Dnes si připomínáme výročí významné bitvy u Kressenbrunnu.
12. července 1260 svedl Přemysl Otakar II. na soutoku řeky Moravy a Dunaje nedaleko hradu Děvín svou životní bitvu, dnes nazývanou bitva u Kressenbrunnu. Uherský král Béla IV. chtěl získat Štýrsko a zastavit tak českou expanzi v rakouských zemích. Bez nadsázky byla tato bitva klíčová o vliv nad střední Evropou. Uhrové střet prohráli, naopak čeští železní rytíři pod vedením svého krále zde zvítězili. Díky Kressenbrunnu připojil Přemysl Otakar II. k českému království na řadu let rakouské země a tak rozšířil postupně českou vládu až k Jaderskému moři. Díky této bitvě začal být Přemysl Otakar II. nazýván králem železným. Expanze Přemysla Otakara II. je v historii českého státu výjimečná a srovnatelná snad jen s expanzí Karla IV. Výjimečnější o to více, že byla vybojována ve skutečné bitvě osobně pod vedením českého panovníka.
Od přemyslovského Kressenbrunnu k habsburskému Moravskému poli
Kressenbrunn dal Přemyslu Otakarovi II. prostor k hegemonizaci střední Evropy. Po vítězné bitvě si vzal vnučku poraženého krále Bély IV., a tak z nepřítele učinil spojence. V celé středověké Římské říši, respektive v její zaalpské části nebylo mocnějšího panovníka, než byl Přemysl Otakar II. Jeho vzestup se nelíbil především panovníkům v německých zemích, a tak po smrti císaře zvolili doslova navzdory Přemyslovi římským císařem neznámého šlechtice Rudolfa Habsburského.
psali jsme: Stopa českého krále Přemysla II. Otakara v Rakousku – kromě sochy dostal Marchegg i ostatky krále
Vzestup zakladatele rodu, který nakonec ovládl celou střední Evropu na několik století, začal zcela jasně antipřemyslovským programem, který vyvrcholil v roce 1278 a 30 km od Kressenbrunu ve střetu známém jako bitva na Moravském poli, kde císař Rudolf porazil českého krále Přemysla Otakara II. Rudolf pro Habsburky tak nad dlouhá staletí získal rakouské země a dal prostor svým potomkům na 300 let usurpovat české země. Přesto Češi také v této bitvě něco získali. Jednak jsme získali pověst hrdinského krále rytíře, který zemřel čestně ve velké bitvě. Pověst opěvovanou v celé Evropě tak intenzivně, že Jan Lucemburský měl právo jako český král říci svou pověstnou větu: ,,Český král z boje neutíká!” Získali jsme však také vzorec, který se v naši historii opakuje dodnes. Bitva na Moravském poli byla prohraná i proto, že část české šlechty pod vedením Rožmberků nepodpořila na Moravském poli svého krále a opatrně kolaborovala s Rudolfem.
Socha Přemysla Otakara II. není na Pražském hradě, ale v rakouském Marcheggu
Přemysl Otakar II. založil řadu dnešních krajských a desítky okresních měst v ČR. Díky tomu není jen velkým českým válečníkem, ale i panovníkem, který přispěl k zásadnímu ekonomickému vzestupu Čech. Dnešní Czechinvest by tak měl mít Přemysla Otakara II. ve svém logu. Socha tohoto velkého panovníka je však pouze ve Vysokém Mýtě, nepříliš zdařilá socha se pak nachází v Českých Budějovicích. V Praze najdeme sochu Přemysla Otakara II. jen ve vestibulu Národního muzea.
psali jsme: Čech, který dobyl Milán. Dnes uplyne 860 let od slavné korunovace Vladislava II.
Augustín Andrle s Vítem Bártou usilovali o umístění sochy Přemysla Otakara II. na Pražském hradě. Přes opakovaný příslib prezidenta Klause a později prezidenta Zemana se tato snaha nikdy nenaplnila. Roky připravovaná socha Přemysla Otakara II. od uznávaného sochaře Císařovského tak nakonec prostřednictvím spolku Pomník zakladatele měst skončila nikoliv na Pražském hradě, ale v Rakousku ve městě Marchegg, které Přemysl Otakar též založil. Jak píše Wikipedie:
,,Marchegg je jediným městem v Rakousích, které bylo založeno českým králem Přemyslem Otakarem II. a olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu bezprostředně po bitvě u Kressenbrunnu. Od svého zakladatele dostalo i titul „královské město“. Právem jej tedy můžeme nazývat ,,jediným českým městem v Rakousku".
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte víceI.
Tagy