foto: Robert Wade (Wadey) / Flickr/Škoda PA-II
Mezi nejzajímavější obrněná vozidla období mezi světovými válkami se bezesporu řadí československý obrněný automobil Škoda PA-II, známý pod přezdívkou "Želva". I přes diskutabilní užitnou hodnotu a vysokou pořizovací cenu si toto vozidlo zaslouží pozornost a uznání.
Československá armáda vzniká v roce 1918 a začíná rozšiřovat svou výzbroj o obrněná vozidla. Prvními typy, které získala, byly italské vozy Lancia 1Z, získané jako dary od legionářů bojujících na italské frontě. Po zkušenostech s těmito vozidly začala armáda požadovat další obrněné automobily. Plzeňská Škoda se chopila výzvy a v roce 1919 zahájila výrobu obrněného automobilu Škoda-Fiat 18 BL. Tato vozidla, i přes své technické nedostatky, sloužila armádě až do roku 1929. Jejich výzbroj, kromě standardních kulometů, zahrnovala i speciální výmetnice ručních granátů.
Prvním pokusem o vlastní konstrukci byl obrněný automobil Škoda PA-I, ale jeho neuspokojivé vlastnosti vedly k vývoji nového typu - PA-II, známého jako "Želva". Tento nový design se odlišoval zaoblenými tvary, odkud pochází jeho přezdívka.
Jedním z hlavních inženýrských výzev bylo vytvoření obrněného vozidla, které by bylo schopno pohybovat se stejnou rychlostí a manévrovatelností v obou směrech. Škoda PA-II dosáhla tohoto cíle díky inovativnímu řešení s dvěma řidičskými stanovišti a možností přepínání řízení a pohonu mezi oběma nápravami. Tento systém umožňoval vozidlu obracet se rychle a pohybovat se s elegancí a efektivitou, což bylo v té době vzácné.
Co se skrývalo pod krunýřem Škody PA-II?
Škoda PA-II byla vybavena čtyřmi těžkými kulomety Maxim 08, umístěnými ve speciálně navržené věži na střeše vozidla. Tato výzbroj umožňovala efektivní obranu a pokrytí palbou z různých úhlů. Vůz byl poháněn čtyřválcovým motorem Škoda, který poskytoval maximální výkon 70 koní. Díky své relativně nízké hmotnosti a výkonnému motoru dosahovala Škoda PA-II rychlosti až 70 km/h na silnici, což bylo v té době impozantní.
Produkce Škody PA-II byla zahájena v roce 1924 a do roku 1925 bylo vyrobeno celkem dvanáct vozidel. Tato vozidla byla nasazena v různých úlohách československé armády, ale jejich vysoká cena a náročnost výroby omezily jejich rozšíření. Jedna Želva bez výzbroje stála ministerstvo národní obrany 627 159 Kč, zatímco osobní automobil Tatra 11 se prodával za 39 600 Kč. Pro srovnání lehký tank Renault FT v té době stál 667 tisíc Kč.
Dalším pozoruhodným prvkem v rodině Želv byla verze PA-II-D, známá jako "Dělový vůz". S kanónem ráže 75 mm zabudovaným do čelní desky, se tento stroj výrazně odlišoval od svých předchůdců. Přestože měl vysoké výrobní náklady a nedostatečný motor, armáda nakonec tento typ přijala, i když Škodovka vyrobila pouze jeden prototyp.
Práce na nástupci PA-II
Současně s vývojem Želvy začala Škodovka pracovat na pancéřovém automobilu PA-III. S podobnými komponenty jako předchůdce byla "trojka" navržena tak, aby byla menší, levnější a měla lepší terénní schopnosti. I přes technické obtíže byl tento typ nakonec přijat armádou a objednáno bylo 15 kusů.
Obrněné automobily Škodovky sehrály klíčovou roli v různých vojenských konfliktech, včetně konfliktů s Maďary na Podkarpatské Rusi. I přes ztráty a výzvy se tyto stroje staly nezbytnou součástí vojenského dědictví. Několik vozidel bylo zabaveno rumunskou armádou během bojů v regionu, kde sloužila až do roku 1944, kdy byla zničena spojeneckými bombardéry během náletu na Ploješť. Další vozidla byla používána na Slovensku a krátce i německou armádou.
Obrněný automobil PA-II "Želva" nezůstal jen v aktivní službě československé armády. V roce 1927 se Rakousko začalo zajímat o obrněná vozidla typu Želva PA-II pro svou policii. Československá armáda, která se mezitím začala zaměřovat na nákup novějších typů, jako je PA-III, poskytla tři kusy k exportu přímo ze svého arsenálu. Tím se Želvy staly prvním exportovaným typem československých obrněných vozidel. Rakousko je například nasadilo i při potlačení pokusu o nacistický převrat v roce 1934.
(Pozn. redakce: V roce 1917 bylo vyrobeno deset obrněných vozidel Praga R pro Osmanskou říši. Tato produkce představuje výjimku, neboť v té době Československo ještě neexistovalo.)
Po reorganizaci armádní vozby bylo rozhodnuto vyřadit zastaralé prostředky a PA-II patřil mezi ně. Ve skladech zůstal do roku 1937, kdy byl prodán ministerstvu vnitra. Následně byl částečně přeměněn na policejní vozidlo a využíván pro udržení pořádku. V listopadu následujícího roku byly želvy po třech kusech distribuovány do policejních ředitelství v Mostě, Liberci a Moravské Ostravě, kde byly nasazeny k potlačení nepokojů vyvolaných Sudetoněmeckými Freikorps.
Nicméně, jejich osud se zásadně změnil v důsledku událostí druhé světové války. Po okupaci Československa nacistickým Německem byly Želvy zabaveny a následně použity v různých vojenských operacích, včetně účasti na operaci Barbarossa. I přes svůj konec jako vojenský stroj zůstává PA-II "Želva" v paměti jako symbol technologického pokroku a odvahy. Dokázal se adaptovat na různé role a ukázal svoji výjimečnou schopnost přizpůsobit se novým podmínkám. Může být považován za důkaz schopnosti československých konstruktérů a výrobců.
Autor: Vojtěch Vaněček
Zdroj: Wikipedie, autorský text
Tagy