Waterloo: oživování napoleonské historie

Během uplynulého víkendu 23.-24. června proběhla v Belgii na historickém bojišti u Waterloo, jižně od Bruselu, vzpomínková akce věnovaná 203. výročí poslední Napoleonovy bitvy a rozhodující bitvy krátkého belgického tažení, jež v červnu 1815 zpečetilo svým výsledkem Napoleonovo tzv. Stodenní císařství. Vzpomínkové akce re-enactmentu pořádané u Waterloo patří v Evropě k těm, jež probíhají díky věhlasu historické události, jíž jsou věnovány, pravidelně a každoročně. Velkých kulatých a půlkulatých výročí se také ve velkém počtu účastní členové českých spolků napoleonské vojenské historie.

Letošní akce byla, podobně jako dvě předchozí, měřítkem počtu asi pěti set účastníků zřetelně menší než gigantická akce v roce 2015, kdy do Belgie při příležitosti 200. výročí přijelo na 4500 historických vojáků z 52 zemí světa (z nich na 350 z České republiky). Waterloo 2015 překonalo v počtu účastníků všechna velká předchozí 200. výročí napoleonských válek počínaje bitvou u Marenga v roce 2000 s bezmála 2000 vojáky, a pokračuje bitvou u Slavkova v roce 2005 s 3600 vojáky (z nich přes 200 v sedle) z 24 zemí světa, bitvou u Jeny o rok později, kde bojovalo na 1500 vojáků, a u polského Pultusku o něco málo méně; velké bitvy roku 1807 se o dvě století později ve velkém připomenout nepodařilo mj. pro složitou administrativu: Jílové i Friedland leží v Kaliningradské oblasti Ruské federace; podobně s ohledem na vzdálenosti nevelké (ale zajímavé) akce probíhaly na Pyrenejském poloostrově mezi roky 2008 a 2013.

Bitvy u Sacile (Itálie, Friulsko), Raszyna (Polsko), Eggmühlu (Bavorsko), Esslingu (Rakousko) a Znojma  v roce 2009 připomnělo na 500 účastníků každou – nejznámější bitva války roku 1809, Wagram, připomenut akcí nebyl. Celkem pochopitelně dali Rakušané přednost svému vítězství u Aspern/Essling – a současně dostala prostor připomínka bitvy u Znojma, jež historicky následovala po Wagramu ve velmi malém časovém odstupu, který by pořádání dvou akcí vylučoval. Asi 3000 účastníků přijelo v roce 2012 k ruskému Borodinu, polovina o necelý rok později na 200. výročí bitvy u saského Lützenu, asi 700 jich bojovalo u severočeského Chlumce a Přestanova, a na 2500 se pak střetlo v bitvě národů u Lipska v říjnu 2013. Francouzské tažení roku 2014 bylo sérií menších akcí, z nichž patrně největší byla věnována výročí Montmirail s asi 700 účastníky.

Psali jsme: Napoleonovo vojenské vzdělání

Na většině vyjmenovaných míst probíhají napoleonské vzpomínkové akce pravidelně, každoročně, nebo s odstupem několika málo let. Největší jsou akce slavkovské, kde je k vidění každoročně na 1000 vojáků z 15 zemí Evropy, akce u Borodina, Lipska. A právě Waterloo.

Rámcově probíhají vzpomínkové programy u Waterloo každý rok obdobně. Francouzská armáda táboří v sadu u farmy Caillou, v jejíž hlavní budově sídlí spolupořádající instituce: muzeum Napoleonova posledního hlavního stavu (Dernier Quartier Général de Napoléon, D.Q.G.N.), a kde má také svůj stan představitel Napoleona. Britská a pruská armáda táboří v zahradě statku Hougoumont, o který bylo 18. června 1815 svedeno tvrdé a výsledek bitvy významně ovlivňující střetnutí. Do roku 2015, kdy byly akce pořádány ve spolupráci s obcí Plancenoit, byly na programu obvykle dvě velké bitevní ukázky a na obou stranách vystoupilo dohromady na 1000 vojáků a desítky jezdců; v letech 2005 a 2010 přibližně dvojnásobek, včetně 100 až 200 účastníků z České republiky, převážně z řad Středoevropské napoleonské společnosti (Central European Napoleonic Society), jež spolupořádá vzpomínkové akce u Slavkova v rámci Projektu Austerlitz. A těch se zase každoročně účastní vojáci z Belgické asociace pro historické bádání a re-enactment (ABRRHi) představující Napoleonův 8. pluk řadové pěchoty, často v čele s maršálem Frankem Simonem, u Waterloo vrchním velitelem v roli maršála Neye – na fotografiích ho poznáte podle zlomené šavle.

Psali jsme: Formez le carré! Zformujte karé!

První bitva probíhala u Plancenoit a vrcholila na návsi před kostelem. Připomínala vrcholnou fázi bitvy u Waterloo, kdy do francouzského pravého boku vpadli od východu Prusové, a přes nasazení záloh Napoleonovy gardy prorazili postavení překvapeného 6. sboru generála Moutona de Lobau, přičemž právě Plancenoit bylo svědkem velmi prudkých a nelítostných bojů. Druhá bitva pak měla buď obecnější téma a byla svedena v otevřeném poli (nezřídka ve vzrostlém obilí), anebo proběhla poblíž Hougoumontu a vrcholila neúspěšným francouzským dobýváním zdi statku a přilehlé zahrady. S ohledem na současnou konfiguraci terénu přitom probíhala zeměpisně zrcadlově: Francouzi útočívali směrem k jihu – neboť prostor, kterým procházely jednotky Reilleova 2. armádního sboru a divize prince Jérôma Bonaparta 18. června 1815, je dnes zcela jiný a rozprostírá se v něm širý lán. Po lesu, který ukrýval francouzskému velení výhled na jakékoli stavby za lesem není ani památky – a náznak takové situace je dnes právě jen na sever od Hougoumontu. Letošní akce měla na programu jedinou bitvu v neděli dopoledne a tématem bylo dobývání Hougoumontu hájeného jednotkami britské a holandsko-belgické armády.

Fotografie publikujeme se svolením Phila Thomasona, na jeho webu najedete obsáhlé fotogalerie z mnoha ročníků mezi lety 2004 a 2015 (pod názvem Plancenoit): Thomason Photography.

Zprávu o české účasti na 200. výročí v roce 2015 najdete na webu Austerlitz.org a tamtéž také recenzi věnovanou podnětné a zásadní knize z pera belgického badatele Bernarda Coppense: Waterloo: Lži. Zájemcům o dějiny bitvy u Waterloo lze doporučit nejen poslední české práce na téma, jejichž autorem je historik Jiří Kovařík (Waterloo – Směr Brusel a Waterloo – poslední bitva), ale i autorův blog Napoleon a knihy a štítek Waterloo.