Autor fotografie: www.multimediaexpo.cz / Flickr|Popisek: Tank LTP přivezený z Peru na pražské Letné
V červnu 1941 se začaly ozývat v horách Cordillera del Cóndor, součásti masívu jihoamerických And tvořící jakousi přibližnou geografickou hranici mezi zeměmi Peru a Equádor, zvuky tankových motorů Praga. V rámci „Skupiny Sever“ peruánské armády se v dané vysokohorské oblasti začalo pohybovat celkem 12 tanků Praga LTP, nebo také LTL-P, či LTL-H peruánský, v Peru označovaných Tanque 38/39.
Tankovému praporu peruánské armády tehdy veleli dva majoři s poněkud netypickými jihoamerickými jmény – Švec a Kroupa. Mezi sebou se navíc bavili pro místní hrozně divnou řečí, totiž česky. Když na horké hranici Peru - Ekvádor v sobotu 5. 7. 1941 vypukl skutečný konflikt, oba majoři vedli peruánské tanky i do boje. Úspěšně podporovali útočící pěší peruánské jednotky a ve složitém horském terénu svým tankovým praporem výrazně napomohli k totálnímu vítězství peruánských ozbrojených sil. President Ekvádoru, jehož země konflikt vyprovokovala, byl pak nucen žádat o příměří.
Jak se do takto odlehlé části světa dostaly a dokonce v ní bojovaly české tanky? Pro odpověď se musíme vrátit do druhé poloviny 30. let. V Evropě prakticky neznámý spor a horké střety mezi státy Ekvádor a Peru byly už tehdy letité, boje o vzájemnou hranici poprvé propukly už r. 1826. Tehdy poslední válečný střet na hranicích obou zemí skončil dohodou v roce 1934, ale ani se smluvním narovnáním v r. 1936 nakonec nebyly sporné strany spokojené. Konflikt stále „doutnal“.
V této situaci se peruánská vláda proto rozhodla v Evropě nakoupit moderní zbraně. Kromě jiného měla nákupní komise, vedená plukovníkem Martinézem, za úkol získat lehké nebo střední tanky, buď v Itálii, Francii, Anglii, nebo v Československu. První kontakty s ČKD byly navázány v prosinci 1935 a v lednu 1936 učinil český podnik první nabídku. V říjnu 1936 dokonce vojenská delegace Peru navštívila prostory ČKD, kde jí byl představen tank TNH a útočný vůz AH-IV. Tehdy už Peruánci specifikovali svůj požadavek, chtěli 36 tanků o hmotnosti 5-6 tun, rychlostí v terénu 20 km/hod, vyzbrojených kanónem ráže 37 mm a kulometem 7,65mm.
Takový tank LTL byl v ČKD vyvíjen pro Litvu a byl velice podobný pozdějšímu typu LT-38. Prototyp LTL se stavěl od února 1937 a jeho dokumentace s cenovou nabídkou odešla peruánské nákupní komisi, která v té době sídlila v Paříži, 22.září 1937. ČKD tehdy ale řešilo velký problém, nemělo jak tento tank vybranými kanóny A-7 nebo A-8 vyzbrojit. Výrobce Škoda Plzeň jel na plné obrátky a plnil velké zakázky pro celou Evropu, a pro konkurenci v ČKD děla prostě nebyla, snad až za 15 měsíců! Takhle dlouho Peruánci čekat nechtěli. A tak ČKD v lednu 1938 doslova vyškemralo zápůjčku jiných vhodných kanónů typu A-3 a to deset kusů 3,7 cm kan.vz.34 ÚV a 14 kusů 3,7 cm kan.vz.34J, od vojenské správy a kulometů s lafetací tamtéž. Bylo to o fous, Peruánci již chtěli objednat tanky v Itálii.
Od ledna 1938 probíhalo v Paříži tvrdé vyjednávání o cenu a o zaručené technické parametry. Když se přitom horkokrevný plk. Martinéz dozvěděl, že tank nebude mít slíbenou hmotnost 5,5 tuny, ale o tunu vyšší, doslova seřval tehdy jednajícího šéfkonstruktéra ČKD Ing. Surina jako malého kluka. Nakonec se obě strany dohodly na hmotnosti 6615 kg. V únoru 1938 se však objevily další problémy. Nedařilo se dohodnout podmínky případných penále a arbitráže při sporech. Nakonec se 15. února roku 1938 podařilo tvrdého vyjednavače plk. Martinéze doslova „udolat“, takže podepsal smlouvu na dodávku 24 tanků Praga LTL-P. Vymínil si ale důležitou podmínku. Tank musel být schopen udržovat svojí výkonnost a rychlost 40 km/hod i v nadmořské výšce 4500 metrů! Technickou fintou s difuzorem karburátoru to pragováci zvládli.
