,,Zlatá rybka" sovětského námořnictva: K-222 byla nejrychlejší, ale astronomicky drahou ponorkou. Titan jako revoluční, ale limitní prvek

,,Zlatá rybka&quote; sovětského námořnictva: K-222 byla nejrychlejší, ale astronomicky drahou ponorkou. Titan jako revoluční, ale limitní prvek
Autor: public domain|Popisek: Ponorka K-222
01 / 10 / 2020, 17:00


Pokud bychom se podívali do historie sovětského budování ponorek, tak nás jistě zaujme Projekt 661 Ančar. Jeho cílem totiž bylo postavit do té doby nejrychlejší ponorku na světě, navíc v titanovém ,,provedení". Vývoj však narazil především na vysoké finanční náklady, protože namísto tradiční oceli byl použit právě drahý titan, a v neposlední řadě také příliš velká ambicióznost celého projektu. Nakonec byla ponorka K-162 (v roce 1978 přejmenovaná na K-222) jedinou jednotkou v Projektu 661 Ančar.

Vše začalo již koncem roku 1959, kdy vznikl návrh na postavení moderní velmi rychlé ponorky s velmi dobrou výzbrojí, která by měla trup zhotovený právě z titanu. Taková ponorka měla být určena především k napadání amerických svazů letadlových lodí a dalších plavidel.

Vývojem ambiciózního projektu byla pověřena konstrukční kancelář CKB-16, známé loděnice Sevmaš, existující dodnes, pak měly na starost dodání titanových součásti budoucí ponorky, které daly americké zpravodajské služby název kódové označení Papa. Titanové součásti ponorky se staly vlastně jakýmsi středobodem stavby ponorky, na které se upíraly zraky nejen samotných konstruktérů. Do té doby se totiž používala při stavbě ponorek vysoce kvalitní ocel a s titanem jakožto nevyzkoušeným materiálem při konstrukci tak velkých plavidel, jako byly ponorky, neměl nikdo praktické zkušenosti.

Nicméně právě titan enormně prodražoval celou stavbu nového plavidla, fakt, který si ti, kteří byli zainteresováni v náročném projektu, uvědomili až ,,za pochodu". Ne náhodou proto ponorka dostala přezdívku ,,zlatá ryba" pro její finanční náročnost.

Délka ponorky činila necelých 107 m, výtlak na hladině 5 200 t, pod ní 7 000 t. Plavidlo poháněla dvojice tlakovodních jaderných reaktorů. Co se týče výzbroje ponorky, té se dostalo při její stavbě náležité pozornosti. K-222 byla vybavena čtyřmi torpédomety ráže 533 mm se zásobou 12 torpéd. Dále bychom na ponorce našli i protilodní střely P-70 Ametist.

Ponorka s označením K-162 byla spuštěna 21. prosince 1968 na vodu o rok později vstoupila do služby. Jak už jsme zmínili, plavidlo charakterizovala především vysoká rychlost, sami konstruktéři napjatě čekali, jakou rychlost bude schopná K-162 vyvinout. Ponorka pak skutečně ,,v praxi" překvapila, když dokázala vyvinout rychlost 44,7 uzlu (82,8 km/h), a ustanovila stále platný rekord. Neoficiálním rekordem je ovšem rychlost, které dosáhla ponorka v březnu 1971, když dosáhla rychlosti 44,85 uzlu (83.06 km/h).

V této souvislsoti dodejme, že příští projekt sovětského námořnictva, ještě ambicióznější Projekt 705 Lira měl být mimo jiné revolucí v dosažení ještě vyšší rychlosti než Projekt 661 Ančar. Pokud bychom měli uvěřit neoficiálním informacím, měla ponorka z této třídy dosáhnout rychlosti až 50 uzlů! Na druhé straně takové zprávy musíme brát s patřičnou rezervou.

Nicméně i moderní rychlé plavidlo s velmi dobrou výzbrojí, jakou byla nová ponorka K-162, narazilo na své limity. Kromě astronomického prodražení ponorky, které bylo dáno ,,revoluční" titanovou konstrukcí, vydávalo plavidlo zejména velký hluk, který se zvyšoval tak, jak ponorka zvyšovala svou rychlost. Proto si vysloužila další přezdívku, kterou ji dali Američané, K-162 pro ně byla ,,Řvoucí krávou". Nadměrný hluk měl však přirozeně za následek, že ponorka byla velmi snadno detekovatelná, a to snižovalo její další schopnosti.

Ponorka se připojila následně do služby u Severní flotily a v roce 1978 došlo k jejímu přejmenování na K-222. V roce 1980 byl jeden z jaderných reaktorů poškozen během údržbářských prací v loděnicích. V roce 1984 byla ponorka vyřazena ze služby, následně byla K-222 přeřazena do rezervy na námořní základnu Belomorsk v Severodvinsk. Její osud byl v tuto dobu zpečetěn. Příslušná místa rozhodla o rozebrání K-222, které začalo v roce 2010 v loděnicích Sevmaš.

I když od počátku se nahlíželo na projekt jako na pokusný, přesto nakonec stavba K-222 splnila svůj účel a ukázala odpovědným sovětským místům, kde jsou limity nejen v rychlosti ponorek, a použití titanu, ale rovněž ve finančních ohledech s tím souvisejících.

 

Zdroj: National Interest

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace