.jpg)
Autor fotografie: Martin Black / CC BY-SA 4.0 / Wikimedia commons|Popisek: Napalm ve Vietnamu
Napalm, vyvinutý v roce 1942, se stal klíčovým nástrojem ve druhé světové válce. Známý byl především pro svou schopnost způsobit rozsáhlé požáry a destrukci. Jeho žár nejvíce pocítilo Japonsko, kde napalm spálil na popel hlavní město Tokio.
Tajemství řeckého ohně bylo ztraceno, ale neméně strašná látka se zrodila 4. července 1942, když tým chemiků na harvardské univerzitě pod vedením emeritního profesora organické chemie Louise Fiesera vytvořil po roce vývoje na základě tajné smlouvy mezi univerzitou a americkou vládou látku, pojmenovanou Napthetic Petrol Acid Palmitate, benzín zahuštěný kyselinou palmitovou, tedy Napalm. Tato vysoce účinná směs byla navržena tak, aby se snadno přichytila na povrchy a hořela mimořádně vysokými teplotami, její vlastnosti výrazně zvyšovaly její destruktivní potenciál v boji za druhé světové války.
Napalm a jeho první školní den
Onoho dne 43letý profesor Fieser za asistence kolegů opatrně přenesl napalmovou bombu přišroubovanou do kovového podstavce skrz bláto a vodu do středu jezera v univerzitním kampusu, k bombě vedl dlouhý drát z řídící jednotky. Celou situaci pozorně sledovali přítomní hasiči. Profesor Fieser stiskl vypínač a vysoce účinná výbušnina odpálila bílý fosfor do 22 kilogramů rosolu benzínu. Nad kampusem vyrostl velkolepý ohnivý mrak o teplotě přes 1148°C. Hroudy planoucího napalmu spadly zpět do vody, vzduch se naplnil olejovitým kouřem. Fieserovi asistenti se vrhli do bláta v jezeře a snažili se pomocí vody a holí uhasit hrudky hořícího napalmu. Zbytky rosolu nabírali do kbelíků pro zvážení.
Napalm jako jeden z prvních úspěchů válečné vědy
Tento úspěšný test byl jedním z prvních úspěchů vládního Národního výboru pro obranný výzkum (National Defense Research Committee), který byl mimo jiné spoluzaložen zbrojním gigantem, firmou Raytheon. Prezident Franklin D. Roosevelt založil organizaci 27. června 1940 s rozpočtem ve výši asi 100 milionů dolarů. Mimo napalmu se výbor podílel i na vývoji atomové bomby, radaru, sonaru a asi dalších 200 projektů. Na konci války bylo financování prakticky neomezené a na vývoji se podílely desetitisíce vědců. Pro srovnání, vývoj atomové bomby, známý jako Projekt Manhattan, stál 1,9 miliardy dolarů.
Napalm a jeho nasazení v akci
US Army ke konci 2. světové války začala napalmem plnit plamenomety a bomby a napalm tak přispěl k poměrně nízkým americkým ztrátám ve válce a zároveň vedl k ohromným devastujícím následkům v Evropě a Pacifiku, kdy tato látka prakticky zlikvidovala na 64 velkých japonských měst, včetné Kóbe a také hlavního města Japonska, Tokio. Od okamžiku, kdy začaly být bomby plněny napalmem, ztratilo význam tzv. precizní bombardování. Napalm to nepotřeboval, jeho účinnost byla oproti klasickým trhavým nebo tříštivým bombám trojnásobná.
Napalm v hlavní roli japonského pekla
„Japonská města budou hořet jako listí na podzim“, americká veřejnost požadovala potrestání Japonska za zákeřné napadení v prosinci 1941 a časopis Time označil americký nálet na Tokio jako „Sen, který se stal skutečností“. Napalm byl použit v rámci operace Meetinghouse, kdy bylo 9. března 1945 na Tokio nasazeno přes 300 letounů B-29, které shodily více než 1600 tun zápalných bomb naplněných napalmem, což vedlo k jednomu z nejkrvavějších bombardování v historii. Inferno, které se během této noci rozpoutalo, zničilo velkou část města a zabilo více než 100 000 lidí, což překonalo i počty obětí při atomovém bombardování na města Hirošima a Nagasaki.
Napalm na palubě B-29 Superfortress
Letoun nesoucí napalmové bombičky, B-29 Superfortress sehrál klíčovou roli v amerických strategických bombardovacích kampaních na konci druhé světové války. Tento technicky vyspělý čtyřmotorový bombardér byl navržen tak, aby zvládal dlouhé lety s těžkým nákladem, což ho předurčilo pro nasazení při útocích na japonská města. Díky tlakovým kabinám a schopnosti létat ve výškách mimo dosah většiny nepřátelské protiletecké obrany a účině se bránil i proti japonským letounům Mitsubishi Zero. Bylo to právě díky jeho dlouhému doletu, že mohly letouny operovat ze základen na Mariánských ostrovech, například z ostrova Tinian, který se stal významným operačním bodem pro americké nálety na Japonsko.
Pro Japonsko to byl příšerný začátek konce. Podle poválečných odhadů měly nálety trvající 9 měsíců za následek 330 000 mrtvých a téměř 500 000 zraněných civilistů a více než 780 000 obětí z řad japonských vojáků. Účinnost náletů s využitím napalmu dosáhla neuvěřitelných 99 %. Japonská města byla v té době postavena převážně ze dřeva, i proto byl účinek napalmových náletu tak obrovský. Hlavní město Japonska Tokio bylo víceméně vymazáno z povrchu, následovalo tak osud některých evropských měst, jako např. Drážďan či Hamburku.
Napalm ve válce ve Vietnamu
První použití napalmu ve Vietnamu se odehrálo 27. února 1962, kdy dva jihovietnamští piloti vycvičení americkými poradci napadli prezidentský palác ve městě Saigon, při pokusu o převrat. Na jeho použití upozornila tisková agentura AP, ale americké úřady se zprvu snažily celou situaci okolo napalmu ututlat. Bylo to ale velmi obtížné, napalm zachvátil střechu paláce mořem plamenů a jeho účinnost byla každému naprosto zřejmá. Napalm se stal i smutným symbolem války ve Vietnamu, kdy snímek fotografa Nita Uta „The Terror of War“ zachycující děti utíkající z hořící vesnice Trang Bang v Jižním Vietnamu zaplnil obálky médií a získal Pulitzerovu cenu za fotografii v roce 1973.
11. května 1963 americký ministr obrany McNamara sledoval jihovietnamské letouny, jak odhazují během cvičení napalm a o pouhých 48 hodin později média informovala o prvním bojovém využití napalmu silami Jižního Vietnamu. Do konce roku se stalo používání této látky již naprostou rutinou. Nepomohlo ani občasné uveřejnění snímků lidí zabitých napalmem a 9. března 1964 americký prezident Lyndon Johnson rozšířil využití napalmu i na cíle v Severním Vietnamu. První gelové bomby dopadly na své cíle o 11 dní později, a jak časopis Time vysvětloval svým čtenářům, napalmové bomby jsou považovány za konvenční zbrojní arzenál.
Zdroj: NEER, Robert M. Napalm an american biography. Harvard Univerzity, 2013. ISBN 978-0-674-07301-2. ,www.britannica.com, www.britannica.com/Bombing-of-Tokyo