VIDEO: Záběry ze života na palubě Hitlerových válečných lodí Scharnhorst a Gneisenau

VIDEO: Záběry ze života na palubě Hitlerových válečných lodí Scharnhorst a Gneisenau
Autor: By Bundesarchiv, DVM 10 Bild-23-63-07 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5372014|Popisek: Scharnhorst
15 / 11 / 2021, 12:00

Sesterské lodě Scharnhorst a Gneisenau měly být kladivem Třetí říše na britskou Royal Navy. Ta ač početně značně převyšovala nacistické Německo, měla lodě obecně starší, pomalejší a méně obrněné než moderní lodě nového německého námořnictva.

V 30. letech 20. století byly postaveny nové bitevní lodě, bitevní křižníky, kapesní bitevní lodě, těžké a lehké křižníky. Mezi novými loděmi byly i bitevní křižníky Scharnhorst a Gneisenau, velké a rychlé lodě, které neměly skončit uzavřené v Severním moři, jako její císařští předchůdci před 25 lety. Německé lodě byly za války v Atlantiku a britské královské námořnictvo bylo sevřeno do kleští, kdy se snažilo zabránit hladinovým lodím pronikat dál do cesty konvojů a současně bojovalo s nájezdy vlčích smeček německých ponorek.

Přesto velké hladinové lodě Kriegsmarine nedokázaly splnit očekávání, která na ně kladl velkoadmirál Erich Raeder a Hitler. Německo nebylo na válku připravené a počty lodí byly nízké.

Jak se posádkám bitevních křižníků žilo. uvidíte na následujícím videu.

Zdroj: YouTube

Scharnhorst a Gneisenua byly mnohem lehčí a o něco rychlejší než britské bitevní křižníky a bitevní lodě. Jejich slabinou byla děla hlavní ráže 280 mm, která se nemohla s děly ráže 381 mm starších britských lodí, ale ani s 356 mm těch novějších srovnávat. Naopak silnou stránkou byla rychlost a nové zařízení zvané radar.

9. června 1940 se Scharnhorstu a Gneisenau podařilo potopit britskou letadlovou loď Glorious, ale nebyl by to nešťastný bitevník, aby nebyl zasažen torpédem vypáleným z torpédoborce HMS Acasta. Na palubě Scharnhorstu zemřelo 47 mužů.

Oba němečtí křižáci se pak stali terčem leteckých útoků ve francouzském Brestu a 11. února 1942 společně s křižníkem Prinz Eugen úspěšně unikli Royal Navy na sever během operace Cerberus. Bitevní křižníky sice najely na miny, ale tentokrát se jim povedlo uniknout bez větších ztrát.

Nešťastný Scharnhorst se vydal na osudovou misi 25. prosince 1943, kdy měl pod vedením kontradamirála Ericha Beye zaútočit na konvoj JW 55B. Smůla tentokrát zasáhla v podobě velitele Beye, který neměl žádnou zkušenost s velením tak velké lodi a v hrozném počasí, které znemožnilo doprovodným torpédoborcům udržet s obrovskou lodí krok. Prosby o odložení mise nebyly vyslyšeny a Scharnhorst pokračoval v misi, ze které se již neměl vrátit.

Bey se bál, že prozradí pozici lodě, nechal tedy vypnout radar a plavil se vodami Severního moře téměř slepý. Konvoj nenašel a poslal doprovodné torpédoborce pátrat po nepolapitelném konvoji. Od toho okamžiku zůstal Scharnhorst sám.

26. prosince v 8:40 ráno detekoval radar křižníku Belfast velkou loď ve vzdálenosti 17 mil. Za dalších 40 minut byla loď identifikována a označena jako Scharnhorst. V 9:24 byla loď ozářena světlicí a v 9:30 byla orámována výstřely z křižníku Norfolk. Konec byl tu.

Sestřička Gneisenau dopadla ještě hůř. Od 15. února 1942 byla na opravách v suchém doku v Deutsche Werke Kiel, kde byla poškozena v noci z 26. na 27. února během těžkého náletu na Kiel. Zahynulo na ní 112 mužů. Už 4. dubna se ale přesová do Gotenhafenu (nyní Gdyně), kde má být rekonstruována a vyzbrojena šesti 38cm děly. V roce 1943 jsou ale velké lodě po potopení Scharnhorstu v nemilosti u Vůdce Třetí říše a práce jsou pozastaveny. 27. března 1945 je loď  potopena u vjezdu do přístavu, aby zabránila přístupu Sovětů.

Technická data

Výtlak: standardní 32 060 BRT, plné zatížení 38 430 BRT
Rozměry: Celková délka 234 m, šířka 30 m, maximální ponor 9,9 m
Pancéřování: hlavní pás 350 mm, věže 100-340 mm, horní paluba 50 mm, pancéřová paluba 80-110 mm, velitelská věž 200-350 mm, torpédová přepážka 45 mm

Výzbroj:

• 9 x 28 cm děla SK C/34 ve třech trojitých věžích
• 12 x 15 cm děla SK C/28 ve čtyřech dvojitých a čtyřech jednoduchých věžích
• 14 x 10,5 cm děla SK C/33 v sedmi dvojitých montážích
• 16 x 3,7 cm děla SK C/30 v osmi dvojitých montážích
• 14 x 2 cm děla (24 v roce 1942)
• 6 x 53,3 cm torpédomety ve dvou trojitých montážích 

Hydroplány: 3 x Arado ar 196.

Pohonné zařízení: 12 kotlů, tři turbínová soustrojí Deschimag, maximální výkon 160 060 hp 

Rychlost: 31 uzlů.

Posádka: 1 800 +

Zdroj: Válečné lodě 4, Moře v plamenech, warfarehistorynetwork.com, www.kbismarck.com

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace