Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Léo Major
Voják Léo Major byl hrdinou druhé světové války, který navíc dokázal přežít sérii vážných zranění. V jednom případě dokázal zachránit jednotku pěchoty a přitom zajmout asi stovku německých vojáků. Anebo osvobodil jedno z nizozemských měst ze spárů nacistů. Tyto odvážné ,,kousky" jej proslavily.
Major byl montrealským rodákem narozeným v roce 1921. V 19 letech se připojil k armádě a byl mimo jiné mezi Kanaďany, kteří se vylodili v památném Dni D na plážích v Normandii v roce 1944. Během dalších bojů sice přišel o levé oko, které mu nevratně poškodil výbuch německého granátu, ale dokázal (a hlavně chtěl) bojovat dál.
V roce 1944 projevil značnou dávku osobní odvahy v Bitvě u ústí Šeldy. Zde bojovali Kanaďani po boku Britů a Poláků proti nacistům. Během bojové vřavy zmizelo několik mladých vojáků a Majorovi se je podařilo najít a zachránit a ještě během této ,,operace" stačil zlikvidovat čtyři německé vojáky, zajmout velícího důstojníka a přinutit posádku, aby se vzdala. ,,Cestou" zpět ke spojeneckým jednotkám pak vzal necelou stovku německých zajatců. Na sklonku války, v únoru 1945 najel na minu, a už se zdálo, že bojové štěstí Majora opustilo. I to však statečný Kanaďan přežil. I když měl znovu nárok jet domů, Major opět odmítl a toto zranění jej ,,motivovalo" k dalšímu boji.
Jeho nejšílenější ,,kousek" měl přijít právě symbolicky, kdy se válka chýlila ke konci. Major byl se svým spolubojovníkem Willym vyslán do města Zwolle na průzkum a navázat pokud možno spojení s nizozemským odbojem. Když byl Willy zasažen palbou z německého kulometu a později zemřel, Majorovi se najednou cosi ,,přepnulo" v hlavě a proměnil se ve vraždící mašinu.
Voják běhal jako smyslů zbavený po městě a nemilosrdně zabíjel nepřátelé, střílel ze své zbraně po Němcích, házel neúnavně granáty a dělal takový rachot, že Němci si mysleli, že na město zaútočila celá armáda, a ne jediný voják! Ještě stačil při této akci zapálit velitelství gestapa, zabít čtyři vysoce postavené důstojníky. Možná to zní neuvěřitelně, ale při tomto běsnění Major dokonce zajal některé německé vojáky, které pak předal spojenecké armádě. Za své statečné chování, které se však zároveň rovnalo nefalšovanému šílenství, byl po zásluze vyznamenán.
Major patřil k dozajista nejstatečnějším spojeneckým vojákům a neváhal pro kamaráda nasadit svůj život. Sloužil ještě v jedné válce, tentokrát Korejské. Byl členem týmu odstřelovačů a průzkumníků. Během první bitvy o Maryang San se opět osobně vyznamenal za obsazení důležité hory, označené jako Hill 355. Major zemřel v roce 2008 ve věku 87 let v kanadském Longueuil a jeho jméno je synonymem pro osobní statečnost, vlastenectví a příkladné konání služby.
Zdroj: britannica.com