Zrazená a popravená. Krásná špionka pracovala ve válce pro Anglii. Skončila s kulkou v hlavě v Dachau

Zrazená a popravená. Krásná špionka pracovala ve válce pro Anglii. Skončila s kulkou v hlavě v Dachau
Autor: public domain|Popisek: Noor Inayat Khanová
23 / 11 / 2020, 17:00

Noor-un-Nissa Inayat Khanová, tak znělo jméno první muslimské ženy-radistky a špionky, která byla vysazena za nepřátelskou linii ve Francii v roce 1943. Khanová byla nakonec popravena po zradě svého spolupracovníka.

Khanová se v protinacistickém boji skutečně vyjímala. Byla první muslimskou ženou-špionkou, kterou Anglie vyslala za nepřátelskou linii ve Francii. Její osud však nakonec skončil po zradě tragicky.

Khanová se narodila v roce 1914 v Moskvě ve smíšené rodině čtyř dětí. Její otec byl Ind a matka Američanka. Rodině se podařilo v roce 1919 uniknout před spáry bolševiků a jejich dalším útočištěm se stala Francie. Khanová se začala zajímat o medicínu, kterou počátkem 30. let také studovala. Nicméně s úderem druhé světové války jí bylo znemožněno studia nakonec zdárně dokončit. Rodina se musela před nacistickými invazory kvapně uchýlit nejprve do Bordeaux a pak lodí do Velké Británie, která si pro Khanovou připravila novou životní výzvu.

Přestože Khanová byla založením pacifistka a ovlivněna učením Mahátma Gándhího, rozhodla se pomoci svrhnout nacistickou tyranii. Na konci roku 1940 se Khanová zapojila do Ženských pomocných sborů Royal Air Force (WAAF - Women's Auxiliary Air Force), založených v roce 1939. Khanová a další ženy zde vykonávaly různé podpůrné práce, od údržby letadel až po pomoci ve zpravodajských operacích. Právě Khanová prošla výcvikem, aby mohla vykonávat práci radistky.

Ale nezůstalo zdaleka u toho. Po čase se dostala do hledáčku SOE (Special Operations Executive), sekce britské zpravodajské služby MI6 pro zvláštní operace, a její příští zastávkou se měla stát Paříž. Volba padla na Khanovou, i proto, že znala výborně francouzštinu, byla mladá, svědomitá. I když rodina Khanové v roce 1940 z Francie utíkala před nacisty, nyní se statečná žena měla po několika letech vrátit již v jiné roli na ,,místo činu".

V červnu 1943 byla na severu Paříže vysazena speciální desetičlenná skupina, která zahrnovala tři ženy a sedm mužů. Khanová měla obsluhovat radiostanici a udržovat spojení se SOE, což se podařilo. Dále měla Khanová pomáhat sestřeleným spojeneckým pilotům se dostat do Velké Británie, přijímat a posílat zprávy k podpoře protinacistického odboje. Navíc radistka vedla tři měsíce špionskou síť, než ovšem byla vyzrazena. Její činnost na okupovaném francouzském území tak měla epizodní trvání.

Khanovou a její spolupracovníky ze speciální skupiny totiž zradil Henri Dericourt, bývalý pilot RAF. Gestapo pozatýkalo členy komanda a zbývalo dopadnout právě Khanovou, což se nejprve nedařilo. Gestapo však posléze bylo úspěšné a Khanovou zatklo 13. října 1943. I když se žena pokusila dvakrát o útěk, nakonec se jí nepodařilo dostat se ze spárů tajné policie. Ta ji podrobila krutým výslechům, mučení, ale Khanová nic neprozradila. Gestapo se tedy pokusilo změnit taktiku a získat Khanovou ke spolupráci jako dvojitou agentku. I zde se se zlou potázalo.

Její věznitele radistku převezli nejprve na samovazbu do Pforzheimu, kde byla spoutána řetězi na rukou i nohou, aby se ji nemohl zdařit útěk. Vězeňkyně byla označena jako ,,velice nebezpečná". Konečnou zastávkou pak měl být koncentrační tábor Dachau, kde se její život definitivně uzavřel. 11. 9. 1944 byla deportována právě sem a již o dva dny později zastřelena.

Posmrtně byla žena vyznamenána Křížem sv. Jiří a francouzským Válečným křížem. O tom, že Velká Británie na Khanovou ani po mnoha letech nezapomněla, svědčí skutečnost, že ji byla v londýnské Gordon Square Gardens v roce 2012 odhalena bronzová busta.

                  khanová

                     Busta Inayat Khanové v Londýně   (Zdroj: Henk van der Wal, CC BY-SA 3.0)

 

Zdroj: Warhistoryonline.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace