Takzvané Benešovy dekrety nemohou být zrušeny. Bylo by to popření poválečného vývoje a vítězství revizionistů

Takzvané Benešovy dekrety nemohou být zrušeny. Bylo by to popření poválečného vývoje a vítězství revizionistů
Autor: https://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Benes.PNG|Popisek: Edvard Beneš
24 / 05 / 2018, 14:00

Novinářka Lída Rakušanová ve svém komentáři pléduje pro zrušení takzvaných Benešových dekretů, protože to je podle jejího názoru v nejvyšším zájmu ČR.

Kdyby k tomu však došlo, bylo by to bezesporu velké vítězství revizionistů nejen části sudetoněmeckého landsmanšaftu, který se dosud nezbavil ideologických stereotypů. Rakušanová drží v tomto případě linii s kontroverzním předsedou lansdmanšaftu (Sudetoněmeckého krajanského sdružení) Berndem Posseltem, jehož výroky na adresu ČR byly ještě před nějakou dobou naprosto nepřijatelné.

psali jsme: Německý státní tajemník: Benešovy dekrety nepatří do Evropy

Nejdůležitější dekrety, které dlouhodobě jsou trnem v oku německým revizionistům, jsou zejména Velký retribuční dekret o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (č.16/1945 Sb.), malý retribuční dekret (č. 138/1945 Sb.), dekret č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a konečně dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. Vydání těchto dekretů bylo dobově podmíněné a bylo zcela přirozenou a logickou reakcí na předchozí šestiletý vývoj, kdy český národ musel žít  pod nacistickou kuratelou.

Můžeme se bavit samozřejmě o tom, že zejména při tzv. divokém odsunu německého obyvatelstva docházelo k mnoha excesům, ale to nemění nic na tom, že dobovýma očima viděno nebylo možné, aby zde potom, co se stalo českému národu za války, v zemi zůstalo 3 miliony Němců, zvlášť když republika byla nově spravována na principu Národní fronty Čechů a Slováků. O odsunu Němců navíc rozhodla Postupimská konference v roce 1945 a toto rozhodnutí se závazal obnovovaný stát splnit.

psali jsme: Demokratické strany nemohly průběh únorových událostí zvrátit, říká v rozhovoru pro SECURITY magazín historik Jiří Kocian

Dekrety musely být od roku 1940 až do října 1945 vydávány, protože v Československu neexistoval zákonodárný orgán, který by vydával ,,standardní" zákony, ten byl zvolen delegačními volbami až 28. října 1945 ustavením Prozatimního národního shromáždění. Dekrety se staly v roce 1946 pevnou součástí právního pořádku Československa ústavním zákonem č. 57/1946 Sb.

Je tedy nesmyslné žádat jejich zrušení, protože to by znamenalo vítězství revizionistů a popření československého poválečného vývoje, o retroaktivním zásahu do právního pořádku nemluvě. Tyto dekrety nevydávalo jen Československo, jak se mnozí domnívají, ale i některé další země, které byly okupovány Německem - Belgie či Nizozemí. Dekrety, a to by si měli někteří pánové z landsmanšaftu i mnozí jiní ,,experti" uvědomit, tak nebyly v žádném případě právní specialitou pouze naší země.

Takzvané Benešovy dekrety tak musí zůstat trvalou součástí českého právního pořádku, jinak bychom popřeli poválečný vývoj a spustili bychom ,,vítězoslavnou lavinu" sudetoněmeckých revizionistů a jejich příznivců, kteří by definitivně tento vleklý spor navzdory historické pravdě vyhráli.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace