Z fikce do reality: V Íránu probíhala islámská revoluce a "Kanaďané" tam chtěli natáčet sci-fi

Z fikce do reality: V Íránu probíhala islámská revoluce a &quote;Kanaďané&quote; tam chtěli natáčet sci-fi
Autor: wikipedia, public domain
17 / 02 / 2020, 13:00

Kořeny dnes stále aktuálního nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránskou islámskou republikou sahají k islámské revoluci, svržení šáha a nastolení jednoho z nejodpornějších režimů moderního světa, který upírá ze svých nesmyslných pohnutek různým skupinám obyvatel jejich přirozená práva a který neskrývá své ambice šířit svou verzi výkladu islámu v regionu, a zároveň se staví jako zapřisáhlý nepřítel státu Izrael. Během revoluce se Íránci násilím zmocnili americké ambasády v Teheránu. Námořní pěchota nemohla rozvášněnému davu primitivů vzdorovat, a většina personálu byla "zajata" a stala se rukojmími nového režimu: 66 lidí bylo v Íránu zadržováno 444 dní. Šesti se podařilo zázračným způsobem uniknout.

Skupina extrémistů zvaná Muslimští studenti linie imáma Chomejního napadla 4. listopadu 1979 během islámské revoluce americkou ambasádu v Teheránu. Původně měli v plánu nenásilné obsazení, ale situace eskalovala. Bylo zřejmé, že nepočetná námořní pěchota si nemůže dovolit proti davu použít smrtící sílu, což dodalo studentům "odvahy". Dav se prodral skrz bránu, autobusy přivážely další a další protestující. Zajatým diplomatům, personálu i námořním pěšákům zavázali oči a vyvedli je před budovu. Části Američanů se podařilo uniknout. Z nich někteří byli chyceni a přivedeni zpět; ale šest diplomatů se dostalo na britské velvyslanectví a odsud později na kanadské, kde byli v relativním bezpečí. Nesměli však vycházet ven, a otázka, jak je dostat domů, neměla snadnou odpověď.

Ve spolupráci se CIA se rozběhla operace, jejímž cílem bylo dostat šest Američanů vybavených falešnými kanadskými pasy z Íránu zpět do USA. Bylo třeba přijít s krycím příběhem, který by vysvětlil přítomnost šesti Kanaďanů v Teheránu. CIA přišla z řešením: skupina se bude vydávat za filmaře na obhlídkách pro scifi film Argo. Vše bylo připraveno do nejmenších detailů v očekávání, že Íránci se budou snažit alibi falešných Kanaďanů prověřovat. Scénář k takovému filmu skutečně existoval, vznikla kancelář produkce "Studio Six Productions", na film byly vydány reklamní upoutávky a dokonce proběhla i párty natáčecího týmu v nočním klubu v Los Angeles.

Chybu v datech falešných pasů se podařilo díky pozornosti jednoho z úředníků kanadské ambasády objevit včas a Američané dostali pasy, které měly velkou naději projít. Zároveň kanadská ambasáda odesílala zpět do Kanady postradatelný personál, čímž ověřovala procedury na teheránském letišti. S postupujícím časem rostlo napětí a obavy, že Íránci něco tuší. Brzy ráno v neděli 27. ledna 1980 se skupina vedená operativcem CIA v roli vedoucího produkce dostala přes letištní kontrolu. Tečkou za napínavým únikem byly technické potíže letounu, které o trochu let Swissair 363 do Curychu opozdily. Tyto chvíle museli "filmaři" prožívat jako v béčkovém thrilleru. Letoun byl shodou okolností pojmenován po švýcarském kantonu Aargau, čteme Argo. Film z roku 2012 odlet skupiny poněkud romantizoval a přidal pronásledování letounu revolučními gardami.

Po návratu do Spojených států měli být zachránění diplomaté drženi na Floridě v izolaci. Důvodem bylo, že zbývající rukojmí zůstávali v Íránu a nebylo žádoucí nepředvídatelný a iracionálně jednající režim dráždit. Informace o záchraně, byť neúplná, však do médií unikla. Naštěstí bez zásadních důsledků pro zadržované. K jejich záchraně byla schválena vojenská operace Eagle Claw. Počítala s nasazením vrtulníků RH-53D a dopravních C-130 Herculesů, které by jako provizorní přistávací plochu využily vytipovanou silnici v odlehlé pouštní oblasti ve východním Íránu. Operace se nepodařila a zaznamenala ztrátu vrtulníku - při nehodě zemřelo osm amerických vojáků a íránský civilista, a opakování bylo se souhlasem prezidenta Cartera jako příliš riskantní odvoláno. K dalšímu pokusu plán počítal s využitím Herculesů vybavených pomocnými startovacími raketami, které by jim umožnily startovat z fotbalového stadionu nedaleko teheránského velvyslanectví. Jeden z letounů při zkoušce havaroval a i tento projekt byl opuštěn. Rukojmí budou propuštěni 20. ledna 1981 po dlouhém vyjednávání, v den inaugurace prezidenta Reagana.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace