Autor fotografie: Kunsthistorisches Museum Wien, Bilddatenbank, Own work Vassil, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kunsthistorisches_Museum_Emperor_Sigismund_23062013_1.jpg|Popisek: Zikmund Lucemburský
Znojmo, 9. prosinec, rok 1437. Právě zemřel syn Karla IV., český a uherský král, římský císař, bojovník proti turecké expanzi. Tím vším byl Zikmund Lucemburský, kterého poněkud nespravedlivě odsoudil Alois Jirásek, který jej popsal jako lstivého a úskočného člověka a nazval jej ,,Liškou ryšavou".
Zikmund se však narodil do nelehké doby, která byla poznamenána především vypuknutím husitské revoluce a krizí církve, která vyvrcholila papežským schizmatem, kdy v jednu chvíli seděli na papežském stolci tři papežové. Neméně záslužnou je Zikmundova snaha jako uherského krále zabránit na Balkáně v další expanzi Turků. Zorganizoval proti nim v roce 1396 křížovou výpravu, která však skončila jeho porážkou. To však nic nemění na jeho angažovanosti proti turecké rozpínavosti ve prospěch Byzantské říše.
Panovník, který měl rád rytířské turnaje a na svou dobu byl velmi vzdělaný především jazykově, se nejprve musel vypořádat s papežským schizmatem, k jehož úspěšnému vyřešení posléze osobně přispěl. V roce 1417 nastoupil na papežský stolec Otto Colonna jako Martin V. a jedna z největších krizí, kterou od konce 14. století a začátkem 15. století prožívala křesťanská církev, byla zažehnána.
Zakrátko však Zikmund byl nucen řešit v českých zemích husitskou revoluci, která vypukla po upálení Mistra Jana Husa v Kostnici 6. července 1415. Zikmund se snažil projevit rozhodnost a proti Čechám, které byly považovány za kacířské, uspořádal v roce 1420 křížovou výpravu. V květnu 1420 oblehl s početným vojskem Prahu, byl však poražen ve dvou významných bitvách - na Vítkově a pod Vyšehradem.
To však Zikmundovi nezabránilo v tom, aby se nechal korunovat českým králem. Čáslavský sněm, který byl svolán v roce 1421, jej však jako českého krále odmítl, nicméně šlechta na Moravě, Slezsku a Lužici Zikmunda jako krále uznala. Po porážce Zikmundových vojsk v bitvě u Německého Brodu v roce 1422 se Zikmund z Čech načas stáhl.
V roce 1429 došlo k navázání kontaktů husitů se Zikmundem, kteří byli ochotní jej přijmout za krále, pokud by přistoupil na jejich požadavky. Zikmundovo přijetí za českého krále 17 let po smrti Václava IV. otevřela Jihlavská kompaktáta v roce 1436, na něž navazovala jednání o podmínkách přijetí císaře Zikmunda za českého krále.
Zikmund tak mohl konečně vládnout. Jeho vláda však netrvalo dlouho, protože 9. prosince 1437 na cestě do Uher ve Znojmě umírá. Tento významný panovník, diplomat, bojovník proti Turkům, byl pohřben v katedrále ve Velkém Varadínu v Rumunsku.