Fraška Kramný: Soudkyně Gilová se poradila sama se sebou a po týdnech tuhých vnitřních bitev rozhodla, že není podjatá. Mnohé však svědčí o opaku. Zde je pět příkladů

Fraška Kramný: Soudkyně Gilová se poradila sama se sebou a po týdnech tuhých vnitřních bitev rozhodla, že není podjatá. Mnohé však svědčí o opaku. Zde je pět příkladů
Popisek: Renata Gilová
12 / 10 / 2018, 17:00

Bylo to o fous! Soudkyně Renata Gilová, která poslala Petra Kramného do vězení na 28 let, dne 21.9.2018 rozhodla, že ani ona, ani její senát není vyloučen z projednávání návrhu na povolení obnovy řízení.

„Toto rozhodnutí soudkyně Gilové bylo vzhledem k rpůběhu tohoto skandálního případu předem odhadnutelné,“ řekl redakci SM Václav Peričevič ze spolku Šalamoun, který bojuje o právo Petra Kramného na spravedlivý proces. Petr Kramný byl v roce 2016 odsouzen za údajnou vraždu manželky a dcery elektrickým proudem během dovolené v Egyptě.

Soudkyně Gilová musela podstoupit tuhou vnitřní bitvu, protože je v případě Kramný tolik nových skutečností svědčících o mnoha přehmatech, že by to snad stačilo na vyloučení hned několika soudců.

Například:

1)    Soudkyně dopustila, aby byl zničen hlavní (jediný) důkaz, ač byla obnova řízení jasně avizována předem. Nekroskopické materiály (tedy onen jediný „důkaz“) zničil muž, který byl krátce poté na hodinu „vyhozen“ (Igor Dvořáček).

2)    Svůj rozsudek soudkyně opřela o přepisy telefonních rozhovorů, které se ukázaly jako zásadně zkreslené, místy vybájené. Když srovnáme přepisy s originálem (tedy nahrávkou hovorů), například zjistíme, že Petr Kramný nikdy neřekl osudovou větu, že „je rád, že mu to v Egyptě vyšlo“.

3)    O prodloužení odposlechů rozhodl manžel soudkyně Gilové soudce Karel Gil. Poté byly z odposlechů pořízeny policejní přepisy, o které soudkyně opřela rozsudek, aniž by je porovnala s originálem. Role jejího manžela v případu tak byla zásadní.

4)    V rozsudku se opírala o své vlastní psychologické hodnocení pachatele (ač je soudkyně, ne psycholožka), když podezřelého označil za narušenou osobnost. Soudkyně tak usoudila na základě své četby přepisu odposlechů (zkreslených). Psycholožka, která Kramného vyšetřovala, se naopak nikdy ani nezmínila o tom, že by byl Kramný nějak narušený.

5)    Během procesu jednala soudkyně s podezřelým  dehonestujícím způsobem, když k němu podle obhajoby přistupovala, jako by byl pachatel. Tím popřela zásadu „presumpce neviny“.

Soudkyně Gilová se musela při hájení své nepodjatosti z podnětu advokátky Petra Kramného JUDr. Rejžkové vypořádat i se svým členstvím v Komunistické straně Československa. To jí spojuje nejen se jejím manželem soudcem Karlem Gilem, který rozhodl o klíčovém prodloužení odposlechů.

Je tu také vazba na přednostu Ústavu soudního lékařství v Ostravě, bývalého agenta státní bezpečnosti Igora Dvořáčka. Ten nechal zničit klíčový důkaz (nekroskopický materiál), ač k němu neměl žádné disponibilní právo.

psali jsme: Zničení důkazů v kauze Kramný: Je znalec Matlach obětí justiční mafie? Zatím mu jen zakázali činnost. Jeho kolega už dochází na úřad práce

Jediné, co Dvořáčka se vzorky spojovalo, bylo, že pitvu prováděli jeho dva podřízení. Dvořáček je však považován za autora (podle mnohých zcela a účelově falešné) konstrukce o vraždě elektrickým proudem, a to na základě mediální a následně zřejmě i policejní objednávky.

Dvořáčkův argument, že vzorky zničil z kapacitních důvodů, plně vystihuje jeho roli v případu. Vzorky totiž zabraly místo ne většího, než je pouzdro na brýle.

Vzorky navíc zničil Tajemný Igor krátce poté, co se dozvěděl, že dostane padáka, a krátce předtím, než ho skutečně dostal. Ještě před zničením vzorků se však podařilo spolku Šalamoun zajistit několik znaleckých posudků, které jasně vyvrátily verzi, že smrt nastala v důsledku působení elektrického proudu. Což vede ke Kramného nevině.

Pokud by totiž smrt nenastala v důsledku působení elektrického proudu, nemohl by být Kramný nikdy odsouzen. Závěry znalců naopak svědčí o tom, že smrt Moniky a Kláry nastala zřejmě v důsledku otravy. Tím se mimo jiné otevírá i možnost, že pachatel (travičem) mohla být Monika Kramná, nebo někdo úplně jiný.

psali jsme: Trestní oznámení na policistu, který „zpackal“ přepisy odposlechů v kauze Kramný, bude řešit GIBS

Soudkyně Gilová tak postavila svůj rozsudek na „řetězci nepřímých důkazů“, ačkoli je jasné, že o vině Petra Kramného není jediný (ani přímý ani nepřímý) důkaz a nikdy nebyl.

Přepisy odposlechů jsou prokazatelně vybájené (je pikantní, že za ně dostal policista Kubiena diplom a ocenění Policista roku), znalecké posudky žaloby (soudu) vyvrácené, nebo přinejmenším zpochybněné.

Shrnuto a podtrženo: Na již odsouzeného Petra Kramného nemají nic, jen jakýsi závoj domněnek nad hlavami čtenářek bulvárních médií. A možná snad ještě doporučení kadeřníka, že by se měl Kramný příště jinak učesat, a názor expertní z rubriky Modní policie, že při zatýkání měl zvolit místo tmavé péřovky raději světlý baloňák. Což je, jak jistě uznáte, na 28 let vězení trochu málo.

„Petr Kramný využije svého práva a podá proti rozhodnutí o nevyloučení se z projednávání návrhu Petra Kramného na povolení obnovy řízení v zákonné lhůtě stížnost,“ uvedla v reakci na usnesení soudkyně právní zástupkyně Petra Kramného JUDr. Jana Rejžková.

Petr Kramný, jehož případ zřejmě patří mezi největší (nejviditelnější) justiční omyly za poslední desítky let, je ve vězení již takřka čtyři roky. Jak dlouho tam ještě bude, závisí na „samočisticí schopnosti“ české justice.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace