Zrození napalmu aneb japonská města hořela jako listí na podzim

Zrození napalmu aneb japonská města hořela jako listí na podzim
16 / 09 / 2018, 13:00

Tajemství řeckého ohně bylo ztraceno, ale neméně strašná látka se zrodila 4. července 1942, když tým chemiků na harvardské univerzitě pod vedením emeritního profesora organické chemie Louise Fiesera vytvořil po roce vývoje na základě tajné smlouvy mezi univerzitou a americkou vládou látku, pojmenovanou Napthetic Petrol Acid Palmitate – benzín zahuštěný kyselinou palmitovou, tedy napalm.

Onoho dne 43 letý profesor Fieser za asistence kolegů opatrně přenesl napalmovou bombu přišroubovanou do kovového podstavce skrz bláto a vodu do středu jezera v univerzitním kampusu, k bombě vedl dlouhý drát z řídící jednotky. Celou situaci pozorně sledovali přítomní hasiči. Profesor Fieser stiskl vypínač a vysoce účinná výbušnina odpálila bílý fosfor do 22 kilogramů rosolu benzínu.

Nad kampusem vyrostl velkolepý ohnivý mrak o teplotě přes 1148°C. Hroudy planoucího napalmu spadly zpět do vody, vzduch se naplnil olejovitým kouřem. Fieserovi asistenti se vrhli do bláta v jezeře a snažili se pomocí vody a holí uhasit hrudky hořícího napalmu. Zbytky rosolu nabírali do kbelíků pro zvážení.

psali jsme: Japonské válečné zločiny aneb krvavá lázeň mrtvých

Tento úspěšný test byl jedním z prvních úspěchů vládního Národního výboru pro obranný výzkum (National Defense Research Committee), který byl mimo jiné spoluzaložen zbrojním gigantem, firmou Raytheon. Prezident Franklin D. Roosevelt založil organizaci 27. června 1940 s rozpočtem ve výši asi 100 milionů dolarů. Mimo napalmu se výbor podílel i na vývoji atomové bomby, radaru, sonaru a asi dalších 200 projektů. Na konci války bylo financování prakticky neomezené a na vývoji se podílely desetitisíce vědců.

US Army ke konci 2. světové války začala napalmem plnit plamenomety a bomby a napalm tak přispěl k poměrně nízkým americkým ztrátám ve válce a zároveň vedl k ohromným devastujícím následkům v Evropě a Pacifiku, kdy tato látka prakticky zlikvidovala na 64 velkých japonských měst. Od okamžiku, kdy začaly být bomby plněny napalmem, ztratilo význam tzv. precizní bombardování. Napalm to nepotřeboval, jeho účinnost byla oproti klasickým trhavým nebo tříštivým bombám trojnásobná.

Spálené Tokio

„Japonská města budou hořet jako listí na podzim“ – americká veřejnost požadovala potrestání Japonska za zákeřné napadení v prosinci 1941 a časopis Time označil americký nálet na Tokio jako „Sen, který se stal skutečností“. 9. března 1945 byl napalm použit během náletu na japonské Tokio a v infernu, které rozpoutaly bomby naplněné napalmem, zemřelo více než 87 500 lidí, tedy více než měl na svědomí atomový výbuch v Hirošimě, či Nagasaki.

Pro Japonsko to byl příšerný začátek konce. Podle poválečných odhadů měly nálety trvající 9 měsíců za následek 330 000 mrtvých a téměř 500 000 zraněných civilistů a více než 780 000 obětí z řad japonských vojáků. Účinnost náletů s využitím napalmu dosáhla neuvěřitelných 99 %.

psali jsme: psali jsme:  18. dubna 1942 bombardovaly americké B-25 Japonsko

Napalm se stal i smutným symbolem války ve Vietnamu, kdy snímek fotografa Nita Uta „The Terror of War“ zachycující děti utíkající z hořící vesnice Trang Bang v Jižním Vietnamu zaplnil obálky médií a získal Pulitzerovu cenu za fotografii v roce 1973.

8/6/1972 Trảng Bàng - Em bé napalm

První použití napalmu ve Vietnamu se odehrálo 27. února 1962, kdy dva jihovietnamští piloti vycvičení americkými poradci napadli prezidentský palác v Saigonu při pokusu o převrat. Na jeho použití upozornila tisková agentura AP, ale americké úřady se zprvu snažily celou situaci okolo napalmu ututlat. Bylo to ale velmi obtížné, napalm zachvátil střechu paláce mořem plamenů a jeho účinnost byla každému naprosto zřejmá.

11. května 1963 americký ministr obrany McNamara sledoval jihovietnamské letouny, jak odhazují během cvičení napalm a o pouhých 48 hodin později média informovala o prvním bojovém využití napalmu silami Jižního Vietnamu. Do konce roku se stalo používání této látky již naprostou rutinou. Nepomohlo ani občasné uveřejnění snímků lidí zabitých napalmem a 9. března 1964 americký prezident Lyndon Johnson rozšířil využití napalmu i na cíle v Severním Vietnamu. První gelové bomby dopadly na své cíle o 11 dní později, a jak časopis Time vysvětloval svým čtenářům, napalmové bomby jsou považovány za konvenční zbrojní arzenál.

Zdroj: NEER, Robert M. Napalm an american biography. Harvard Univerzity, 2013. ISBN 978-0-674-07301-2. 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace