Zvládli by dnes Češi mobilizovat jako v roce 1938? (komentář Lumíra Němce)

Zvládli by dnes Češi mobilizovat jako v roce 1938? (komentář Lumíra Němce)
28 / 09 / 2019, 10:00

V tomto týdnu jsme si připomněli výročí všeobecné mobilizace Československa v roce 1938. Mobilizace byla v rozhlase oznámena 23. září ve 22.30 a do 24 hodin od vyhlášení se u svých útvarů prezentovalo s nadšením 75 procent záložáků. Po týdnu mobilizace byla armáda připravena a bojeschopná. Československou armádu v té době tvořilo více než 1,5 milionu vojáků, kteří měli k dispozici 1,2 milionu pušek a 62 tisíc kulometů, 36 tisíc motorových vozidel, na 200 tisíc koní, 469 tanků, letectvo čítající 568 bojových letadel. Vojáci nastupovali ke svým útvarům s nadšením a celý národ byl odhodlán bránit republiku. Bohužel nás pak západ zradil a vláda s prezidentem Benešem přes odpor armádních špiček 30. září mnichovský diktát přijala.

V souvislosti s tímto výročím mě napadla hypotetická otázka, jak by asi probíhala mobilizace dnes. Dejme tomu, že by dnes vláda vyhlásila mobilizaci. Co by asi následovalo? Všichni příslušníci armády by nastoupili ke svým útvarům. Jsou to profesionálové, kteří jsou vybaveni, vyzbrojeni a armáda má pro ně připraveny i ubytovací kapacity a zázemí. To máme cca 25 000 vojáků.  Dále by byli povoláni členové aktivních záloh , kteří jsou vyzbrojeni a vybaveni a dalo by se předpokládat, že armáda má pro ně připraveny ubytovací kapacity i logistické zázemí. Takže tady máme necelých 30.000 použitelných vojáků, ale to v případě ohrožení státu rozhodně nebude stačit.

A co dál, kdo  by byl ještě mobilizován, jak bude vybaven a vyzbrojen, atd? Na začátku roku 2017 česká armáda po zhruba dvaceti letech cvičila na případnou mobilizaci. Do vojenské základny v Přáslavicích u Olomouce přijelo několik desítek dobrovolníků z aktivních záloh a armáda je cvičně přijala a vybavila výstrojí a výzbrojí. Akce proběhla hladce a bývalý MO spolu s tehdejším NGŠ se poplácali po zádech. Je ale velký rozdíl hrát si na mobilizaci s pár desítkami dobrovolníků nebo se postarat o desetitisíce mužů.

Podle dostupných zdrojů totiž neexistují zpracované a zejména otestované scénáře možných kritických situací. Armáda nemá přehled o lidech, které by potřebovala. Chyběl by pro ně základní materiál. Možná se pletu a armáda vedle tendrů na techniku skrytě připravuje i vybavení, materiál a koncepci zařazení desetitisíců záložáků. Obávám se však, že schopnost ministerstva obrany končí  u použití aktivních záloh a na otázku co dál, odpověď nemá. 

 

Autor: Lumír Němec

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace