Železný Arnošt: Bitvami ošlehaný hrdina si nejprve prošel peklem gulagů, pak nechal ,,mluvit" svůj kulomet

Železný Arnošt: Bitvami ošlehaný hrdina si nejprve prošel peklem gulagů, pak nechal ,,mluvit&quote; svůj kulomet
Autor: public domain|Popisek: Arnošt Steiner
06 / 01 / 2021, 16:00

Jméno Arnošta Steinera dnešní mladé generaci asi už tolik neřekne. Přitom to byl právě ,,Železný Arnošt", který v 1. československém armádním sboru absolvoval řadu významných bitev, aby potom v květnu 1945 slavně dorazil do Prahy.

Jeden z československých hrdinů, na které se poněkud pozapomnělo, je Arnošt Steiner, voják, vlastenec a hrdina od Sokolova a Dukly. Pochvalně o něm mluvil i generál Ludvík Svoboda a pozdější vyznamenáními ověnčený voják vešel do historie tím, že v mnoha bitvách, kterých se účastnil, neutrpěl vlastně žádné zranění. Odtud se pak vzala jeho přezdívka ,,Železný Arnošt". Za příkladnou statečnost byl Steiner vyznamenán sedmkrát Československým válečným křížem. Jeho život byl plný zvratů, ale nechybělo málo a Steinerův život se uzavřel již v sovětských gulazích. 

Steiner se narodil v roce 1915 v Třinci a od mládí inklinoval ke sportu, konkrétně k boxu, cyklistice a také zápasu. Byl aktivním členem Sokola. V roce 1938, kdy se začala nad republikou nebezpečně stahovat mračna, absolvoval poddůstojnickou školu v Bně a byl povýšen na svobodníka. Sloužil v jednotce na Náchodsku, která se střetla s teroristickými organizacemi Freikorps, které cíleně vyvolávaly ozbrojené střety v pohraničí. Po obsazení českých zemí v březnu 1939 nacistickým Německem však nebylo již dále v obsazeném státě pro Steinera bezpečno, protože byl židovského původu.

Na konci roku 1939 je se svou rodinou zatčen a deportován do sběrného tábora v Nisku. Z něho se mu podařilo utéct společně s otcem a s nadějí hleděli do Sovětského svazu, kde chtěli najít své další útočiště. To se ale hluboce zmýlili. Sovětský svaz je označil za špiony a místo bezpečného místa se Stalinova říše proměnila v nefalšované místo hrůzy. Oba byli odsouzeni a posláni do gulagů, kde na vlastní kůži poznali tamní nelidské podmínky a zacházení.

Jejich situace se změnila německou invazí do SSSR, kdy se Stalin přimkl protifašistické koalici po boku západních spojenců. Steiner tak mohl být v únoru 1942 propuštěn a o měsíc později vstoupil v Buzuluku do právě se formujícího 1. československého samostatného polního praporu. Protože si zdatně vedl s kulometem, byl přiřazen k rotě těžkých kulometů.

Steiner byl jedním z československých hrdinů, kteří se vyznamenali v mnoha bitvách. To následně ukázal například v bitvě o Kyjev, zúčastnil se také bitvy u Sokolova a pomyslný vrchol jeho statečnosti přišel v patmátných bojích o Dukelský průsmyk, kdy dokázal se svou jednotkou udržet klíčovou kótu 534 a osvědčil své ,,kulometné" schopnosti. V létě 1944 byl jmenován do funkce velitele kulometné roty ve 2. praporu 1. brigády,  v listopadu 1944 se stal zpravodajským důstojníkem, posléze náčelníkem štábu a konečně velitelem 2. praporu jako nadporučík. Steinerova hvězda koncem války zazářila, aby po ní postupně zhasla.

Válečný hrdina zůstal po roce 1945 nadále v armádě a byl povýšen na štábního kapitána. V obnoveném Československu se však vedl boj o moc, který vyhráli komunisté. A protože Steiner na základě své osobní zkušenosti z gulagů nehodlal v žádném případě vstoupit do KSČ, začala mů nová totalitní moc házet klacky pod nohy. Steiner projevil v tomto směru prozíravost a raději z armády odešel, čímž se zřejmě vyhnul ostřejší perzekuci. V letech 1955-1956 pracoval v národním podniku Prefa jako elektroúdržbář, později se přesunul jako mechanik do brněnského národního podniku Orthopedie.

V Brně ničím nevybočoval z řady a nestavěl na odiv ani své hrdinské činy z války, proto zůstal širší veřejnosti nepříliš známý. Zemřel 9. října 1982 ve věku 67 let. Po roce 1989 se však na ,,Železného Arnošta" rozhodně nezapomnělo. V roce 2005 byla na jeho rodný dům v Třinci umístěna pamětní deska a před pěti lety mu Třinec udělil in memoriam čestné občanství města. 

 

Zdroj: Wikipedia

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace