Ztráty Luftwaffe v bitvě o Británii: Srovnání a vyhodnocení

Ztráty Luftwaffe v bitvě o Británii: Srovnání a vyhodnocení
Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 101I-662-6659-37 / Hebenstreit / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Messerschmitt Me 109
16 / 10 / 2022, 10:00

Velitelství stíhacího letectva (Fighter Command) se společně s ACM Dowdingem, AVM Parkem a premiérem Churchillem ustanovilo v myslích nejen britské populace jako složka, která zabránila německé invazi a zachránila svět od nacistické tyranie. Jeho činnost ovšem nebyla ani zdaleka tak dokonalá, jak nám britští spisovatelé více než osmdesát let tvrdí. Německá letadla navíc musela překonávat lamanšský kanál tam a zpět, což samozřejmě ztráty navyšovalo. Stačila jedna kulka v motoru a už jste byl zajatcem.

Čísla z knihy Williamsona Murraye Strategie pro porážku jasně uvádějí, že Luftwaffe utrpěla za dva měsíce bojů (květen a červen 1940) ztrátu 1428 zničených letadel, z toho 1345 v bojích a 1129 přímo činností nepřítele. Když to porovnáme s následujícími třemi měsíci, dojdeme k jasnému závěru, že jde o vyšší ztráty. Od července do září 1940 bylo totiž zničeno 1636 letadel, z toho v bojích 1455 a přímo činností nepřítele pouhých 1184 letadel.

Ovšem, aby dosáhly ztráty alespoň stejné úrovně jako v květnu a červnu, musely by být přibližně v této podobě: 2142 letadel zničených celkem, 2018 letadel zničených v bojích a 1694 letadel zničených pouze činností nepřítele. Jde o jednoduchý matematický výpočet. Je třeba si ovšem uvědomit, že období intenzivních bojových akcí bylo za bitvy o Francii poměrně krátké. Z toho jasně vyplývá, že v tzv. bitvě o Francii utrpěla Luftwaffe výrazně vyšší ztráty než v bitvě o Británii. Stíhači RAF zničili mezi 10. květnem a 24. červnem 525 letadel.

Luftwaffe samozřejmě bojovala i s francouzským, belgickým a nizozemským letectvem, ale o jejich úrovni a síle si nemusíme dělat iluze. Belgické a nizozemské letectvo bylo zničeno během několika dní. Francouzští stíhači měli na kontě 355 sestřelených nepřátelských letadel. Když se vrátíme ke zmíněným číslům, zjistíme, že pokles je značný i procentuálně. U ztrát způsobených nepřítelem je 30,11 %, u bojových ztrát 27,90 % a u celkových ztrát 23,62 %. Při přepočítání na průměrné denní ztráty je to vidět ještě jasněji. U totálních ztrát způsobených nepřítelem připadá v květnu a červnu na den 18,51, zatímco v červenci až září jen 12,87 ztrát.

Zatímco v květnu a červnu bylo v průměru nepřítelem zničeno 8,6 bombardéru a 4,3 stíhačky na den, tak v červenci až září to bylo 5,3 bombardéru a 6,7 stíhačky na den. Z toho jasně vyplývá, že ztráty bombardérů znatelně poklesly. Samozřejmě to bylo vykoupeno zvýšením ztrát u stíhaček, ty však svůj úkol evidentně splnily. Celkově dochází k podstatnému snížení ztrát. Za květen a červen bylo tedy nepřítelem zničeno 527 bombardérů Luftwaffe, ale během července až září již pouze 483, teoreticky by mělo jít o 792. Tímto údajem by byl pouze dodržen vysoký trend ztrát z května a června. Je to o to horší, že primárním cílem Fighter Command byly právě bombardéry Luftwaffe.

U stíhaček je to naopak. V květnu a červnu 1940 bylo nepřítelem zničeno 259 stíhaček Luftwaffe, zatímco v červenci až září to bylo celých 612. Kdyby byl zachován trend ztrát z května a června, šlo by pouze o 389 strojů. Celkové snížení je však dosti velké, 99 letadel těchto dvou druhů. Navíc finanční a bojová hodnota stíhačky a bombardéru je diametrálně odlišná, ba přímo nesrovnatelná. Velení Luftwaffe ve všech případech upřednostňovalo bombardovací letouny před stíhači. K uvedeným ztrátám je třeba dodat, že německá letadla typu Bf 109E byla o polovinu levnější, něž jejich britské protějšky, navíc byla velmi snadno sestřelitelná zásahem do chladícího systému motoru. Navzdory tomu, že jsou tato čísla známa opravdu dlouho, nejsou z nich mnozí autoři schopni správně vyhodnotit výkony obou letectev. Úkolem RAF bylo zničit Luftwaffe, což se vůbec nepovedlo.

Když všechny prostředky britských sil nejsou za čtyři měsíce (červenec-říjen 1940) schopny, a to i při optimistických číslech, protože Němci letadla evidovali jako nezvěstná, zničit více než 1385 strojů Luftwaffe, včetně třech nočních stíhaček a třech kurýrních letadel, nelze v žádném případě hovořit o vítězství, spíše naopak. Churchill, který ve své propagandistické práci stíhače velmi chválí, musel být ve skutečnosti extrémně zklamaný, protože jeho očekávání nebyla ani zdaleka naplněna, nemluvě o velkých ztrátách na vlastní straně a problémech při výrobě, a nakonec i při ochraně továren.

 

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

 

Zdroj: history.net

Tagy článku