Autor fotografie: Orlicky.net|Popisek: Zapomenutý hrdina II. protiněmeckého odboje František Trejtnar
V těchto dnech si připomínáme 101. výročí narození plukovníka, stíhače Royal Air Force Františka Trejtnara. Díky tomuto letci, který byl za svou odvahu a pilotní um celkem čtyřikrát dekorován Válečným křížem, se Spojencům dostala do ruky vůbec první nepoškozená moderní stíhačka Fw 190, což umožnilo RAF vypracovat nejlepší možnou taktiku vzdušných bojů jejich zastaralých strojů s tímto nebezpečným protivníkem.
František Trejtnar se v „obci českých bratrů“ – v Kunvaldu u Žamberku, ale protože odmalička toužil létat, nastoupil už ve svých 18 letech do školy leteckého dorostu v Prostějově. Po jejím ukončení sloužil jako četař až do zániku Československa jako pilot pozorovací letky 13 u Leteckého pluku 3 v Nitře.
Mladý pilot se s německou okupací nesmířil a už 18. června 1939 se hlásil na československém konzulátě v Krakově. Protože ale Poláci o naše letce dlouho nejevili zájem, odplul 27. července do Francie, kde 17. srpna vstoupil do Cizinecké legie a byl odeslán do pekla alžírské pouště v Sidi bel Abbès. Po vypuknutí německo-francouzské války byl Trejtnar poslán 16. října na marockou základnu Meknés. Později byl převelen na leteckou bázi v Toulouse, kde se až do pádu Francie cvičil jako stíhač. Do bojů na nebi sladké Francie už zasáhnout nestačil a už 19. června 1940 odplul z přístavu Port Vendres do Gibraltaru, kde přestoupil na loď Neuralia do Velké Británie.
25. července se čerstvý rotný Trejtnar stává příslušníkem RAF. Než se dostal k bojové peruti, musel znovu projít přeškolením na letouny Hurricane, takže na svůj první bojový let v řadách československé 310. stíhací perutě odstartoval až 4. listopadu 1940, tedy čtyři dny po „oficiálním“ konci Bitvy o Británii. U svých krajanů Trejtnar do března 1941, kdy by odeslán k servisní 48. MU, kde zalétával nové nebo opravené letouny. 9. května 1941 se už jako flight sergeant vrátil k 310. peruti. SA ní začal bojově létat do pověstné „sweepy“ nad Francii, nejprve na starých Hurricanech, později na sice modernějších, přesto však výkonů německých Focke Wulf Fw 190 A, nedosahujících Spitfirů Mk V. Čs. stíhací perutě působily samostatně v sestavách britských wingů (sestava tří perutí- pozn. red.) ale od počátku byly snahy soustředit je do společného, národního křídla po vzoru Poláků, kteří tak operovali už od jara 1941. Samostatný československý wing, složený z 310., 312. a 313. perutě vznikl pod velením W/Cdr Aloise Vašátka na letišti Exeter v rámci 10. Fighter Group 3. května 1942.
psali jsme: Statečná odbojářka, která byla krutě mučena nacisty. Andrée de Jonghová se přesto dožila 90 let
Československé křídlo zahájilo operace nad Normandií v červnu 1942, a čerstvý praporčík (Warrant Officer) se pěkně uvedl. Hned při svém prvním leteckém „cirkusu“ Trejtnar 5. června ve vzdušném boji poškodil jeden Fw 190 a o pět dnů dokonce jeden sestřelil jistě a druhý poškodil.
Paradoxně svůj největší úspěch si ale připsal 23. června 1942, ačkoliv byl ten den sestřelen. Ten den se 36 Spitfirů čs. wingu podílelo na doprovodu bombardérů Boston, útočících v rámci operace Ramrod 23 na letiště Moralix. Po skončení náletu se spojenecká formace obrátila zpět, ale při přeletu pobřeží se stala cílem útoku Fw 190 od III./JG 2. Došlo k prudkému souboji, během kterého si Čechoslováci připsali dvě jistá vítězství, ale pak Němci přilétli na pomoc další posily od štábu a 7. letky JG 2, kteří chtěli Spitfirům odříznout cestu do Británie. Proti této skupině vyrazil v čele 312. perutě W/Cdr Vašátko, ale čelně se srazil s Fw 190 A-3 rtm. Reuschlinga od 7./JG 2. Zatímco Němec stačil vyskočit na padáku, Vašátko však ve svém Spitfiru Mk.V našel smrt, když podle svědků jeho bezhlavé tělo stále mačkalo spouště kanonů až dochvíle, kdy jeho letoun zmizel v moři. V následném boji Němci těžce poškodili další dva Spitfiry, ale jejich pilotům se podařilo přistát na „domácím“ letišti v Exeteru.