První zkoušky v horách a pád ze silnice
První kus nového tanku měl být ke zkouškám do Peru dodán co nejdříve a zbylých 23 kusů do 20. října 1938. Montáž prvého prototypu byla zahájena 21.4.1938, koncem června byl stroj hotov. v polovině června 1938 tank v ČKD převzala peruánská komise. Výhrady měla jen ke hmotnosti, která činila 7325 kg. Tank byl „zabalený“ v dřevěné bedně a jako „traktor Praga“ byl odeslán přes Gdyni a New York do peruánského přístavu Callao, kam dorazil v září. Převezen byl do armádního Arsenálu v Limě, odkud vyrážel na jízdní zkoušky. Pak byl dopraven vlakem do hor a v nadmořské výšce cca 4200 m. n. m. jízdní zkoušky pokračovaly. Tank obstál. Jednou však havaroval, když spadl z horské silnice při zkoušce maximální rychlosti. V nepřehledné úzké zatáčce totiž dostal smyk, spadl ze svahu cca 5 metrů a převrátil se. Českému doprovodu v čele s Ing. Ševčíkem se ale podařil zázrak a tank byl druhý den po celonoční opravě v horách více než 4000 metrů nad mořem! opět plně provozuschopný. Tato příhoda paradoxně definitivně přesvědčila peruánskou komisi, že tank z ČKD je ten pravý, a uznala jízdní zkoušky za úspěšné.
Horší to bylo se sériovou výrobou. Dojednaný termín prostě ČKD nedokázalo splnit. A tak vlastně přišlo velice vhod, když armáda všechny dohotovené různé exportní tanky ČKD na konci září 1938 zabavila. Výmluva pro Limu byla na světě. ČKD pak dokončovala výrobu zbylých tanků pro Peru sice pozdě, ale bez nutnosti platit penále. To bylo již na československém státu. První sérii šesti hotových tanků včetně vybavení a výstroje peruánská komise proto převzala v ČKD až 18. listopadu 1938.
Komise z Peru namátkou vybrala jeden z nich pro absolvování tisícikilometrové jízdní zkoušky v horském terénu. Za přítomnosti zástupců peruánské strany tank úspěšně absolvoval dokonce 1299 km v horském terénu ve Vysokých Tatrách. Závady byly jen minimální. Mezitím v Peru první prototyp sloužil k výcviku a přípravě prvních deseti peruánských vojáků, kteří se měli stát budoucí posádkou nových tanků. Výcvik vedl Ing. Ševčík se dvěma českými mechaniky Kroupou a Ševcem. Ing. Ševčík vedl nejen „elementární školu pro řidiče a obsluhu tanků“, ale vypracovával i služební předpisy pro útočnou vozbu Peru, spolu s kpt. Izaguirem.
Dne 7. prosince 1938 bylo na lodi dopraveno do Peru prvních šest sériových tanků Praga LTP. O sedm dní později již byly první čtyři zprovozněny v Arzenálu v Limě. Problém byl s povrchovou korozí, kterou způsobila dlouhá cesta na moři. Také všechny kožené součásti (sedačky, brašny, kožená ucha u poklopů, atd.) byly plesnivé. To vše česká strana rychle odstraňovala. V polovině února 1939 dorazilo do Peru dalších devět tanků. V Arsenálu již bylo v té době sedm tanků s domácími vycvičenými posádkami schopnými ovládat a použít tyto tanky v případě potřeby. To se ukázalo jako velmi aktuální, když se 19. února 1939 generál Rodriguez pokusil o státní převrat, který se nezdařil. Součástí puče bylo i oněch sedm tanků, které vyjely do ulic Limy. Stávající president Peru gen. Oscar Benavides byl nadšený.
Československé tanky jako součást peruánské armádní výzbroje
Na konci února připlula do přístavu Callao loď Helga s posledními osmi tanky LTP, které byly neprodleně převezeny k ostatním do Arsenálu v Limě. Nastal kolotoč přejímacích zkoušek se střelbami, který musel skončit nejpozději 6. července 1939. O den později. byla totiž v Limě plánována velká vojenská přehlídka, a hlavním hřebem měly být právě nové tanky LTP. Vše se podařilo, i díky tomu, že Ing. Ševčík a pracovníci Švec a Kroupa se svolením mateřské továrny vstoupili v dubnu 1939 do služeb peruánské armády. V listopadu stejného roku se k nim přidal také mechanik Šindelář. Ozývaly se sice hlasy, že jsou moc drazí, a že z okupovaného Protektorátu Bohmen und Mahren je možno získat i jiné odborníky „za pár drobných“. To ale na situaci nic neměnilo.
Kromě demonstrace síly při pokusu o převrat a především úspěšného nasazení v červenci 1941 na hranicích s Ekvádorem sloužily nové tanky Praga LTP v Peru k plné spokojenosti. Ještě v r.1946 chtělo Peru koupit dalších 30 kusů! Z tohoto ale sešlo a do Peru se následně dodávaly pouze náhradní díly. Podle dostupných informací se poslední zásilka měla uskutečnit v roce 1949 nebo 1950.
Tanky Praga sloužily v první linii v Peru ještě na počátku 70.let. Pak přešly do zálohy a do skladů. Jeden kus byl však v roce 2012 předán zpět do České republiky do sbírek Vojenského historického ústavu a je dnes plně pojízdný vystaven v expozici Vojenského muzea v Lešanech.
Kdo by chtěl znát podrobnosti a technická data tanků Praga LTP, najde je například v časopise Plastic planet ročník 2013 v číslech 4, 5 a 6, nebo na webových stránkách „válka.cz“.
Zdroj: MHN, Onwar