.jpg)
foto: Francisco Pradilla y Ortiz / Public Domain / Wikimedia Commons/battle of Preveza
Když španělský král dobyl roku 1492 opevněné palácové město - maurskou Alhambru (Al Qal’a al-Hambra - Rudou pevnost) v Granadě, padlo tak poslední islámské království na Pyrenejském poloostrově a Španělsko úspěšně zakončilo reconquistu.
Katoličtí králové tzv. Reyes Católicos Isabela Kastilská a Ferdinand II. Aragonský po dobytí města Granady vydali edikt, kterým nařídili Židům přijmout křest nebo opustit zemi. Díky ediktu a pronásledování musely Pyrenejský poloostrov opustit statisíce španělských Židů. Proti Maurům byla míra tolerance zpočátku mnohem větší. To se ale rychle změnilo a roku 1499 bylo 50 000 granadských Maurů donuceno kardinálem Cisnerosem ke konverzi. Povstání maurského obyvatelstva znamenalo masakry a deportaci přeživších do Afriky. Spolu s Maury čistku odnesli nejen Židé, ale i Gitanos, tedy Romové.
Po útěku ze Španělska a Portugalska se většina Židů usadila ve Středomoří, někteří dokonce v oblasti starověkého Izraele, ale velmi malá skupina se také rozhodla pro poněkud divočejší životní cestu. Stali se z nich totiž piráti, kteří se obrátili proti utlačovatelům, kteří je vyhnali z jejich španělské domoviny. Útočili na lodní dopravu katolické říše španělského krále jako barbarští korzáři z útočišť v osmanských panstvích, nebo jako korzáři najmutí španělskými rivaly, Holandskem a Anglií. Mnoho Židů bylo také zapojeno do podpory korzárů ekonomicky. Tuto kampaň považovali za efektivní strategii, jak oslabit nepřátele, kteří je vyhnali ze Španělska a možnost jak se vypořádat s pokračujícím náboženským pronásledováním inkvizicí jejich židovských bratří ve Starém i Novém světě.
Dopad na španělské námořnictvo
Židovští piráti, kteří byli vyhnáni z Granady, proto časem začali představovat relativně významnou hrozbu pro španělské námořnictvo. Jejich taktické schopnosti a důkladná znalost španělských obchodních tras způsobovaly značné ztráty na straně Španělského království. Tato situace donutila španělského krále Filipa II. investovat do modernizace své flotily a vyvinout nové obranné strategie, které by chránily jeho lodě před častými útoky. Tímto způsobem piráti nepřímo přispěli k vývoji španělského námořnictva, které se stalo jedním z nejsilnějších v Evropě.
Židovští korzáři a jejich spojení s Osmanskou říší
Mnoho židovských korzárů našlo útočiště v osmanských přístavech, kde získali podporu od Osmanské říše. Ta, jako protivník Španělska, viděla v těchto korzárech užitečné spojence v boji proti společnému nepříteli. Korzáři totiž nejenže přepadali španělské lodě, ale také získávali cenné informace o španělských plánech a pohybech flotil, které následně předávali osmanským úřadům. Tato spolupráce posílila vojenské a obchodní postavení Osmanské říše ve středomoří a dávala jim možnost ovlivnit obchod přes Atlantik.
Největší úspěchy Židovských korzárů
Mezi největší úspěchy židovských pirátů a korzárů patřila pomoc při porážce imperiální španělské flotily roku 1538 v bitvě u Preveza, kde spojení s osmanskou flotilou vedlo k rozhodujícímu vítězství. Dalším významným vítězstvím bylo jediné úspěšné zajetí španělské flotily vezoucí poklady z Nového světa roku 1628, což mělo obrovský ekonomický dopad na španělskou korunu. Pomohli také při holandském dobytí části Brazílie na Portugalsku, což přispělo k rozšíření holandského vlivu v Jižní Americe. V roce 1655 židovští piráti hráli klíčovou roli při britském dobytí Jamajky na Španělsku, čímž umožnili Británii získat strategicky důležitý ostrov v Karibiku.
Židé na Jamajce
Tito piráti nejenže bojovali proti svým bývalým utlačovatelům, ale také významně přispěli k geopolitickým změnám té doby. Přestože židovští piráti byli obávaní nepřátelé, jejich přítomnost měla i pozitivní dopady na ekonomiku a kulturu některých oblastí. Například v přístavních městech, kde se usazovali, přinášeli nové obchodní příležitosti a přispívali k hospodářskému růstu. V roce 2008 byla účast Židů na pirátství v Karibiku potvrzena mimo jiné i nálezem židovských hrobů na Jamajce, přičemž některé z nich byly označeny lebkou a zkříženými hnáty.
Zdroj: JTA, forward.com, kankanjournal.com
Tagy