Část německých stíhačů pokračovala nad Británii, kde chtěla napadnout další vracející se spojenecké piloty. Nejprve se utkali s 19. perutí RAF, která byla poslána na pomoc a sestřelili jeden její letoun. Když se přiblížili k Exeteru, odstartoval jim vstříc pohotovostí roj čtyř čs. stíhačů, včetně W/O Trejtnara (dva stroje se ale ještě při pojíždění srazili, takže nahoru šel jen Trejtnar s F/Sgt. Motyčkou. Na Němce ale nenarazili, a tak se vrátili zpátky do Exeteru. Motyčka (padl v roce 1944 jako příslušník 1. Čs. stíhacího pluku ve Slovenském národním povstání) stačil přistát, ale Trejtnar si nad sebou všiml jednoho Fw 190, který se chystal napadnout přistávající Bostony. Okamžitě k němu zamířil, načež Němec začal stoupat do slunce. Trejtnar věděl, že Němci nad Británii létají minimálně a že by Spojencům jakákoliv informace o tomto novém německém letounu hodila. Snažil se mu proto odříznout cestu zpět do Francie, zpočátku se mu to dařilo, ale pak Němec využil lepšího výkonu své stíhačky, a z převahy výšky zasáhl Trejtnarovi motor a ustřelil mu pravou polovinu křídla. Český pilot musel vyskočit na padáku a při dopadu na zem si zlomil nohu; v ruce měl navíc střepiny z německého granátu. Německý pilot npor. Armin Faber, Gruppen-Adjutant III. skupiny 2. stíhací eskadry (III./JG 2) ale v tomto souboji ztratil orientaci, a v domnění, že přelétá kanál La Manche (ve skutečnosti přeletěl Bristolský záliv) a ve 20.35 přistál na letišti RAF Pembrey ve Walesu. Britům se tak dostal do rukou zcela nepoškozený stroj Fw 190 A-3, který následně podrobili řadě testů a cvičných soubojů. Ty ukázaly neradostný fakt, že německý letoun překonává ve všech parametrech Spitfie Mk.V, a proto byla na základě těchto zkušeností vypracována nová taktika vzdušných bojů s těmito výkonnými letouny.
František Trejtnar se na následky svých zranění léčil skoro půl roku, z nemocnice byl propuštěn až 15. prosince 1942. Na lůžku byl také vyznamenán Čs. medailí Za chrabrost. 1. ledna 1943 začal opět bojově létat s 310. perutí, byl povýšen do důstojnické hodnosti a 5. května 1943 obdržel první Čs. válečný kříž 1939 a druhou Čs. medaili Za chrabrost. 10. Srpna 1943 se dočkal dalšího povýšení na Flying Officera (nadporučík), aby byl na státní svátek 28.10. povýšen i do první důstojnické hodnosti v československém letectvu. Po krátkém přeškolení u 1487. letky RAF se Tretnar zúčastnil letecké ofenzivy v oblastech chystané invaze, to už na nových letounech Spitfire Mk.IXC. Ještě před koncem svého operačního turnusu stihl samotnou operaci Overlord, když bojoval nad invazními plážemi a operoval i z předsunutých letišť na francouzském pobřeží. 3. července 1944 byl přeložen do československého depa v Cosfordu, Ačkoliv se už do konce války k bojovému létání nevrátil, měl ve svém pilotním deníku zapsáno úctyhodných 838 letových hodin, vesměs nad nepřátelským územím. Dne 10. 2.1945 se dočkal povýšení do britské hodnosti Flight Lieutenant (kapitán) a 7. března 1945 na čs. poručíka letectva v záloze. 23. března 1945 také na čs. státní reálce ve Walesu odmaturoval. V den německé kapitulace 9. května 1945 se oženil se zdravotní sestrou Beryl Trickettovou, se kterou chodil už od roku 1941 a byl povýšen na čs. nadporučíka. 13. srpna 1945 přistál kapitán Trejtnar na půdě osvobozené vlasti.
psali jsme: Dobrovolně šel do sebevražedného útoku - zapomenutý hrdina Hynek Voráč
V osvobozené vlasti Trejtnar zůstal v armádě a sloužil jako pobočník velitele 1. letky leteckého pluku 8 v Praze (od roku 1946 v Brně) který vznikl z B letky 313. perutě. V červenci 1946 byl přeložen do štábu 3. letecké divize, kde působil do 23. listopadu 1947 jako spojovací důstojník. Kvůli jeho vstupu do KSČ a odborné nepostradatelnosti přežil první vlnu vyhazovu „západáků“, a byl jmenován operačním a později šifrovacím důstojníkem 3. letecké divize. Druhá vlna represí mu už ale zlomila vaz: 1. dubna 1950 byl jako důstojník pro kontrolu pilotáže přeložen k leteckému náhradnímu pluku 1, a následně poslán na dovolenou s čekaným. V září 1950 byl propuštěn do civilu.
František Trejtnar, nositel čtyř Čs. válečných křížů 1939, tří Čs. medailí Za chrabrost, Čs. medaile Za zásluhy 1. stupně a britských War Medal, 1939-1945 Star a Air Crew Europe Star, pakl pracoval v Brně v různých profesích na vesměs řídících funkcích a zemřel v zapomnění 4. Prosince 1982. V roce 1969 jeho spolubojovník z 310. perutě Ladislav Valoušek publikoval v časopise Letectví + kosmonautika článek, ve kterém upozornil na Trejtnarův velký podíl na ukořistění prvního Fw 190. To vedlo k tomu, že i RAF jeho podíl oficiálně, byť se zpožděním 27 let, uznalo.
Zdroj: ČsOL