnu 1943, a do služby byl zařazen, podobně jako Me 262, až na samém sklonku války, v červenci 1944.

psali jsme: Jak v budoucnu sestřelit F-22 či F-35? Rusko možná našlo cestu

Celkem se vyrobilo necelých 4 000 kusů a výroba stroje probíhala až do roku 1955. Gloster Meteor dosahoval rychlosti 768 km/h, dostup činil 13 100 m a dolet 1610 km. Britská stíhačka byla prvním sériově vyráběným proudovým strojem v historii a drží tak prvenství před Německem. Dalším proudovým letounem, který vstoupil do RAF, byl jednomotorový letoun de Havilland Vampire. Gloster Meteor se stal jednou z nejznámějších stíhaček RAF, která byla navíc oproti Me 262 univerzální. RAF byla k dispozici ve stíhací, útočné a průzkumné variantě.

Jak by tedy dopadl hypotetický souboj dvou na první pohled srovnatelných strojů? Už jsme zmínili univerzálnost Gloster Meteoru na rozdíl od Me 262, který byl více specializovaný. Každopádně německý stroj byl měl jistě výhodu ve své rychlosti, stoupavosti, aerodynamice a také výzbroji. Ve velké rychlosti dosahoval velmi dobrých výkonů, nicméně to se nedá říct, když Me 262 operoval v menší rychlosti. Zde naopak vynikala britská stíhačka. Nevýhodou německého stroje, který měl ,,otočit" průběh války, byla poměrně slabá manévrovatelnost, chronické problémy s motory, které přetrvávaly i v době, kdy byl stroj zařazen do sériové výroby. Naproti tomu Gloster Meteor byl mnohem obratnějším strojem a měl větší akceleraci.

psali jsme: MiG-29 vs. F-16 – který stíhač je lepší?

Co se týče zbraňové výbavy, měl optickou převahu Me 262 se 4 kanony MK 108 ráže 30mm, 24 raketami R4M ráže 55 mm, nicméně kanony ráže 20 mm (celkem 4), jimiž byl vybaven Gloster Meteor, měly naproti tomu rychlejší střelbu na úkor účinnosti. Ve vzájemném souboji by samozřejmě také záleželo na tom, zda by proběhl právě ve větší rychlosti a výšce, kde měl Me 262 nad britským strojem zřetelnou výhodu, naopak v malé rychlosti a nižší výšce by zvítězil patrně Gloster Meteor. Tak si vyberte.

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace